Individuální pach se nikdy nemění, říká Lubomír Satora, který pátrá po pohřešovaných lidech
Na začátku nebylo slovo, ale pes. Alespoň v případě Lubomíra Satory. Muž, který kdysi podnikal v zemědělství, dnes cvičí pátrací psy, kteří pomáhají hledat pohřešované. „Z malého koníčku se stal velký kůň,“ usmívá se Lubomír Satora v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Takzvanému mantrailingu se věnuje už dlouhých 12 let. „Většinou hledáme seniory s duševní poruchou nebo lidi se sebepoškozujícími úmysly,“ shrnuje.
Mantrailing zvládne každý pes! Není to jen zábava, ale i pomoc při hledání ztracených lidí

Co nejrychleji vyhledat ztraceného člověka podle jeho individuálního pachu - tak vypadá metoda takzvaného mantrailingu, který zvládnou prakticky všechna plemena psů. Pod dohledem zkušeného lektora ing. Lubomíra Satory, který má za sebou řadu záchranných akcí, si v Mníšku u Liberce mantrailing vyzkoušela řada majitelů psů různých plemen.
Jeho mantrailingový tým je specifickou organizaci. Nejde o policii, nejde o hasiče – a zatímco policie k hledání pohřešovaných využívá takzvaný tracking, Lubomír Satora sází na metodu mantrailingu.
„Každý živý organismus pro psa voní. Všechny pachy jdou změnit, jedna složka se ale nikdy nemění: individuální pach. Ten vzniká bakteriálním rozkladem konkrétní organické hmoty,“ popisuje s tím, že pro psa je individuální pach stejně jednoznačným identifikátorem, jako je pro lidi třeba analýza DNA.
Policejní pes to má těžší
A tady se dostáváme k hlavnímu rozdílu mezi běžným policejním psem a mezi psem z mantrailingového týmu. „Policejní pes má ohromné množství jiných povinností, které musí plnit. Mají velmi složitý výcvik: musí chodit po přesné trase, kudy osoba šla, pokud odhodila nějaký předmět, musí ho najít a podobně,“ vypočítává Lubomír Satora.
Mantrailingová metoda je jednodušší. „U psa pouze rozvíjíme přirozenou schopnost sledování individuálního pachu,“ shrnuje.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Primátor Wolf z ‚kauzy fotbal‘ úkoloval řidiče, aby sehnal informace na novináře. Policie: mafiánské praktiky
-
ANO chce regulovat hazard, do Senátu ale vysílá manželku miliardáře, který vybudoval síť kasin
-
Historik: Sv. Zdislavu bych schoval do trezoru a ukázal až za rok. Vysvětlení zloděje nevěřím
-
ONLINE: Jaroslavská oblast byla terčem ukrajinských dronů. Další sestřelili Rusové před Moskvou