Gabriela Basařová: Zahraniční piva mi vesměs nechutnají

Na první ochutnávku zlatavého moku si však Gabriela Basařová nevzpomíná. „Bylo to někdy v mládí, pravděpodobně na gymnáziu,“ uvažuje v úvodu rozhovoru. Její rodina sice pochází z Plzně, ale s pivovarnictvím neměla nic společného. „Rodiče byli učitelé a nelíbilo se jim, že se chci zabývat pivem,“ přiznává.

Čtěte také

Za nejvýznamnější období pro české pivovarnictví považuje Gabriela Basařová přelom 19. a 20. století. Právě tehdy se přecházelo z řemeslné na průmyslovou výrobu. „Měli jsme pivo, které se vyváželo, měli jsme také všechny podklady, suroviny, odborně vzdělané lidi,“ vyjmenovává stěžejní předpoklady, které jsou základem kvalitního nápoje.

Zároveň také připomíná, že pivo u nás vařili už Keltové. „A Slované, kteří přišli na naše území, si přinesli nejen recept na výrobu medoviny, ale také piva. Navíc prý byli první, kteří začali používat k jeho ochucení chmel,“ vysvětluje. Pivo tehdy nebylo jen nápojem. Používalo se také jako základ pro přípravu omáček a polévek. Až později se z něj stal výnosný obchod.

Čtěte také

Jak vaří pivo v Japonsku? Kdo vynalezl sacharometr a k čemu tento nástroj slouží? A chutnají Gabriele Basařové také zahraniční piva? To se dozvíte z audio záznamu rozhovoru, který si můžete poslechnout přímo v tomto článku.

Záznam celého rozhovoru s Gabrielou Basařovou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout také v iRadiu.