IBM zve na výlet do historie PC
V poslední době přibývá výročí počítačových firem. Zatímco u českých to nebývá víc než deset let, u těch světových je to i přes jedno století. K těm s nejdelší tradicí patří IBM, která letos oslovila návštěvníky INVEXu v pavilonu G1 unikátní výstavou. Připomněla tak řadu dnes už historických technologií ovlivňujících v průběhu více než sta let možnosti podnikání.
S jednou z prvních přišel už v roce 1888 teprve osmadvacetiletý Herman Hollerith, když v roce 1890 vyhrál v konkursu na datové zpracování amerického sčítání lidu. Položil tak základy firmě, jejíž historie se tak odvíjí už přes sto dvacet let.
"IBM pod svým jménem vznikla v roce 1923, ale celkem právem odvozuje svou historii od firem, které jí předcházely. Šlo jen o sloučení a přejmenování, takže kořeny IBM jsou v roce 1896. Představte si, jak vypadala Praha v roce 1896!" říká Petr Koubský, spluautor výstavy.
Především mladí lidé mohou být překvapeni, když vidí exponáty z doby svých praprababiček či rodičů. Kladem je i to, že tato lehce nostalgická výstavka není sestavená nadnárodním koncernem sériově pro celý svět, ale je to výstavka ryze česká.
"To opravdu není jedna z takových firemních výstavek, ta idea vznikla tady a skladba té výstavy je rovněž původní, česká. Exponáty jsou posbírány po různých zákaznících po Česku, často za dobrodružných okolností, protože se ukázalo, že stará techniky se málo skladuje, lidé mají spíš tendenci to vyhazovat. Je to veliká škoda a bylo opravdu těžké dát exponáty dohromady. Ale byla to i zajímavá práce. Prohlíželi jsme různé staré garáže - viděl jsem v nich odloženou techniku, se kterou jsem jako systémový programátor sám před dvaceti lety pracoval," vzpomíná Koubský.
Někdejší Hollenrithovy děrné štítky se z počátku perforovaly dokonce ručně, a to kleštěmi podobnými kleštičkám průvodčích ve vlacích, na výstavě však už patří k nejpůvabnější exponátům například fotografie automatického děrovače z roku 1924, nebo skutečný třídič děrných štítků z třicátých let, jaké se prodávaly i u nás.
"Před 2. světovou válkou se logicky muselo prodávat to, co se tehdy vyrábělo, tedy děrnoštítkové stroje, hlavně pro administraci velkých firem," připomíná Koubský a dodává: "Třeba firma Baťa byla velkým zákazníkem IBM."
Děrné štítky IBM byly vůbec motorem úspěchu, a to nejen při sčítání lidu. Společnost jich tehdy prodávala v průměru na tři miliardy ročně. Není divu, že s nimi spojené technologie zaujímají i v historické zkratce výstavy čestné místo. Jistěže ovšem hned vedle už mnohem mladšího předchůdce dnešního supertenkého notebooku, tehdy ještě dobře patnáctikilového "portejblu".
Na CD vydaném k výstavě se však objevuje i hudba. V době Roosweltova New Dealu, kdy bylo třeba vymanit Ameriku z krize, sehrávala svou roli i uvnitř IBM. A tak existují dodnes dokonce celé zpěvníky podobných "company songů". Jejich povzbudivým tónům volajícím po pozitivním duchu nejenom uvnitř firmy můžeme podlehnout ještě po tolika letech i na Internetu.
Napadlo mne, není-li vlastně škoda, že s koncem Invexu 2002 skončí i tato malá přehlídka více než užitečné historie jedné značky. Zda by nebylo vhodné ji zachovat a učinit ji třeba součástí některého muzea.
"Nebylo by vůbec špatné, kdyby se z toho mohla stát stálá expozice. Samozřejmě v dnešní době, kdy se vše poměřuje korunou, je to trochu přepych, ale byl by to hezký přepych. Mohlo by to docela napomoci budování vědomí souvislosti, které dnešním lidem pracujících v moderních technologiích často chybí," uzavírá povídání o výstavě Petr Koubský.
