„Jak motivovat zdravé lidi k prevenci?“ Prodělání současných variant covidu chrání méně, upozorňuje Válek

Dnes se rozjíždí kampaň na podporu druhé posilující dávky vakcíny a také registrace zájemců o očkování. Jak velký zájem čekáte?

Zájem nám vychází kolem 38 %, což je v podstatě celá riziková skupina. Klíčové je naočkovat ty, kteří jsou rizikoví, to znamená 60+ s komorbiditami a poruchami imunity. Dalších 20 % občanů váhá, jestli se očkovat nebo neočkovat. Pokud bychom se dostali na číslo 58 %, tak budu víc než spokojený.

Čtěte také

Hlavním úkolem je přeočkování posilující dávkou v domovech pro seniory, zdůrazňuje hejtman Grolich

Kampaň nese heslo Očkujeme se pro život beze strachu, s podtitulem Zdraví přeje připraveným. Jak chcete lidi motivovat k preventivnímu očkování a jak chcete vzbudit vyšší zájem o tu druhou posilující dávku, když říkáte, že by se vám líbilo přes 50 %?

To slovo preventivní asi klíčové. Je to se vším stejné, je to jako preventivní screeningové programy. Jak chcete kohokoli motivovat, aby den pil nějaké roztoky, které jsou velmi nepříjemné, vyprázdní mu střevo a pak si nechal strčit do konečníků dvoumetrovou hadici. K tomu je taky těžké motivovat.

Teď jste ale použil takové srovnání, kdy očkování je v tomto případě možná méně nepříjemné.

Mamografický screening je opticky možná příjemný, ale taky to není úplně hitparáda. Jak chcete obecně motivovat zdravého člověka, který se cítí fit, aby udělal preventivně pro své zdraví něco, co není příjemné?

Očkování není úplně příjemné. Není to tak, že by po očkování byli všichni bez komplikací. Každý člověk může mít po očkování nějakou méně či více závažnou komplikaci, což může mít i po řadě těch preventivních vyšetření. Přínos těch preventivních vyšetření ale, stejně jako přínos očkování jako prevence závažného průběhu onemocnění, dramaticky převyšuje rizika. Vždy je to o benefitech proti rizikům.

Čtěte také

Třetí sezóna s pandemií: Koronavirus nás ani v budoucnu neopustí, nejsilnější imunitu zajistí očkování

A proto děláme tuto kampaň. Není zaměřená jenom na covid, to by podle mého názoru bylo plýtvání penězi, ale je zaměřená obecně na význam očkování.

Je to takové déjà vu, když si uvědomíte dobu Marie Terezie, kdy začínaly debaty o očkování proti neštovicím a jaké se v tehdejším tisku a mezi lidmi objevovaly obrázky, jak těm, co se nechají naočkovat, narostou kravské rohy a budou bučet a dělali si z nich srandu. Nicméně nakonec se podařilo očkování celosvětově prosadit a vymýtili jsme smrtelnou nemoc.

Covid je další smrtelná nemoc, kterou se očkováním bezesporu nedaří ani nemůže podařit vymýtit, protože je to virus, který rychle mutuje, ale můžeme se s ní stejně poprat, jako se pereme s řadou jiných chorob, proti kterým máme očkování a které se sice nedaří vymýtit, ale dokážeme očkováním držet pod kontrolou: tuberkulózu, dětskou obrnu a řadu dalších.

Nechceme v kampani lhát. Už máme dostatek ověřených vědeckých informací. Chceme, aby lidé chápali, že očkování je opravdu jeden z největších objevů a přínosů medicíny. Není samozřejmě stoprocentně bezpečné, má svoje rizika, ale ta rizika jsou dramaticky nižší než výhody. A chrání proti závažnému průběhu onemocnění. Očkovaný se může nakazit, může mít i průběh, který nebude úplně jednoduchý, ale očkovaný má jednoznačně menší riziko hospitalizace na JIPce anebo toho, že umře.

Čtěte také

Očkování 4. dávkou proti covidu proběhne v domovech pro seniory nejpozději v září, říká šéf asociace

Posun podzimní vlny?

Kdo by se tedy teď měl nechat očkovat bezprostředně?

Kdokoliv z těch, kteří jsou v rizikových skupinách. Víme dvě důležité věci. Zaprvé, ta druhá posilující dávka chrání zhruba šest týdnů proti nákaze. Neochrání všechny, ale ochrání velkou část proti nákaze. Proto ti, co se nechali naočkovat o prázdninách, měli tu výhodu, že o prázdninách, kdy se hodně cestuje, snížili riziko, že se nakazí.

Proti vážnému průběhu onemocnění – a teď už máme publikace ze skandinávských zemí, kde tedy byla čtvrtá dávka podaná – chrání až šest měsíců, určitě pak pět měsíců. Proti vážnému průběhu – a to je to klíčové.

To znamená, že když se někdo teď nechá naočkovat, tak září, říjen, listopad, prosinec, leden, to je těch pět měsíců, kterých se bojíme. Bojíme se především listopadu, prosince a ledna. Když si vzpomenete na loňský rok, ta křivka vrcholila někdy kolem Štědrého dne, Silvestra, v lednu ještě byla vysoká a v únoru, tak, jak jsme říkali, začala pomalu klesat.

Čtěte také

Hybridní imunita: Prodělaný covid a k tomu očkování je nejúčinnější ochranou i proti mutacím viru

Takhle by mělo být očkování nastavené. My předpokládáme, že hlavní zájem bude opravdu v září a v říjnu, kdy se lidé vrátí z dovolených, půjdou do školy a zdravotnictví se rozjede zase na 100 %.

Lidé, kteří covid prodělali během léta, by měli být podle ředitele Ústavu zdravotnických informací Ladislava Duška v následujících měsících chráněni, a pokud se tedy podaří více rozjet očkování druhou posilující dávkou, mohla by se ta podzimní vlna dostavit později, tvrdí. Souhlasíte?

Určitě ano, data pro to svědčí. Ono se poučujeme z mnoha věcí, v poslední době například z Marshallových ostrovů, kde docházelo k obrovské ochraně, kdy se dva roky chránili proti vstupu nákazy do země a tím pádem teď jejich populace prakticky není odolná.

U nás opakovaně probíhaly vlny – teď nemá smysl kritizovat, co dělala vláda dobře nebo špatně – probíhaly tady nějakým způsobem vlny, v populaci je řada lidí, kteří opakovaně covid prodělali. Samozřejmě, prodělaný covid vytvoří určitou hladinu protilátek, byť to není tak bezpečné jako očkování.

Pardon, že vám skáču do řeči, ale to mě zajímá, protože lékaři se shodují – alespoň jsem to četl – že imunita navozená prodělanou infekcí je dlouhodobá.

To platilo u delty, platilo to u původního viru, u omikronu to ale platí méně. U omikronu nebo u kerberu se naopak zdá, že po prodělaném onemocnění je ta ochrana slabší než po očkování. Proto také není špatné využívat to očkování, které je proti tomu původnímu viru, což je vlastně ten zdrojový kód. Samozřejmě pokud budou nové nebo upravené očkovací látky, tak budou dostupné i v ČR.

Proč navrhuje ministr zdravotnictví pro podzimní vlnu jeden státem hrazený antigenní test měsíčně? Co obsahuje prezidentem Zemanem vetovaný zákon o pojistném a proč podle Vlastimila Válka neznamená snížení výdajů na zdravotnictví? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.