Ivan Sedlák
S pondělním Hostem Radiožurnálu se posluchači mohli přenést zpět do školních lavic. Moderátorka Lucie Výborná si totiž povídala se středoškolským profesorem chemie a vůbec nejstarším držitelem ocenění Zlatý Ámos Ivanem Sedlákem, který se téměř 50 let věnoval školství.
„Někdy jsem se nechal unést a během hodiny jsme si se studenty jen povídali,“ vzpomíná Ivan Sedlák hned v úvodu rozhovoru s tím, že děti sedící 6 hodin ve škole potřebují občas oddech. „Když se dělá legrace, studenti pak lépe absorbují to, co učitel říká,“ domnívá se.
Humor však nevylučuje autoritu, kterou musí každý učitel mít. S autoritou podle Ivana Sedláka všechno stojí a padá. „Učitel by se bez ní neobešel. Kdyby o ni přišel, skončila by výuka,“ vysvětluje. Podle něj se k učitelství dostanou obvykle lidé, kteří nemají s přirozenou autoritou problém. „Ono je to tak, že kantorem se člověk rodí, i když se jím stát původně ani nechtěl,“ uvažuje.
Sám Ivan Sedlák se učitelem stal jen shodou náhod. Jako chemik byl povolán na vojnu a zabýval se radiochemickou obranou. Když byl po sedmi letech propuštěn, nemohl najít žádné volné místo. Pracoval v betonárně a posléze se dostal do školy, kde už zůstal.
Jako starší ročník si Ivan Sedlák pamatuje školu, v níž fungovaly tělesné tresty. „Byl jsem vždycky poslušný, takže jsem byl pouze svědkem trestů rákoskou nebo pravítkem,“ popisuje. Lucie Výborná se ho ptala, jak si učitel může zjednat autoritu a klid během výuky bez trestů. A proč děti ztrácejí zájem o technické předměty? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Ivanem Sedlákem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
