Houpací mosty na Dyji jsou vzpomínkou na železnou oponu
Odsun Němců a ostnaté dráty na hranici vedly k zpustošení obrovského území, které většinou obsadili přistěhovalci a v pohraničí hlavně armáda. Pozůstatky jsou v terénu patrné dodnes a ideálním místem k objevování jsou národní parky, které leží v pohraničních Sudetech. Kupříkladu údolí Dyje se hemží rozpadlými mlýny a řeku protínají jen tři houpací mosty postavené v sovětském stylu.
Houpací mosty jsou paradoxně pozůstatkem ruského vlivu. Dlouhé uzounké můstky postavili pohraničníci, aby mohli úspěšně chytat narušitele hranic podle hesla Sovětský svaz náš vzor.
„Mě tudy jednou vedli se samopalem v zádech, když jsem neopatrností šlápl na drát a odpálil výstražnou světlici. Neměl jsem doklady,“ vzpomíná Petr Lazárek na pracovní pochůzku po národním parku.
Podle něj však nejen metoda ostrahy hranice, ale i samotná konstrukce mostů jsou dílem sovětských inženýrů. „Jak želená opona, tak mosty byly importovány ze Sovětského svazu a tady byly vylepšeny nechvalně známým sadistou, generálmajorem Hlavačkou. To byl velitel pohraniční stráže v Československé socialistické republice,“ říká Petr Lazárek.
Pohraničníci předali CHKO Podyjí šest lávek pro pěší a psy a pouze tři z nich ochranáři ponechali pro turisty. Ekolog Martin Škorpík z národního parku vzpomíná, že jejich přecházení vyžadovalo ekvilibristické umění strážců hranice. „Měli to dobře nacvičené se psem, dokázali lávky rychle přeběhnout. Nám by to tak lehce nešlo. Možná jako atrakce tu jeden z původních mostíků mohl zůstat,“ doplňuje ekolog.
Visuté lávky totiž strhla před osmi lety velká voda a ty dnešní už mají moderní háv a jsou pouze napodobeninou starých houpacích z časů sovětského impéria. „Tento most je už třetí v pořadí na tomto místě,“ dodává Martin Škorpík.
Kromě tří lávek vede přes Dyji v národním parku pouze jeden kamenný most, který spojuje Čížov a nejmenší rakouské město Hardegg. Z ostatních staveb na moravské straně zbyly jen ruiny.
Zobrazit lávky a další zajímavá místa v NP Podyjí na větší mapě
