Houbové téma
Středeční Vaše téma bylo tak zvaně houbové, protože jsme se bavili o houbách, houbařích a houbaření. Vy jste se během dne dozvěděli spoustu zajímavých informací. Ovšem ta nejzásadnější asi je, vyrazte o tomto víkendu na houby a prý nebudete, podle odborníků, litovat. Ještě než vám redaktorka Alžběta Havlová nabídne shrnutí dnešního pořadu, odpovíme na dotaz jednoho našeho posluchače. Ten se ptal, zda jsou houby skutečně zdravé? A podle dostupných zdrojů rozhodně jsou. Ideálně se hodí pro bezlepkovou dietu a díky svému složení jsou i zdrojem látek pro prevenci chorob souvisejících s ní. Dokonce existují i léčivé houby, ze kterých se vyrábějí i masti. A teď už slibovaný souhrn.
Alžběta Havlová: Počasí skutečně houbám přeje a budou podle odborníků masivně růst. Po loňském roce je to balzám na houbařovu duši. Loni totiž kvůli horkému létu a teplému podzimu hluboko proschlo podhoubí a část ho odumřela. A přesušování pokračovalo i během letošního jara. Současné srážky jsou tedy darem z nebes, alespoň pro houbaře. O víkendu nám poměrně slušně vyrazily masáci, bedly, lišky, holubinky a také babky. Tedy žlutomasé hřiby. Vlhké počasí je sice pro houby dobré, ale na druhou stranu rychle plesniví.
Pavel Hruška: Vlastní hřiby by se nám měly objevit ke konci týdne. Bohužel i toto vlhké počasí s sebou nese vyšší červivost hub. Kdo chodí do lesa pravidelně, už dávno ví, že jarní a začátkem léta houby jsou už vždycky hodně napadeny hmyzem.
Alžběta Havlová: Říká Pavel Hruška z České mykologické společnosti. Houbaření je v Česku opravdový fenomén. A jen málo který Čech nerad chodí do lesa na houby. Houbaření je výsadou Slovanů. Na houby chodí také Poláci a Rusové. Ovšem na rozdíl od nás, jak poznamenává Pavel Hruška, sbírají jen klasiku.
Pavel Hruška: U nás se dá říci, že skutečně co Čech to houbař a sbíráme nesmírně širokou škálu různých druhů. Dá se říci, že průměrný houbař u nás je schopen rozpoznat kolem 30 až i 50 druhů. Všeobecná znalost hub, bych řekl, že v našem národě je výrazně vyšší než-li kdekoliv ve světě.
Alžběta Havlová: Zuřivé houbaření ale může mít v budoucnu i svá negativa. Některé státy proto už zavedly poměrně tvrdé postihy. Švýcaři například dovolují do lesa chodit jen v některé dny. Stejně tak Rakušané a Francouzi. Takže doporučení. Pokud chcete kdekoliv v zahraničí sbírat houby, nejprve se poptejte třeba na radnici, v nějakém informačním středisku nebo případně na policii, kdy, kde a kolik lze u nich sbírat hub.
Pavel Hruška: Protože i když je třeba pro to celostátní výnos, tak ještě to neznamená, že v tom určitém kraji neplatí místní vyhláška, která omezuje sběr hub, ať už na kvantitu, to znamená, že se vám může stát, že půjdete z lesa a někdo vám tam zváží košík a zaplatíte i několik set pokutu. Nebo je to omezeno tím, že můžete sbírat jenom v sudé dny nebo jenom v liché dny nebo některý týden je dokonce přímo i zakázáno sbírat houby vůbec.
Alžběta Havlová: Upozorňuje Pavel Hruška z České mykologické společnosti, který navštívil i ráj houbařů Norsko.
Pavel Hruška: Tam, pokud vím, zatím neexistuje žádné omezení. Oni tam historicky houby nikdy nesbírali. Takže není problémem, abyste našla v parku v Oslu nebo v Helsinkách křemenáče, který jsou velikosti ešusu.
Alžběta Havlová: A jak se na naši posedlost houbami dívají ostatní národy? Třeba zrovna Norové, kteří by hřib do ruky v životě nevzali?
Pavel Hruška: Samozřejmě, když vyjdu z lesa a držím čtyři houby v ruce, tak se k tomu i místní lidi snaží postavit a říkají, no toto, ježíš marijá, co to je? Nešahejte na to, vždyť to je jedovatý. Oni z toho mají opravdu hrůzu.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
