Foglar chtěl svými knihami zlepšit svět, říká skautský historik. Objevil i dosud neznámé Foglarovy deníky
Že už jste od Jaroslava Foglara četli všechno? Omyl. „Právě chystáme k vydání výňatky z Foglarových deníků, napsal tisíce a tisíce stran. Bude velmi zajímavé sledovat osud celého 20. století a to, jak ho Foglar prožil,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou skautský historik Roman Šantora.
K výběru z Foglarových deníků prý bude tým, který na jejich vydání pracuje, přistupovat s nejvyšší pokorou. „Uděláme všechno pro to, aby se ve výběru objevily věci, které odhalí, jaký Jaroslav Foglar byl. Jsou ale i intimní věci, které si zapisoval, ty ale podle nás zatím na veřejnost nepatří,“ shrnuje Roman Šantora.
Fenomén Foglar
Na Jaroslava Foglara se nezapomíná. Stará vydání se dál předávají z generace na generaci. Jeho odkaz žije i ve skautských oddílech. Systém získávání bobříků totiž vymyslel Jaroslav Foglar. A teď se blíží prosincové 80. narozeniny Rychlých šípů sa k tomu znovu vychází jeho kultovní kniha Hoši od Bobří řeky. Současnou generaci dětí by měla oslovit i díky novým ilustracím. Vlivy spisovatele rozkrývají reportáže Reginy Květoňové.
A kdy si to všechno budeme moct přečíst? „Určitě je to práce minimálně na rok dva,“ shrnuje skautský historik.
Foglara budou děti pořád číst
Jaroslav Foglar je spisovatelskou ikonou několika generací. A jak Roman Šantora zdůrazňuje, nejde jen o jeho spisovatelský um. „Dokázal nadchnout pro dobro,“ vysvětluje. „Spousta lidí psalo kovbojky nebo knihy pro děti. Foglar ale dokázal psát tak, že děti si ho přečetly – a šly to dělat.“
Foglar je pořád čtivá záležitost. A děti ho stále budou číst, i když v mladším věku, než jsme ho četli my.
Roman Šantora
Tajemství za Foglarovým úspěchem tak je vlastně jednoduché: Foglar totiž nepsal proto, aby byl spisovatel. „Knihy pro něj byly pedagogický nástroj, aby zlepšil děti a svět,“ vysvětluje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
