Gorazd Trušnovec pověsil architekturu na hřebík a věnuje se včelám. V Lublani je chovají na stovkách míst
Slovinci považují svou zemi mezi Alpami a Jadranem za kolébku evropského včelařství. Mají k tomu dobrý důvod: pochází odtamtud vůbec nejoblíbenější chovné plemeno používané i českými včelaři – kraňská včela. Včelí úly jsou rozšířené nejen na slovinském venkově, nevědomky je často míjejí i návštěvníci slovinské metropole Lublaně.
Výtahem vyjíždíme z recepce hotelu Parku do dvanáctého patra. Ještě pár schodů, a ocitáme se na štěrkem vysypané střeše.
Přemýšlet jako včely
„Nejdřív jsem byl skeptický, jestli to tady vůbec půjde. Tak vysoko nad zemí tady ve městě ještě včely nikdo nechoval,“ přiznává Gorazd Trušnovec. Mezitím zapaluje troud ve včelařském dýmáku, aby se mohl podívat do čtveřice úlů, o které se tady stará.
Z jednoho z nich vytahuje rám s plástvemi obtěžkanými medem, které mluví za vše. „Přemýšleli jsme nad tím moc jako lidé, říkali jsme si, že se včelám do takové výšky nebude chtít s nektarem létat. Ale včely umí skvěle létat, využívají termodynamické zákony. Tady na střeše mají více slunce a méně konkurence. A mají to blízko k lesu, který je hlavním zdrojem nektaru,“ vysvětluje.
Žádoucí dárek pro obchodní partnery
Včelám tady dělá společnost jenom hučící klimatizace, ale zato tady mají nádherný výhled na historické centrum Lublaně.
Čtěte také
„Instituce, které chtějí vlastní med, si ode mě pronajmou úly. Já se jim o včely starám celou sezónu a na jejím konci ode mě dostanou med. Tady v hotelu z něj pečou dezerty a sladí jím zmrzlinu, jinde med používají jako reklamní předmět pro obchodní partnery a hlavně se mohou chlubit, že dělají něco pro životní prostředí,“ usmívá se Gorazd.
Hlavní město včelařství
Včelín na střeše hotelu rozhodně není v Lublani něčím mimořádným, vlastní včely tady chovají školy, banky nebo divadla. Ve městě se nachází zhruba 750 včelstev, v přepočtu na hlavu se tak slovinská metropole může směle označit za hlavní město evropského včelařství.
A na malé hmyzí pomocnice myslí i zdejší radnice: „Město se snaží včelám zajistit co nejpříjemnější život. Jedna z městských vyhlášek proto říká, že na veřejných plochy je možné osazovat jen medonosnými rostlinami,“ vysvětluje Simona Skubic z lublaňské turistické centrály.
Včelařství má v zemi dlouhou tradici, Slovinsko také iniciovalo vyhlášení 20. května světovým dnem včel.
„Toho dne se narodil Anton Janša, neslavnější slovinský včelař. V polovině osmnáctého století napsal vůbec první vědeckou práci o včelařství, která se používala ve školách po celém Rakousko-Uhersku.“
Obnovený kontakt s přírodou
Dokladem, že se chov včel může snadno stát životním posláním, je i Gorazd. Pověsil kvůli němu na hřebík svou původní profesi architekta. „Nemám pro to žádné racionální vysvětlení, zkrátka jsem už nedokázal dál sedět dvanáct hodin denně v kanceláři před obrazovkou počítače. Chybělo mi spojení s přírodou,“ připouští.
A tak si Gorazd Trušnovec užívá čerstvého vzduchu. O práci nemá nouzi, v sezóně se stará o pět desítek včelstev na dvanácti místech. „Pracuju sám. Měl jsem sice učně, ale když zjistili, kolik je se včelami práce, řekli mi, že tohle není pro ně. Takže jsem na všechno sám,“ směje se.
Jak pomoct včelám ve městě?
A včelám se prý ve městě rozhodně daří. „Může to znít zvláštně, ale včely jsou dnes víc ohrožené na venkově. Mohou za to pesticidy, herbicidy a tak dále. Je to paradox. Ve městech ale nikdo chemické postřiky nepoužívá. Lublaň je navíc obklopená lesy. Když se rozhlédnete, je to zelené město, každá ulice je osázená stromy a to je pro včely ideální,“ dodává Gorazd Trušnovec.
Než rám zase zasune zpět do včelína, radí ještě, že včelám může pomáhat každý – stačí třeba občas trávník neposekat a nechat rozkvést trávník nebo si do truhlíku na okně zasadit třeba jetel nebo slunečnice.
Související
-
Dvě fotbalová hřiště plná ovoce a zeleniny. Na střeše pařížského výstaviště vznikla městská zahrada
Největší městskou farmu v Evropě najdete na střeše pařížského výstaviště. V sezóně vyprodukuje stovky kilogramů zeleniny i ovoce týdně jahody, bylinky a saláty.
-
Střešní zahrady jsou budoucností měst, tvrdí ve Varšavě a zvou na střechu univerzitní knihovny
Polsko se může pochlubit jednou z největších střešních zahrad Evropy. Skrytá před zraky kolemjdoucích se rozkládá na střeše knihovny Varšavské univerzity.
