Ignác Zima

1. červen 2017

Ignác Zima jinak také zvaný Hynek Zima či Ganác vyrůstal spolu se svými rodiči a bratry v romské osadě v Kopčanech na Slovensku, kde se roku 1938 narodil jako nejmladší ze šesti sourozenců. Otec pana Zimy měl v Kopčanech svou kovářskou dílnu, později po válce pak jezdíval s koňmi pro místní statek. Kopčany dnes spadají do okresu Skalica - a moravsko-slovenské pomezí zůstalo domovem Ignáce Zimy i poté, co se v roce 1959 vrátil z dvouleté vojenské služby a nastoupil v Hodoníně jako železničář u Československých drah. V té době byl již dva roky ženatý s paní Angelou, taktéž rodačkou z Kopčan, se kterou založili v Hodoníně rodinu a přivedli na svět jednoho syna a dvě dcery. Během zaměstnání si pan Zima dokončil střední školu.

V Hodoníně bydlela rodina Zimova až do roku 1971, a již v této době byl pan Zima aktivním členem Svazu Cikánů-Romů. Od roku 1970 pracoval na Krajském výboru SCR. Nejprve souběžně při své denní práci železničáře, tedy ve svém volném čase. Pak byl však předsedou Svazu Ing. Miroslavem Holomkem osloven s nabídkou zaměstnání v Ústředním výboru SCR v Brně. Tuto nabídku pan Zima přijal a s celou rodinou se v roce 1971 do Brna přestěhoval. A Brno zůstalo jeho domovem dodnes. Po zrušení SCR se roku 1973 pan Zima vrátil k práci u Československých drah a jako provozní pracoval do roku 1990. Poté pracoval jako vedoucí referátu Úřadu práce v Brně, a při této práci – podobně jako kdysi už při práci ve SCR - hodnotně uplatňoval znalost své mateřštiny: romštiny.

Ignác Zima si při svém pracovním i rodinném životě udržoval a udržuje vícero zájmů a dovedností, kterým se věnuje po celý život. Jednak je to setrvalý zájem o dějiny vlastního rodu a rodiště, romské osady v Kopčanech a jejích obyvatel – o nichž během let vytvořil vlastnoručně psanou a detailně ilustrovanou knihu. Dlouhodobě sbíral romské pohádky. Zajímal se o romský jazyk, udržoval si charakteristický dialekt romštiny spojený se svým rodištěm.

Rád o romštině a její slovní zásobě diskutuje s jinými znalci. Romštinu v Brně také řadu let aktivně vyučoval. V době, kdy neexistovala učebnice romštiny, si pro výuku vytvořil vlastní Pracovní sešit, ve kterém kromě gramatiky a slovíček vysvětluje i společenské zvyky Romů. Osobně se znal s historikem Bartolomějem Danielem i s romistkou Milenou Hübschmannovou, jejichž práce mu je velmi blízká.

Vedle těchto intelektuálních předností, které ještě v důchodovém věku sdílel se studenty např. i na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, vynikal i v rukodělné tvorbě. A to zejména v košíkářství. Fantazie a tvůrčí práce pana Zimy přitom přesahuje tradiční dovednost pletení košíků. Vytvořil například originální divadelní rekvizity – hlavy koní – pro divadelní pohádkové představení Chytrý, hloupý Rom. Rukodělné výrobky pana Zimy, jako i model kočovného vozu, jsou obsaženy i ve sbírkách Muzea romské kultury.

Právě jeho aktivní zájem o hlubší kulturně-společenské souvislosti života Romů přivedl Ignáce Zimu i k Muzeu romské kultury, přičemž je potřeba zdůraznit, že s ideou romského Muzea se seznámil již v jejích úplných počátcích, tedy v době fungování SCR. Za dobu novodobé existence MRK se pak pan Zima mnohokrát ochotně podílel na celé řadě různých akcí: ať už předváděním pletení košíků, výukou romštiny, konzultacemi a vzpomínáním s pamětníky.

Jeho životní pouť se završilal 6. dubna 2017 v Brně.

autor: Muzeum romské kultury
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.