Folklór jako antidepresivum

Kdybyste chtěli projet Slovenskem a nezavadit přitom ani o kousek folklóru, museli byste mít nejspíš klapky na očích. Lidové umění je na Slovensku prakticky všudypřítomné, ale není folklór jako folklór. Buď se necháte ulovit prodavači více či méně kvalitních suvenýrů, anebo můžete jít, jak se říká, přímo k prameni. Tedy tam, kde lidové písničky, tance a řemesla pořád ještě nejsou zavřené ve skanzenu, ale patří k obyčejnému venkovskému životu.

Řezbář Martin z východoslovenské vesnice Podhoroď právě dotesal skoro dvoumetrové necky. Chce za ně 300 eur. Prý to není přemrštěná cena. Kromě řemeslníkovy několikahodinové práce se platí i za staleté know-how.

„To už dnes nikdo nevyrábí, jen já a můj bratr. Alespoň pokud vím. Proto si to tak cením,“ vysvětluje. I když se to nezdá, 33letý Martin pracuje v oboru už pěkně dlouho. „Řemeslo jsem zdědil po svém otci. Začal jsem to dělat, když mi bylo jedenáct. Ve čtrnácti už jsem i něco uměl a asi v sedmnácti osmnácti už jsem pracoval naplno,“ vzpomíná.

Předávání řemeslných dovedností z generace na generaci by nebylo zas tak výjimečné. Slovensko si však své řemeslníky vysloveně hýčká. Už od roku 1945 funguje Ústředí lidově umělecké výroby neboli ÚĽUV. Jde o státní organizaci, která sdružuje lidové řemeslníky, pomáhá jim s odbytem výrobků, ale taky udržuje tradice a pořádá kurzy pro veřejnost.

Plakát zvoucí na přehlídku slovenských lidových tradic v Bratislavě

Folklór baví i mladé

Etnolog Martin Mešša v organizaci působí dlouho a desítky let zkoumá, jak se folklór na Slovensku mění. „Zdá se, jako by Slovensko bylo s folklórem úplně srostlé, ale pravda je, že se dotýká jen určité části obyvatel jako zájmová činnost. Tím, že se mění charakter práce, že už není tolik kolektivních činností a příležitostí zazpívat si třeba lidové písně, musí se vytvářet uměle,“ shrnuje.

Jednou z takových uměle vytvořených příležitostí jsou folklórní festivaly. Těch je na Slovensku v letních měsících bezpočet. Z bohaté nabídky jeden festival trochu vyčuhuje. Jmenuje se Koliesko a koná se pravidelně ve vesnici Kokava nad Rimavicou pod pohořím Poľana.

Zdejší kraj se mimochodem považuje za domov tradičních slovenských píšťal včetně fujary. Do Kokavy se sjíždějí hlavně mladí hudebníci a tanečníci. „Na Slovensku je stále dost mladých lidí, kteří se folklórem baví. A máme tu i dost příležitostí, protože je tu spousta pěkných festivalů jako Východná, Detva, Heľpa,“ říká 19letý Peťo, který reprezentuje klasický folklórní dorost.

K folklóru ho přivedli rodiče a on to se svými dětmi udělá stejně. A tak to jde dál a dál, jako by se ani nepsalo 21. století. Folklór má na Slovensku pořád živnou půdu a láká mladé lidi. Něco se však přece jen mění, říká Martin Mešša.

Na tkalcovský stav v bratislavských ulicích narazíte málokdy

Tradice už jen z učebnice

Protože se vytrácí spjatost s běžným životem a ubývá přirozených příležitostí, kdy se sejít a společně si zazpívat, musí si lidé potřebné znalosti doplnit studiem „Ještě v 60. letech žili lidé, kteří reálně zpívali a tančili, teď už se to i lidé na vesnici musí učit,“ poznamenává etnolog.

Folklór má na Slovensko blahodárný účinek. Zaprvé zabíjí trudomyslnost a funguje jako přirozené antidepresivum. Zadruhé má pozitivní účinky na demografický vývoj. Řada zpěváků i tanečníků přiznává, že svou budoucí manželku poznali právě ve folklórním souboru.

Slovenský folklór už však dávno prorazil i za hranice. UNESCO například před šesti lety zapsalo fujaru a fujarové skladby na seznam nehmotného kulturního dědictví. A prestižní slovenský folklorní soubor Lúčnica už si vydobyl takové renomé ve světě, že má část webových stránek také v čínštině.

Slovenská fujara je už šest let na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO

Osmá soutěžní otázka

Reportáž Vojtěcha Bergera je poslední nápovědou naší velké letní soutěže o drobné ceny od zahraničních zpravodajů, poukázky na pohonné hmoty za 5 tisíc korun a zájezdy v hodnotě 10, 20 a 40 tisíc korun. Poslední otázka a překážka na cestě k luxusní dovolené zní:

Fujara vznikla v oblasti jednoho slovenského pohoří. Které to bylo?

Odpovědi:
A … Stúpava
B … Ilava
C … Poľana

Odpověď zašlete SMS zprávou ve tvaru ZAPISNIK X jmeno prijmeni adresa, kde X je písmeno zvolené odpovědi, na číslo 9077706. Cena jedné zprávy je 6 Kč včetně DPH. Odpovídat můžete od sobotních 5.00 hodin do nedělních 5.00 hodin. Bližší informace o podmínkách posílání zpráv a o výběru výherců najdete v podrobných pravidlech soutěže.

Po posledním kole letní soutěže Zápisníku jsme gratulaci k výhře zaslali posluchačům:
Jana Aschenbrennerova, Cestmir Bar, Josef Ebringer, Ivan Kocian, Eva Laholova, Lenka Machkova, Sona Slezakova, Martin Vašek, Jarka Vesela a Josef Zahradka.
Už brzy se dozvíte jména výherců hlavních cen. Více na http://zapisnik.radiozurnal.cz/ a v sobotu na Radiožurnálu.


Zvětšit mapu: Kokava nad Rimavicou, Slovensko

autor: vob
Spustit audio