Jak vznikal televizní seriál Bohéma? Nastiňuje scenáristka Tereza Brdečková

Na dobu, kdy byly zavřené vysoké školy, vzpomínal s ironií ve svých pamětech i její otec, který pracoval na Barrandově. „Jeho pohled na Lucernu a Miloše Havla je přesný a také značné ironický. Protože viděl kontrast mezi roztomilostí filmů a hrůzou, která se odehrávala,“ říká.

Ona sama pracuje především s tím, co lidé říkají a píší, pak si to s historiky ověřuje, stává se přitom často, že lidé mají různý pohled na historická fakta a protichůdné názory. „Nepíši ani dny zrady, ani osvobození Prahy, abych kladla jednu pohlednici za druhou, píší drama,“ vysvětluje.

Čtěte také

Vzpomíná také na pořad Ještě jsem tady – velmi upřímné jsou podle ní ženy, zatímco muži mají velkou tendenci zametat minulost pod koberec a říkat, že se nic nestalo. „Naši hrdinové v Bohémě, stejně tak jako lidé, které jsem vyslechla v Ještě jsem tady, se snažili normálně žít za velmi těžkých okolností,“ připomíná s tím, že i to muže být někdy statečnost. „Jenomže se může stát, že to někde přeženete,“ dodává.

Lidem je úplně jedno, co říkal Masaryk, ale není jim jedno, co říkali čeští herci za první repliky. TEREZA BRDEČKOVÁ

Režisér seriálu Robert Sedláček byl na jednou stranu rád, že má scénář se zajímavými ženami. „Na druhou stranu říkal: Teď mi řekni, co mám dělat, když ty tvoje ženský jsou tak silné a morálně na výši, a chlapi dělají jednu odpornou věc za druhou a morálně haprují,“ vzpomíná.

Dodává také, že právě muži byli více veřejné osobnosti a vystaveni tlakům. „Hrajete si s tou hranou, na které se člověk pohybuje. Burian se k tomu hodí, protože on je opravdu jako dítě,“ podotýká. Velmi si také pochvaluje práci s herci, kteří v seriálu odvedli vynikající práci – v Česku dobří herci nechybí, pouze nejsou dobré příležitosti.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.