Gorazd Trušnovec pověsil architekturu na hřebík a věnuje se včelám. V Lublani je chovají na stovkách míst

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bývalý architekt Gorazd Trušnovec se stará o včelstva po celé Lublani
0:00
/
0:00

Slovinci považují svou zemi mezi Alpami a Jadranem za kolébku evropského včelařství. Mají k tomu dobrý důvod: pochází odtamtud vůbec nejoblíbenější chovné plemeno používané i českými včelaři – kraňská včela. Včelí úly jsou rozšířené nejen na slovinském venkově, nevědomky je často míjejí i návštěvníci slovinské metropole Lublaně.

Výtahem vyjíždíme z recepce hotelu Parku do dvanáctého patra. Ještě pár schodů, a ocitáme se na štěrkem vysypané střeše.

Přemýšlet jako včely

Nejdřív jsem byl skeptický, jestli to tady vůbec půjde. Tak vysoko nad zemí tady ve městě ještě včely nikdo nechoval,“ přiznává Gorazd Trušnovec. Mezitím zapaluje troud ve včelařském dýmáku, aby se mohl podívat do čtveřice úlů, o které se tady stará.

Ve městě se nachází zhruba 750 včelstev, v přepočtu na hlavu se tak slovinská metropole může směle označit za hlavní město evropského včelařství

Z jednoho z nich vytahuje rám s plástvemi obtěžkanými medem, které mluví za vše. „Přemýšleli jsme nad tím moc jako lidé, říkali jsme si, že se včelám do takové výšky nebude chtít s nektarem létat. Ale včely umí skvěle létat, využívají termodynamické zákony. Tady na střeše mají více slunce a méně konkurence. A mají to blízko k lesu, který je hlavním zdrojem nektaru,“ vysvětluje.

Žádoucí dárek pro obchodní partnery

Včelám tady dělá společnost jenom hučící klimatizace, ale zato tady mají nádherný výhled na historické centrum Lublaně.

Čtěte také

Instituce, které chtějí vlastní med, si ode mě pronajmou úly. Já se jim o včely starám celou sezónu a na jejím konci ode mě dostanou med. Tady v hotelu z něj pečou dezerty a sladí jím zmrzlinu, jinde med používají jako reklamní předmět pro obchodní partnery a hlavně se mohou chlubit, že dělají něco pro životní prostředí,“ usmívá se Gorazd.

Hlavní město včelařství

Včelín na střeše hotelu rozhodně není v Lublani něčím mimořádným, vlastní včely tady chovají školy, banky nebo divadla. Ve městě se nachází zhruba 750 včelstev, v přepočtu na hlavu se tak slovinská metropole může směle označit za hlavní město evropského včelařství.

Firmy si od něj pronajímají včely, od kterých on pak získává med. Kromě slazení slouží jako dárky pro klienty

A na malé hmyzí pomocnice myslí i zdejší radnice: „Město se snaží včelám zajistit co nejpříjemnější život. Jedna z městských vyhlášek proto říká, že na veřejných plochy je možné osazovat jen medonosnými rostlinami,“ vysvětluje Simona Skubic z lublaňské turistické centrály.

Včelařství má v zemi dlouhou tradici, Slovinsko také iniciovalo vyhlášení 20. května světovým dnem včel.

 „Toho dne se narodil Anton Janša, neslavnější slovinský včelař. V polovině osmnáctého století napsal vůbec první vědeckou práci o včelařství, která se používala ve školách po celém Rakousko-Uhersku.“

Obnovený kontakt s přírodou

Dokladem, že se chov včel může snadno stát životním posláním, je i Gorazd. Pověsil kvůli němu na hřebík svou původní profesi architekta. „Nemám pro to žádné racionální vysvětlení, zkrátka jsem už nedokázal dál sedět dvanáct hodin denně v kanceláři před obrazovkou počítače. Chybělo mi spojení s přírodou,“ připouští.

A tak si Gorazd Trušnovec užívá čerstvého vzduchu. O práci nemá nouzi, v sezóně se stará o pět desítek včelstev na dvanácti místech. „Pracuju sám. Měl jsem sice učně, ale když zjistili, kolik je se včelami práce, řekli mi, že tohle není pro ně. Takže jsem na všechno sám,“ směje se.

Jak pomoct včelám ve městě?

Gorazd zpočátku najímal brigádníky, ale všichni se zalekli objemu včelařské práce, takže teď pracuje sám

A včelám se prý ve městě rozhodně daří. „Může to znít zvláštně, ale včely jsou dnes víc ohrožené na venkově. Mohou za to pesticidy, herbicidy a tak dále. Je to paradox. Ve městech ale nikdo chemické postřiky nepoužívá. Lublaň je navíc obklopená lesy. Když se rozhlédnete, je to zelené město, každá ulice je osázená stromy a to je pro včely ideální,“ dodává Gorazd Trušnovec.

Než rám zase zasune zpět do včelína, radí ještě, že včelám může pomáhat každý – stačí třeba občas trávník neposekat a nechat rozkvést trávník nebo si do truhlíku na okně zasadit třeba jetel nebo slunečnice.

autoři: Viktor Daněk ,
Spustit audio

Související