Jak se točily Vlny? Poslechněte si seriál ze zákulisí natáčení filmu Jiřího Mádla
V ulicích zněla střelba, hořely barikády, a Československý rozhlas vysílal. Kdo je skutečným předobrazem hrdinů filmu Vlny?
Být „rozhlasákem“ v šedesátých letech znamenalo něco jako být popovou hvězdou. Jména jako Milan Weiner nebo Věra Šťovíčková nerezonovala jenom z rozhlasových přijímačů. Jejich kritické komentáře ke komunistickému režimu tehdy hýbaly i veřejným míněním. Jak takový život odvážných „rozhlasáků“ v té době mohl vypadat, uvidíte i v dobovém filmu Vlny.
Novináře z rozhlasové redakce zahraničního života nepoznávali lidé na ulici jenom po hlase, ale i podle podoby, a dokonce se s nimi fotili. I tyto momenty uvidíte na filmovém plátně ve snímku Vlny.
Stanislav Majer jako Milan Weiner
Stanislav Majer ztvárnil průbojného a tvrdohlavého šéfa redakce zahraničního života.
Na začátku roku 1968 odvysílal skutečný Milan Weiner řadu svých zásadních a na tehdejší dobu velmi odvážných rozhlasových komentářů k aktuálním událostem.
„Desetkrát dvacetkrát jsme zvedali ruce pro nejrůznější rezoluce a volili své nejrůznější zástupce. Nikdo se tím nevzrušoval, protože každý věděl, že o nic nejde, že se nic nezmění. Skutečná rozhodnutí byla za nás učiněna už dávno předtím, aniž se nás kdokoliv ptal na náš názor.“
Po odvysílání zavolal do redakce i jeden rozhořčený posluchač. Nahrávka se dochovala v našem rozhlasovém archivu.
Čtěte také
„Tak, jak jste teďka vystoupil, jste jako agent imperialismu!“
„Jako agent imperialismu? Dobře, tak přijďte k nám do rozhlasu a řekněte svůj názor.“
„Jistě, že řeknu! Já bych chtěl vidět, od kdy vy jste člen strany?!“
„Já jsem člen od roku ‘42, já jsem vstoupil do strany v koncentračním táboře.“
„Já od roku ’39!“
Tatiana Pauhofová jako Věra Šťovíčková-Heroldová
Běžnou a nejdůležitější součástí prací novinářů je dnes ověřování zpráv. V době cenzury a tlaku komunistického režimu to ale normální nebylo.
Čtěte také
To, že členům tehdejší zahraniční redakce nechyběla odvaha, dokazují archivní nahrávky z osudné noci na 21. srpna roku 1968.
„Vážení přátele. V hodinách, které jsou zatím nejtěžší zkouškou pro naši vlast a každého občana této republiky, vám znovu musíme říct, že my, pracovníci Československého rozhlasu, shromážděni tady v budově v Praze na Vinohradské třídě, stojíme zcela za prezidentem republiky, legální vládou a předsednictvem Ústředního výboru strany v čele s Alexandrem Dubčekem.“
Takto konkrétně promlouvala v rozhlase Věra Šťovíčková-Heroldová. Tu si ve snímku Vlny zahrála Tatiana Pauhofová. „Věru vidíme jen v jednom krátkém úseku jejího života. Vidíme její postoj a to, jak si stála za svým slovem a jak byla věrná sama sobě. To je velmi obdivuhodné,“ popsala zhruba před rokem herečka při natáčení, kvůli kterému dostala podle skutečného předobrazu novinářky i brýle se silnými obroučkami.
Záběry kombinované s archivními snímky
Jedinou fiktivní událostí ve filmu je milostná zápletka redaktorky se zvukovým technikem, kterého si zahrál Vojtěch Vodochodský.
Čtěte také
„Mě překvapila ta vzdorovitost a to, jací to byli hrdinové a jak se toho nebáli. Jak do toho šli naplno, jak se nebáli kompromitovat prezidenta v té době. Donutili ho třeba i rezignovat. To jsou příběhy, které by lidi měli znát, že tohle dokázali lidi z Československého rozhlasu, že vlastně rozjeli investigativní novinařinu,“ vypráví Vojtěch Vodochodský.
Režisér Jiří Mádl natáčel záběry na digitální i klasickou kameru. Právě scény zachycené na filmový materiál pak kombinuje s dokumentárními archivními snímky z roku 1968. Ty pak postupně dobarvili také s pomocí tzv. umělé inteligence.
Související
-
Film, od kterého se nebudete moct odtrhnout. Jiří Mádl točí film Vlny o rozhlase a roce 1968
Scenárista a režisér Jiří Mádl právě pracuje na novém snímku. Film Vlny má oslavit hrdinství rozhlasových reportérů a techniků v roce 1968.
-
Producentka Kristl: Mádlův film Vlny vzbudí na Slovensku zřejmě velmi silné reakce. Víc než u nás
„Naše slovenská producentka Wanda Adamík Hrycová očekává, že reakce na snímek budou velmi kontroverzní a silné,“ říká česká producentka Monika Kristl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
