Indián nežádá, neprosí ani neděkuje, říká etnolog Mnislav Zelený

4. leden 2014

Víte, v čem se obyvatelé Latinské Ameriky liší od Evropanů? Nezoufají si. „Vědí, že je krásné žít za jakékoliv situace,“ říká etnolog Mnislav Zelený, muž, který poprvé navštívil země Latinské Ameriky na konci 60. a který na přelomu tisíciletí působil jako velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru. V sobotu mu otázky pokládala Patricie Strouhalová.

Jeho první cesta do Jižní Ameriky byla plná dobrodružství a adrenalinu, vzpomíná Mnislav Zelený v rozhovoru s Patricií Strouhalovou. „Šel jsem do neznáma. Odjel jsem tenkrát z Československa s jednou anglickou librou a za dva roky jsme se vrátil bez ní,“ usmívá se.

Možná osud, možná šťastná náhoda ho tenkrát zavedly do Brazílie. „Makal jsem v přístavech, vydělával si na cestu, až jsem jednoho dne vystoupil v Riu de Janeiru. Tam všechno začalo,“ vzpomíná Mnislav Zelený.

Čtěte také

Jeho rozpočet tenkrát činil půl dolaru na den, a známé město tak mohl poznat z úplně jiného úhlu pohledu než jako obyčejný turista. „Žil jsem společně se žebráky na dně společnosti. Každý by měl něco takového poznat, aby si vážil toho, co má,“ uvažuje muž, který je mimo jiné velkým znalcem jihoamerických indiánů.

Indián neprosí, nežádá a neděkuje. I to se dočtete v jeho nové knize Na cestě za snem. „Dokonce ani nikdy nekřičí o pomoc. Jde o otázku přežití. Jsou to hrdí lidé,“ shrnuje Mnislav Zelený.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: mjp
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.