I Rusko mělo klidnější období, připomíná Milan Dvořák sto let od svržení cara Mikuláše II.

„První světová válka Rusko vyčerpala. V Petrohradě došel chléb a bylo těžké získat potraviny,“ připomíná atmosféru v předvečer revoluce tlumočník, překladatel a odborník na ruskou historii Milan Dvořák.

Caru Mikuláši II. se podle něj vymstilo to, že chtěl udržet za každou cenu samoděržaví, což byla zásadní chyba. Sám se přitom carem stát nechtěl – rád by zůstal gardovým důstojníkem, statkářem, nechtěl se zabývat státními záležitostmi. „Ale byl donucen tradicí, a tak složil přísahu,“ dodává.

Rád by také žil se svou rodinou v ústraní, to mu ale nebylo dopřáno – jeho žena propadala mysticismu, a právě její zásluhou k sobě carská rodina přijala prapodivného mnicha Ilju Rasputina. Ten sice získal vliv na carevnu, ale není pravda, že by měl vše pod kontrolou. „Když Rasputin dával nějaké rady, tak na ně car většinou nedbal,“ upozorňuje Dvořák.

Za brutálním vyvražděním carské rodiny v roce 1918 podle něj stála skupina bolševiků v Jekatěrinburgu. Ti měli carovu rodinu pod kontrolou, ale báli se, že se car vrátí na trůn. „Je známo, že Lenin v roce 1918 neříkal: ,Učit se, učit se, učit se,‘ ale ,Věšet, věšet, věšet…‘“

Milan Dvořák|foto: Jana Přinosilová

Poslední ruský car byl rehabilitován až v roce 2008, a to i kvůli tomu, že byl zobrazován jako záporná postava. „Sovětští tvůrci světlých včerejšků upravovali historii tak, aby to vyhovovalo představě, že co je sovětské, to je správné. Mnozí tomu opravdu věřili,“ upozorňuje Milan Dvořák.

I Rusko ale mělo klidné období, třeba za Brežněvovy vlády. Klidnější časy Rusové zažívali i za vlády některých carů. Ty si ale nikdo nepřipomíná. „Například car Alexej Michajlovič, otec Petra Velikého. Na něj si málokdo vzpomene, protože se neděly převratné a kruté věci, jako za vlády jeho syna.“

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.