Jak vybírat dlažbu a obklady

O tom jak by měla dlažba vypadat a kolik by měla stát má většina zákazníků jasnou představu. Dilema ale může nastat při rozhodování, zda zvolit českého nebo zahraničního výrobce. Co si o tom myslí odborník? Zeptala jsem se architekta Pavla Kopeckého.

Pavel Kopecký: Je třeba známo, že veškeré italské fabriky vyrábějící dlažby mají neskutečný sortiment, zejména barev. Kdysi mě jeden obkladač říkal, že se to dobře pozná ne červené. Červenou barvu jen tak někdo neumí namíchat, ti Italové skvěle. Zase se říká, že mají zase daleko míň kvalitnější střep, že ta hlína je daleko míň kvalitnější než jsou zase české obkladačky. Takže to spíš záleží na vkusu zákazníka.

O tom jaký bude výsledný efekt rozhoduje také formát dlaždic a obkladů. Ani na to by se nemělo při výběru keramických krytin zapomínat.

Pavel Kopecký: Dlažba je na podlahy, obklady jsou na stěny. Tak tam je jedna základní věc, že když se tyhle dvě věci skládají k sobě, tak by měly vycházet z podobného modulu. To znamená, já můžu dát na podlahu dvacet na dvacet, ale na stěny bych pak měl počítat deset na deset, aby se mě svislé a vodorovné spáry sešly, to je hrozně důležité pro celkové vyznění těch interiérů.

Volba formátu by ale měla vycházet také z velikosti místnosti, kterou se chystáme obkládat.

Pavel Kopecký: Vždycky, čím menší formát, nebo čím menší rozměr, těch obkladaček či dlažby je, tím to tu místnost zvětší. Jestliže mám malou místnost, tak bych tam použil skoro mozaiku, popřípadě v kombinaci pouze s vymalováním. Když tam dám dlaždice třicet na třicet, tak se mě to hrozně moc srazí. Kamarád si mě stěžoval, že si dal takové krásné velké dlaždice, aby to měl takové veliké, tu koupelnu a že to má nějaký malý. To je optický klam, nic jiného.

Pokládání dlaždic a obkladů je samostatnou a velice obsáhlou kapitolou, která by vydala na samostatné povídání. Jedna věc ale stojí za zmínku a to směr pokládky. Zvolit pravoúhlý nebo na úhlopříčky? Co na to architekt?

Pavel Kopecký: Kladení na úhlopříčka, to je v podstatě takový výdobytek současné doby, který je povýšený na estetickou krásu, ale přitom je to špatně. Samozřejmě dá se to použít jako výtvarný prvek, dá se s tím pracovat, určitě bych takové příklady našel, ale říci dám to nakřivo, tak to je pěkné, tak to ne, to je podle mne chyba. Je to samozřejmě jednodušší na pokládku, ti pokladači nemusejí držet žádný směry, nemusejí dorovnávat žádné spáry. Kladení na úhlopříčky má jediné opodstatnění v místnostech, které nejsou pravoúhlé, takže se dají eliminovat prořezy, v podstatě obkládat by se mělo tak, že na obou stranách místnosti, jak stěny tak podlahy vznikne stejný přířez, takže osa by měla být vždy v prostředku.

A ještě jedna důležitá rada na závěr: vždy kupujte o 10 až 15 procent materiálu na víc, abyste měli rezervu pro případnou opravu rozbitých dlaždic. Také je dobré vědět, zda lze u daného výrobce materiál po delší době dokoupit.