Indiáni mu říkají Bílá opice i Stařešina rezavých vřešťanů. Etnograf Zelený navštívil po letech kmen Eseche: Čekali, až přijedu
Etnograf a spisovatel Mnislav Zelený navštívil po 46 letech znovu indiány z kmene Eseche na peruánské řece Madre de Dios. Napsal o nich také diplomovou práci, která je v Peru velmi uznávaná. Jaké je zažít rituály kmenů v Peru na vlastní kůži? A jak se liší požáry pralesů nahlížené médii a vlastníma očima? Na to se ptala Lucie Výborná.
„Mám toho pořád plnou hlavu. Večer nemůžu usnout… Pořád v tom žiju,“ popisuje etnograf Mnislav Zelený, který se nedávno vrátil z Peru. Džungle ho neustále láká i v 76 letech, a to také proto, že má pocit povinnosti se za místními indiány vracet: „Cítím, že tam musím jít, protože na mě čekají. Jsou vždycky nadšení, že jsem na ně nezapomněl. Mají plné zuby turistů, kteří tam přijedou a pak zmizí.“
Čtěte také
Indiáni se prý neloučí a nevyjadřují emoce, neprosí a neděkují. Mnislav Zelený s kmenem žil 7 měsíců. Když se tam po 46 letech vrátil, poznali ho, jako by tam byl včera. Setkal se i se svým dávným přítelem, synem šamana: „Jednou ráno se objevil u mé hamaky a začal povídat nějaký mýtus, který mi tenkrát nedopověděl.“
Opravdoví indiáni o turisty nestojí
Mnislav Zelený psal o indiánech, kteří žijí u řeky Madre de Dios svou diplomovou práci. Vědecké odezvy se mu dostalo až na univerzitě v Limě. Diplomová práce vyšla ve španělštině a je to první vědecká publikace z oblasti Madre de Dios respektovaná v celém Peru. Zelený se do této oblasti vydal jako jeden z prvních, protože má rád zapadlé kouty: „Chtěl jsem vidět něco vzdáleného naší civilizaci.“
Indiáni v Peru nemají rádi turisty, kteří sem jezdí hlavně za Machu Picchu. Zelený se turistickým oblastem vyhýbá, a tak měl šanci vidět skutečný život a rituály místních kmenů, svatbu i bojové tance, kterých se dokonce účastnil. „Cesta utrpení je cesta k poznání, je to pokora. Je to jeden z darů matce přírodě,“ popisuje etnograf smysl rituálu, kdy se muži bičují před putováním k posvátné hoře a děkují za vodu a za život.
Bolsonaro chce obsadit území indiánů
Současná civilizace je podle Zeleného chamtivá. Amazonský prales neustále hoří a západní země mají obavy z následků, Brazilci to naopak vítají, protože mizející zalesněná plocha dává prostor třeba dobytkářům. Proto také volby podle Zeleného vyhrál Bolsonaro. „Většina Brazilců ho zvolila, protože chce obsadit území indiánů,“ popisuje smutnou situaci etnograf.
Čtěte také
Problém je prý především v tom, že většina lidí se chce mít dobře a vidí jen materiální výhody. „Proto ta menšina bude vždycky zničená. A příroda bude zničená s tím,“ vyjadřuje svou obavu a dodává: „Když budeme takto pokračovat, je to cesta ke zkáze Země. My se chceme mít dobře, chceme pořád dobývat… Musíme být skromnější. To je jediná cesta pro záchranu Země.“
Choďte do lesů
Také díky svému zkoumání indiánů Mnislav Zelený prý cítí, že věci duchovní jsou silnější než věci materiální, u nás to ale fungovat nemůže: „Protože jsme zavalení tím tlakem, složenkami a pokyny. Abychom přežili, musíme plnit desítky věcí a nemáme čas se oduševnit. Proto říkám, choďte do lesů. Čím víc, tím líp. Tak o samotě načerpejte ducha přírody.“
Jak se indiáni dívají na čas? Kde potkal Mnislav Zelený vykradače hrobů? A co znamená „Pachamama“? Poslechněte si záznam celého rozhovoru Lucie Výborné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.