Evropská unie platí latríny palestinským beduínům
O evropské finanční podpoře Palestincům se vedou hodně ostré debaty. Proizraelští aktivisté třeba tvrdí, že Brusel podporuje militantní nálady, protože platí arabské učebnice nebádající k dalšímu boji proti Izraeli. Palestinští intelektuálové zas namítají, že tyto dary berou pracovní motivaci. A hlavně že platit základní potřeby Palestinců by neměla Evropa, ale Izrael jako okupační mocnost. Za evropskými penězi jsem se vydal raději do míst, kam tyto šarvátky nedoléhají – mezi palestinské beduíny.
„Lidé tady vydávají za vodu až 40 procent svých životních nákladů. Řádný přístup k vodě nemá na palestinských územích 150 tisíc lidí, z toho polovina žije pod plnou izraelskou kontrolou. Podle mezinárodních norem mají mít lidé 100 litrů vody na den, zrovna v této oblasti je to ovšem jen 28 litrů,“ uvádí Belgičan Terry Fobér, který pracuje ve sdružení mezinárodních organizací EWASH, jež se pokouší zajistit pro obyvatele palestinských území vodní zdroje.
Hlavním zdrojem peněz na tento program je Evropská unie. Jenom loni vydala v přepočtu 150 miliónů korun. „Většinu dodávek vody zajišťovala Evropská komise a vyšlo to na šest miliónů eur. Osmdesát procent těchto nákladů padlo na dopravu vody cisternami. To už je však neudržitelné,“ říká Terry Fobér.
Mezinárodní společenství proto sáhlo k zásadnějšímu řešení, než je pronájem náklaďáků. Díky němu teď v údolí nedaleko Hebronu teče voda naplno a daleko levněji. Sjíždějí se sem ze široka palestinské cisterny, vozíky i třeba rolníci s oslíky, na kterých si po natankování domů odvezou pár kanystrů s pitnou vodou.
Vysvětlení tohoto zázraku je na kopci nad vesnicí. Obrovský zásobník, který i s potrubím nechal za nějakých pět miliónů korun rovněž postavit Brusel z peněz evropských daňových poplatníků.
Smysl vysvětluje Mamar Merzouk z humanitární agentury Evropské komise: „Tohle je rezervoár, ze kterého se pitná voda rozvádí k osadám. Snižuje Palestincům cenu za vodu. Dosud se dovážela auty ze židovské osady Kirjat Arba a kubík vyšel na 40 šekelů. Teď je cena asi třetinová. Evropská komise tak výrazně přispěla ke zlepšení života zdejších obyvatel.“
Co znamená nedostatek vody, se na vlastní oči a uši přesvědčuji o pár kilometrů dál v beduínském táboře. Vůdce pastevecké komunity Chamís Hanadžra plamenně vykládá: „Žijeme tady s našimi stády už 58 let. Vyhnali nás sem z Izraele, aby si na našich pozemcích mohli udělat vojenskou základnu. Před 12 lety však vyhlásili vojenskou zónu i kousek za naším táborem a přišli jsme o část pastvin. Málo prší, takže není ani dost vody. Většina rodin už musela své kozy a ovce prodat.“
Tábor vypadá jako tradiční beduínské ležení v Palestině. Sestává z nuzných stanů a ohrad pro zbývající dobytek. Vlastně jediné, co opravdu hodně překvapí, jsou moderní latríny vybavené dokonce zásobníkem na vodu pro splachování a omytí. Další dárek od Evropské unie.
„Nekoukejte na to, že jsou kopce zelené. Je teprve jaro a za pár týdnů to tu zas bude úplně vysušené. A naše situace nezajímá ani izraelskou, ani palestinskou vládu. Naštěstí si nás všimly nějaké zahraniční organizace. I ty záchody jsou skvělá věc. Člověk si konečně může v ústraní ulevit a nemusí pořád hlídat, jestli někdo nejde kolem,“ dodal beduín.
