Hospodaření ve stylu bio a eko
Tím se dnes stalo hospodaření ve stylu bio. Září je měsíc ekologického zemědělství. Tak jsme si o něm v průběhu dne povídali. Téma teď uzavřeme s Jiřím Papežem, předsedou parlamentního podvýboru pro rozvoj venkova a stínovým ministrem zemědělství. Ten je teď u telefonu Českého rozhlasu 1. Zdravím vás, dobrý den. Pane poslanče. Hned z kraje tu mám pro vás dotaz od posluchače, který je farmář a chová jelenovité. Vy poslance prý ale nechcete jelenovité zahrnout do ekofarem?
Jiří Papež: Já si myslím, že ta informace není úplně přesná. Jsou to spíše některé ekologické nevládní organizace, především ty tuzemské, kteří netouží po tom, aby jelenovití byly zahrnuti do ekologického zemědělství. Jsou to možná také myslivci, kteří se bojí určité konkurence. Především při produkci masa. Já osobně jsem přesvědčen, že chov jelenovitých je ekologický, je šetrný vůči přírodě a myslím si, že v nově projednávaném zákonu o ekologickým zemědělství budeme navrhovat, aby i tento druh chovu byl zahrnut do tak zvaného ekologického zemědělství tak, jako je to například v sousedních zemích, například v Bavorsku, kde celé příhraniční oblasti jsou určeny právě k chovu jelenovitých.
Zpátky k tomu hlavnímu tématu, k biohospodaření. Myslíte, že je to trend, který bude sílit a sílit a nebo bude vždycky nějak okrajový?
Jiří Papež: Já si myslím, že ten trend bude určitě sílit. Já v něm vidím určitou budoucnost českého zemědělství. Především těch farem, které hospodaří v méně příznivých oblastech. Tedy v horských a podhorských oblastech. Ty oblasti tvoří vlastně velkou část území České republiky. Tedy, podle mého názoru, je v tom určitá budoucnost. Samozřejmě ta výroba je dražší a má určité jiné požadavky. Ale na druhou stranu myslím si, že české zemědělství vedle toho průmyslového zemědělství, vedle těch průmyslových velkých podniků potřebuje i tak zvané ekologické farmy. Podle mého názoru to má budoucnost.
Myslíte, že o to stojí český spotřebitel? Protože, podíváme-li se třeba na naše internetové stránky, kde jsme se ptali, jestli lidé dávají přednost biopotravinám před těmi ostatními, tak neuvedlo 79 %. Je to jenom malá anketa, která samozřejmě nevypovídá o celku.
Jiří Papež: Je to možná trochu scházející popularizace tohoto produktu. Možná je to také dáno tím, že ten bioprodukt nebo produkt pocházející z ekologického zemědělství není příliš nejlacinější a víme, jaká je kupní síla v České republice a zákazník, klasický zákazník stále častěji a stále více kouká pořád ještě na cenu. Já si myslím ale do budoucna, že se to začne otáčet a kromě ceny bude, podle mého názoru a mělo by to tak být, pro zákazníka rozhodující i původ potraviny, kvalita a způsob, jakým ta potravina byla vyrobena. To si myslím, že má budoucnost a že čeští ekologičtí zemědělci se v tomto nemusí obávat.
Posluchačka z Rožmitálu se ptá, jak je ošetřena kontrola? Konkrétně ji zajímá, jestli existují kontroly, i když mají ekofarmy certifikát?
Jiří Papež: Samozřejmě tyto kontroly existují. Existuje organizace pověřená Ministerstvem zemědělství, která se jmenuje Kontrol ekologického zemědělství, což je organizace, která i průběžně kontroluje to, zda ten či onen podnik, který má certifikát, ten certifikát dodržuje. Ty kontroly jsou namátkové, kontrol se navíc ještě zúčastní komisaři z různých jiných zemí, členských zemí Evropské unie. Takže ta kontrola tady samozřejmě je a v případě, že jsou porušena některá pravidla, tak může být certifikát odebrán.
Co se týče ryzosti značky? Jak poznám, že nakupuju autentickou biopotravinu, tedy nikoliv ten běžný produkt, na který někdo nalepil nebo napsal charakteristiku bio či eko?
Jiří Papež: To je možná malinko problém v českém právním řádu, protože to, že někdo nalepí značku bio či eko by, podle mého názoru, mělo být postižitelné. Pokud je to na potravině, která nepochází z ekologického zemědělství a v tom může být problém. V tuto chvíli si myslím, že není dostupnějším způsobem nebo nejjednodušším způsobem, jak se přesvědčit o tom, zda ten či onen výrobce opravdu ekologickou biopotravinu, je možná nahlédnout do seznamu, které jsou k dispozici na internetu a provozuje je již zmíněná kontrola ekologického zemědělství, tedy KEZ, zkratka a nebo na stránkách Ministerstva zemědělství.
Ještě poslední věc. Vidíte u těch eko nebo bio produktů taky nějaká rizika a problémy?
Jiří Papež: Tak určitou nepříjemností možná pro zákazníka může být, už jsme o tom hovořili, určitá vyšší cena. Nicméně on tu vyšší cenu platí za určitý komfort, za určitý luxus a za určitou značku původu. Pro farmáře to hospodaření v rámci ekologického zemědělství může znamenat jakési omezení ve zvyšování výnosů s použitím chemie tak, jak se to děje v tom klasickém, konvenčním zemědělství. Takže jakési omezení jeho konkurenceschopnosti, což by mělo být vyváženo tím, že určitá skupina klientů a zákazníků bude kupovat tyto produkty a bude ochotna za ně dát i větší peníze.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.