SERIÁL

5) Pádu se nebojím téměř nikdy, říká Adam Ondra. Tomu odpovídá i jeho dechová frekvence

Adam Ondra na šampionátu v Innsbrucku.
Předchozí díl
Následující díl

V našem časosběrném dokumentu jsme se zaměřili na lezce Adama Ondru. Leze na stěny a skály, na které si před ním nikdo netroufl. Zjišťujeme, jaké má předpoklady třeba v konstituci těla. Jedním z kroků našeho měření byla biomechanická analýza jeho lezení pomocí technologie Motion Capture. Stejným způsobem v minulosti vznikla třeba filmová postava Gluma z trilogie Pán prstenů. Co měření u Adama ukázalo?

Adam Ondra dvakrát vylezl stěnu, na které jsme ho měřili pomocí technologie Motion Capture. Ta zachycuje jeho pohyb v prostoru.

Lezecký superman Adam Ondra: Mezi horolezci je víc sympatických, čestných a hodných lidí než ve zbytku populace

Adam Ondra během volného přelezu 32délkové Dawn Wall na El Capitan v Yosemitech: Délka 14

Špičku současného lezení si nejde představit bez Čecha Adama Ondry. Nejen o úžasném osmidenním přelezu extrémně těžké Dawn Wall v Yosemitech, ale také o „9c“ alias posouvání hranic lidských možností v Norsku, ve Španělsku a v Moravském krasu mluvíme s Adamem v cestovatelské a outdoorové Casablance.

Adam, stejně jako později druhý lezec Štěpán Stráník, na sobě měl tričko Hexoskin, které měřilo jeho tepovou a dechovou frekvenci. „Čekali jsme, že ve chvíli, kdy začne tělesná zátěž, tepová i dechová frekvence půjde výrazně nahoru,“ říká datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. „U Adama ani u Štěpána tato situace nenastala. Tepová frekvence se u obou držela v jedné rovině. Trasa, kterou jsme jim vybrali, byla poměrně těžká, ale ani jeden z nich na ní nezažíval extrémní vypětí. Ani na úrovni tepové frekvence, která určuje fyzický stres, ani na dechové frekvenci, která ilustruje psychický stres. Třeba obavu z pádu,“ dodává.

Pozitivní myšlení i na stěně

To u Adama Ondry není nic nového. On sám říká, že se pádu nebojí téměř nikdy. „Snažím se najít si dobré důvody, proč by lezení mělo dopadnout dobře. A pokud to jsou důvody, kterým moje mysl věří, tak to většinou funguje,“ říká Adam. Zajímavé ale je, jakou tepovou frekvenci Adam při lezení měl: „Tepová frekvence byla kolem sedmdesáti tepů za minutu, což je docela málo na to, že podával skoro vrcholový sportovní výkon. Takovou tepovou frekvenci někteří lidé nemají, ani když sedí v klidu a židli. Tepová frekvence se téměř zdvojnásobila ve chvíli, kdy se spustil dolů a jeho tělo začalo regenerovat,“ říká Jan Cibulka.

Výsledky měření najdete na naší multimediální stránce. Můžete si v jednotlivých krocích prohlédnout, jak se mění Adamovo těžiště a jak ve stejném místě lezl Štěpán Stráník.

Po svém výstupu Adam popsal postup trasy Štěpánu Stráníkovi. Po dvou pokusech na této trase už ji zná v podstatě nazpaměť. Právě jakousi svalovou paměť, díky které nemusí při lezení příliš přemýšlet nad jednotlivými kroky, Adam zmiňuje jako jednu ze svých výhod. Další pak podle něj mohou být mobilní kyčle, díky kterým se dokáže lépe přitisknout ke skále. A právě to měřila technologie Motion Capture. „Bylo opravdu vidět, že Adam v porovnání se Štěpánem dostane těžiště blíž ke stěně, tím pádem nemusí mít takovou sílu v prstech a ušetří energii,“ rozebírá výsledky měření na stěně datový žurnalista Českého rozhlasu Jan Boček.

Osobnost českého horolezectví: Adam Ondra

02243022.jpeg

Za pár dní mu bude 18 let, říká o něm kalendář. „Mimozemšťan, úplně jiná výkonnostní třída,“ říkají o něm jiní lezci. Adam Ondra totiž kraluje nejen českému lezení. Svým „flash“ stylem, rychlým a lehkým lezením, si celkem pravidelně připisuje na své konto lezecké cesty, které jsou pro jiné těžko dostižným cílem.

„Také bylo pěkně vidět, že Adamův pohyb je čistší, nemusí se nijak hrbit, má rovná záda, lokty u stěny, což je v podstatě učebnicová poloha,“ dodává Jan Boček. „Adam používá hlavu jako páku. Když si představíte, že těžiště je střed páky, tak na jedné straně je hlava, na druhé straně jsou nohy. V okamžiku, kdy zakloní hlavu, dostane nohy blíž ke stěně a tím pádem se na ně může víc spolehnout. Takže opět ušetří energii, protože nemusí vyvíjet takovou sílu v prstech,“ vysvětluje.