Hrad Týřov? To je oáza klidu a pozitivní energie, pochvaluje si chatařka
Srub Fialového poustevníka proslaveného Otou Pavlem je dobře schovaný pod Týřovem, stejně jako samotná zřícenina. A to stojí na ráně vysoko nad Berounkou, na dohled z vesnice Týřovice, odkud se ale musí k ruinám jen na lodičce, plavmo nebo v létě přes brod. Z hradu je rozhled na údolí, které si spisovatel zamiloval a kde žily literární předlohy jeho slavných knih. Přidejte se k Ľubomíru Smatanovi a vydejte se aspoň prostřednictvím rozhlasových vln na výlet na Kokořínsko.
Hrad Týřov stojí na pravém břehu Berounky, vesnička Týřovice na levém, a to ještě daleko od řeky. Vede k ní od asfaltky prašná cesta, kterou znají jen místní. Lucie Suchá zamkne auto a po dřevěných schůdcích mezi vysokou travou sestupuje k vodě, kde kotví pramice. Svižně naskočí do lodě, opře se do vesel a za minutu je na druhém břehu.
„Je tu pár chatařů, oáza klidu, sem skoro nikdo nezabloudí,“ říká žena, která sem jezdí na chatu už půl století.
Seriál Utajené krásy Česka poslouchejte každý den od pondělí do neděle vždy od 8.50 ve vysílání Ranního Radiožurnálu.
O srubu ví málokdo
Světlovlasá zdravotní sestra je spíš známá jako podtýřovská malířka, maluje naivní obrazy s motivy tohoto kraje a jeho svérázného lidu. Její chata sousedí se srubem, kde žil proslulý Fialový pustevník.
„To byl malíř, který šepsoval plátna Alfonsu Muchovi, když maloval Slovanskou epopej na zbirožském zámku.“ Malíř vlastním jménem Václav Matoušek po několika ranách osudu nakonec skončil u Berounky, kde si postavil srub, maloval a dožil.
„Nejdřív tu měl zemljanku, pak teprve srub a živil se tím, že prodával svoje obrazy nebo je vyměňoval za jídlo, za mléko a tak. Vyprávěla mi to jedna pamětnice z Týřovic,“ vypráví Lucie Suchá.
Malý srub Fialového poustevníka je prázdný, není označený a kromě místních o něm ví málokdo.
Hospoda U rozvědčíka
Pár kilometrů po proudu stojí hospoda U rozvědčíka a převoznický domek u Bránova, kde rybařil převozník Prošek, další významná postava knih Oty Pavla. „Moje tetička si vzala Vlka,“ přidává se Tomáš Suchý, hudebník z Berouna.
„To byl po Proškovi převozník, se kterým pak vedli Pavlovic tu slavnou válku, kdo chytí větší štiku. Ota Pavel o tom napsal povídku Jak jsme se střetli s Vlky.“
Chataři by vyprávěli o tomto kraji hodiny a o hradu Týřov také. Však ho mají stále vysoko nad hlavou, i když přes stromy a bujnou vegetaci není od řeky vidět ani kámen. Cesta nahoru údolím Úpořského potoka trvá slabých dvacet minut.
„Na konci zimy se tu prohnala bouřka a vyvrátila spoustu stromů,“ ukazuje Tomáš vývratě mohutných olší. Leží přes cestu, v potoce a jeden kmen položil vítr přímo na schody, které vedou srázem k první hradní věži.
„Před třemi lety ho majitelé, Lesy České republiky, zakonzervovali a zajistili obvodové zdi. Udeřil do něj blesk, to byla poslední kapka a málem se rozpadl úplně. Zase ční jeho hlavní věž. Jak se jmenuje?“ ptá se Lucie manžela, který zaskočen otázkou chvíli loví v paměti. „Donjon přece.“
Romantická zřícenina
Z Týřova zůstala v podstatě romantická zřícenina s dvěma věžemi, několika zdmi a atraktivní je především výhledem do údolí Berounky.
„Čundráci říkají, že je tu zdroj pozitivní energie a kdo si ji tady přes noc nabere, je svěží celý rok,“ směje se Lucie. Častou přítomnost trampů dokazuje ohniště plné zčernalých ohořelých větví.
Přístupová cesta na hrad nevede z Týřovic a přes řeku, ale ze západu z vesnice Skryje. Po žluté turistické značce a úzké stezce, která se kroutí asi dva kilometry nahoru dolů ve svahu nad řekou.
„My tomu říkáme opičárna. Sem se dostanou jen pěší, ani na kole to nejde. Jedině by si ho hodil na hřbet,“ dodává Tomáš Suchý. „Přitom na hrad se jezdilo v kočáru, což už si nikdo na těch rozpadlých cestách nedovede představit.“
Týřov založil ve 13. století král Václav I., dnes se nachází v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a od roku 1965 je zřícenina vedená jako kulturní památka.
V dalším výletu vás Ľubomír Smatana zavede do Moravského krasu. Turisté sem jezdí obdivovat Macochu a Punkevní jeskyně, přitom ale vynechají jen necelé dva kilometry vzdálenou výjimečnou Novodvorskou lipovou alej. Nalaďte si Radiožurnál v sobotu dopoledne krátce před devátou hodinou.
Související
-
Až na pár šroubů dřevěný: v moravském Holandsku se dodnes roztáčí otočný větrný mlýn
Bytelné trámy ve složitém mlýnském soukolí pocházejí z dubů, které vyrostly v šestnáctém století. Když majitel dostane dobrou náladu, celý mlýn důmyslným mechanismem otočí.
-
České Machu Picchu ještě před 20 lety skoro nikdo neznal. Dnes jde o perlu Slavkovského lesa
Toužíte navštívit legendární Machu Picchu? Nemusíte až do dalekého Peru. Místo toho se vydejte navštívit gotický kostel ukrytý uprostřed Slavkovského lesa.
-
Padrťské rybníky: Nedotčenou přírodu v Brdech objevíte pouze pěšky nebo na kole
V prvním díle pokračování seriálu Utajené krásy Česka zamíříme do pohoří Brdy. Ještě před pár lety tam sídlili vojáci, díky tomu tam dnes najdete téměř panenskou přírodu.