Hidžáb jako rozbuška. „Za nepokoji v Íránu jsou hlubší problémy, ale režim se nejspíš udrží,“ myslí si expert

Írán se potýká asi s největší výzvou vůči stávajícímu režimu za několik posledních let. Erupce celonárodních protestů následovala potom, co v policejní vazbě zemřela 22letá žena obviněná z toho, že porušila nařízení o nošení pokrývky hlavy. Policie podle zpráv z místa rozhání davy střelbou ostrými náboji. Zahynulo přitom údajně až 21 protestujících a také několik členů zasahujících revolučních gard. Ustojí íránský režim aktuální pouliční nepokoje?

Íránský prezident Ebráhím Raísí slíbil, že úřady úmrtí mladé ženy důkladně prošetří. Mahsa Amíniová zemřela po třech dnech v kómatu na následky zranění, uvedla Organizace spojených národů.

Čtěte také

Podle úřadující vysoké komisařky OSN pro lidská práva Nady Nášifové 22letou dívku policisté v Teheránu vícekrát udeřili do hlavy obuškem a uhodili jí hlavou o auto. To policie popírá: tvrdí, že mladou ženu postihla srdeční příhoda. Její rodina je přesvědčena o tom, že byla Mahsa ve skvělé zdravotní kondici.

V pátek se v několika íránských městech konaly státem organizované protidemonstrace.

Nejde o právo, ale o stabilitu

Podle blízkovýchodního analytika Břetislava Turečka prezidentův slib případ prošetřit není ani tak ústupkem protestujícím jako spíš snahou stabilizovat režim. Po vyšetření této kauzy a eventuálně potrestání viníků totiž volá i celá řada lidí uvnitř režimu.

Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha

„Několik dalších oficiálních činitelů včetně poslanců se vyjádřilo v podobném smyslu,“ potvrzuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. „Nechci být velký cynik, ale v podstatě jestli se něco děje v ulicích, tak pokud režim usoudí, že není potřeba se na to ohlížet, tak se neohlíží,“ dodává.

V zákulisí si nejspíš politické vedení země uvědomuje, že situace je hodně napjatá, a proto i uvnitř samotného režimu může být velká snaha případ vyšetřit, ale i exemplárně potrestat policisty, kteří stojí za smrtí mladé Íránky, domnívá se Břetislav Tureček.

Vypálená banka není boj za lidská práva

Napětí v ulicích se ale mezitím rychle stupňuje a například pražská redakce BBC upozorňuje, že se okolí Teheránu proměnilo doslova v bitevní pole. „Teď už se píše o protestech v 50 městech prakticky po celé zemi a vývoj je opravdu dramatický,“ potvrzuje expert na Blízký východ.

Protesty po smrti Mehsi Amini v Kolíně nad Rýnem

„Otázka samozřejmě je, kam až to půjde. Protože to už nejsou jenom protesty za práva žen a proti povinnému zahalování. Vidíme, že se k tomu přidává celá řada jiných demonstrantů s jinými požadavky, s jinou agendou,“ pokračuje.

„Jestli je například někde vypálená banka nebo policejní stanice, tak to už nevypadá jako boj za lidská práva. A to pak samozřejmě může vývoji dát úplně jinou dynamiku jak ze strany demonstrantů, tak pořádkových sil.“

Hidžáb jako rozbuška

V Íránu se konaly masivní demonstrace už v roce 2009. Tehdy protestovala převážně střední třída z měst proti údajným volebním podvodům, teď se prý k protestům připojili i obyvatelé chudších oblastí. V zemi se totiž mezitím změnila socioekonomická situace, komentuje Břetislav Tureček.

Čtěte také

„Tehdy šlo o nespokojenost lidí s politickou situací, s výsledky voleb. Mezitím ale země hodně zchudla, přibylo nezaměstnaných, propadly se reálné platy reálné, zvýšily se ceny a tak dále. Mimo jiné v důsledku jednostranných amerických sankcí proti Íránu,“ vysvětluje, proč zabití mladé ženy kvůli špatně uvázanému šátků nejspíš přitáhlo do ulic i lidi, kteří by před deseti lety kvůli stejné věci do ulic určitě nevyšli.

Režim nestojí na hliněných nohách

Stávající íránský režim je ale u moci více než 40 let a přežil už horší společenské otřesy. Břetislav Tureček proto nepředpokládá, že by aktuální pouliční bouře vedly k jeho pádu.

„Spíš si umím představit, že režim skrytě v některých věcech povolí – nezmění se zákony, nezmění se povinnost zahalování pro ženy, ale mravnostní policie nebo obecně státní aparát to třeba nebude tak důsledně prosazovat,“ dodává s tím, že v Íránu platí oficiálně celá řada zákazů, které však nejsou prosazovány už léta.

Je v kompetenci předsedy volební komise nerespektovat rozhodnutí starostky vyškrtnout z volebního seznamu některé voliče? A jak se daří přesvědčovat děti a hlavně jejich rodiče, že je lepší do školy chodit pěšky než jezdit autem? Poslechněte si celou odpolední publicistiku.

Hosty Tomáše Pavlíčka jsou:

  • Tomáš Jírovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra
  • Pavel Maškarinec, vedoucí katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
  • Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha
  • Michaela Klofcová, mluvčí organizace Pěšky městem
autoři: Tomáš Pavlíček , vpl
Spustit audio

Související