Hrdinové velké vody. Poslechněte si příběhy lidí zasažených povodněmi i těch, kteří pomáhají
Povodně, tornádo a znovu povodně. Potomci zápasníka Frištenského i celá Litovel čelí přírodním živlům opakovaně
Už v sobotu v 11 hodin začíná ve Státní opeře velký rozhlasový Benefiční koncert pro severní Moravu. Výtěžek půjde do domovů seniorů, které postihly povodně. Další díl seriálu směřuje do Litovle. Místní mají za sebou několik velkých krizových momentů – před 20 lety se městem prohnalo tornádo, poté v první vlně covidu byla tato oblast uzavřená kvůli velkému ohnisku nákazy. Velkou vodu tu zažili už v roce 1997. Letos znovu a zasažený byl opět i dům rodiny Frištenských.
Jsem v Litovli v ulici Gustava Frištenského, je zde dům s pamětní deskou se jménem slavného zápasníka – jsem tu asi správně.
Vyplavený sklep dvou domácností
Vítá mě zápasníkova praneteř Zdenka Frištenská a potvrzuje, že Gustav Frištenský bydlel právě v tomto domě. Stačí pár kroků na zahradu za domem a už vidíme, jakou škodu tu povodeň napáchala. Na trávníku jsou třeba vysypané i prázdné sklenice od zavařenin.
Čtěte také
„Je tady toho hromada... A abych řekla pravdu, nechce se mi do toho úklidu, když vidím, jak to vypadá. Každou musíte vzít do ruky a umýt. Bude to hrozná práce,“ říká s povzdechem Zdenka Frištenská.
Jsou jich zde snad až stovky. „Je to možné. Jsou tady dvě domácnosti, byl to společný sklep pro nás všechny. Je fakt, že jsou tu ještě nějaké věci, které půjdou pryč. Právě teď máme domluvený vozík, takže naložíme porcelánová umyvadla, ale v první fázi hlavně papír,“ popisuje Zdenka Frištenská.
Zachránit platidlo
Je tady spousta vyplavených, poničených věcí. „Měli jsme pod vodou celý sklep, garáž a zahrady. Do obytné části se nám to naštěstí nedostalo. Byli jsme informovaní, že voda přijde, a nevěděli jsme, do jaké výše vystoupá, takže co se týká zásob potravin a podobně, to jsme měli. A čekali jsme, až voda opadne. Pak se začala čerpat ze sklepa voda, uklízet, vynášet...“
Přichází Zdenčin syn. „Je mou velkou oporou v tomto směru. Má větší sílu než já, takže ty těžší věci stěhuje on,“ říká s úsměvem Zdeňka.
Čtěte také
Miroslav Frištenský má v ruce skleněnou láhev s čirou tekutinou – slivovici. Rodina si pálí svoji vlastní a teď se velmi hodí. „Slivovici jsme pochopitelně museli zachránit. U nás se to používá jak na pití, tak i jako úplatky. Teď to jdu použít jako úplatek,“ usmívá se, přičemž maminka Zdenka syna opravuje, že jde o platidlo. „Platidlo, ano! Jedu teď do Loštic, mám tam známého, který mi půjčí vysoušeč. Tak aspoň za ochotu, že mi ho půjčí, jako ‚děkuji‘ mu dám flašku slivovice,“ vypráví Miroslav Frištenský.
Velká voda i tornádo
Přírodním živlům Litovel čelí opakovaně. Voda tu velké škody napáchala už v roce 1997. O sedm let později se pak městem prohnalo tornádo. Škody tehdy zanechalo i na domu Frištenských.
„Tornádo nám to poničilo celou ulici. Zůstala neporušená pevná statika domu, ale museli jsme udělat novou střechu, novou fasádu, nová okna. Všechno bylo poničené, rozbité,“ vzpomíná Zdenka Frištenská. „A teď zase děláme úklid ve sklepě. V roce 1997 jsem si myslela, že už to nikdy nebudu muset dělat, bohužel stalo se.“
Vzpomínky na Gustava Frištenského
Gustav Frištenský bydlel přímo v tomto domě. Zůstaly po něm nějaké památky, byly uchráněny velké vody?
Čtěte také
„Máme tady třeba kruhy, v obytné části. Byla taková hezká tradice, že když k nám někdo přišel, musel se na těch kruzích vyzdvihnout nebo děti aspoň podržet nějakou dobu a teprve až potom mohl jít dál. Takže kruhy skutečně zůstaly zachované. Je to hezká, nostalgická vzpomínka na jedno z mnoha, co nám tady po Gustavovi zůstalo,“ vypráví Zdenka.
Život lidí v obcích a městech, které zasáhly povodně, se už pomalu začíná vracet do normálu. Platí to i pro obyvatele Litovle na Olomoucku. Dům, ve kterém mezi lety 1917 a 1957 žil slavný zápasník a mistr Evropy v řecko-římském zápase Gustav Frištenský, ale zatím zcela uklizený není. Jeho praneteř Zdenka i další členové rodiny mají před sebou ještě hodně práce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.