Epidemiolog Smejkal: Vydržme to přes Velikonoce. Čím na sebe budeme přísnější, tím dřív se děti vrátí do škol

Laboratoře včera odhalily 8568 nakažených, o 2400 méně než minulé úterý. Pozitivní byla znovu třetina testů, počet hospitalizovaných klesl na 7580. Klesá to stabilně, ale pozvolna. Co s tím? 

Všimněte si, že hospitalizace klesají pomaleji, o tom už jsme mluvili minule. Zdá se, že na tu kýženou hodnotu, kterou jsme chtěli asi před měsícem, to znamená na 1000 případů denně, budeme brzdit hodně dlouho. 

Ve stanovisku vaší mezioborové skupiny z 26. března se píše: „Očekáváme další zrychlení tohoto poklesu, ale i při optimistických scénářích je v prvním dubnovém týdnu nepravděpodobná incidence 100 nových případů na 100 tisíc obyvatel, která je vhodná k dalšímu nebo vůbec k nějakému uvolnění opatření.“ 

Vezměte si, že 100 případů na 100 tisíc za sedm dní je přibližně 1500 případů denně. Teď jsme přibližně na 8000. V prvním dubnovém týdnu se tam rozhodně nedostaneme. Já vím, že to je přísná podmínka, ale když se podíváte třeba do Německa, tam ta incidence požadovaná k jakémukoliv rozvolňování je třeba 50 na 100 tisíc za sedm dní. Čili nejsme zase tak přísní. 

Čtěte také

iROZHLAS

Česko má za úterý 8568 případů covidu. Poprvé od začátku února byl úterní nárůst pod 10 tisíc

Ale třeba právě proto jsme doporučovali například zastavení provozu, abychom se co nejrychleji dostali dolů a mohli bezpečně rozvolňovat. Teď se budeme bavit o rozvolňování škol, což nás trápí nejvíce. V polovině dubna bude končit nouzový stav a my nebudeme na číslech, která jsme považovali za optimální k rozvolnění. Ale my pouze radíme, neříkám, že to tak bude. 

Doporučovali jste, aby firmám bylo umožněno v tomto a možná i v následujícím týdnu dobrovolně omezit provoz. Vzniklé náklady by jim byly kompenzovány například v rámci programu Antivirus. To už nestihnete prosadit?

Odezva není žádná. Naopak ještě se přihodilo to, že k námi požadovanému zkrácení intervalu antigenního otestování nedošlo. Stále zůstává na sedmi dnech.

Argumentem bylo, že máme před sebou dva kratší týdny.

No jasně, vždy se najde nějaký argument. Kdyby se to řeklo teď, tak se to alespoň připraví. Když to bude po Velikonocích, tak zase bude týden na to, než se to připraví, to k tomu vždy připočítejte. Proto brzdíme pomaleji a proto budeme pomaleji otvírat. Jsou to spojené nádoby.

Kdy půjdou děti do škol?

Pojďme ke školám. Jaké jsou bezpečné varianty návratu dětí do škol?

Každá země přistupuje ke školám trochu jinak. Je to komplikované téma. Obecně bych řekl několik základních postulátů. Antigenní testy nejsou vhodné k testování dětí, protože jsou invazivní a zejména nejmenší děti to prostě nemají rády. Optimální jsou PCR testy, jednou za týden třeba formou slin nebo tampónů, které se vkládají dětem do úst. 

Obecně platí, že čím mladší děti, tím menší je epidemiologické riziko. Proto se bude začínat od nejmladších dětí – od prvního stupně nebo prvních a druhých tříd. Ale na druhou stranu jsme viděli, jak na tom byly mateřinky na začátku února. Tam se to rozjíždělo, ale zdá se, že šlo o ojedinělou záležitost. 

Čtěte také

Stát chce testy do škol před nákupem vyzkoušet, výjimku pro samotestování mají stovky firem

Platit by měl důraz na pravidla: co největší rozestupy, větrání ve třídách… Proto spousta států doporučuje turnusovou nebo skupinovou výuku. To znamená, že část žáků je ve třídě a část doma. Takto se to prostřídává. K tomu se přistupuje při určité incidenci v populaci, to znamená, že pokud je incidence malá, tak se to dělat nemusí. 

Každá škola je navíc jiná. Bylo by dobré, kdyby si ředitel promluvil s rodiči. Někteří rodiče cítí jako velké riziko děti do školy poslat, to by se mělo zohledňovat. Čili – co nejvíce individuální přístup, PCR testování, a pokud nebudeme na požadované incidenci, nedá se nic dělat, výuka prostě bude na skupiny. To jsou základní postuláty.

Zatím to tedy vypadá, že pokud se děti budou vracet do škol, tak se bude testovat antigenními testy. Kdo je bude dělat, děti samy?

Každá země to dělá jinak, v Británii to třeba dělají rodiče. Dnes se kvůli tomu budeme scházet s paní hlavní hygieničkou, ministerstvo školství má svoji představu. Je to složité. Mělo by se to dělat ve škole nebo před školou. Antigenní testování žáků je dost složitá záležitost – organizačně i aby z toho byl dobrý výsledek. Proto bychom raději, aby se testovalo PCR.

Je to vaše zbožné přání, nebo se někde rýsují jasné kontury toho, že je možné sehnat nějaké PCR testy, které zatím nejsou úplně levné?

Ale mohly by být, ona by ta cena spadla, kdyby se to dělalo ve velkém. A zdá se, že i kapacita by mohla být rychleji navýšena. PCR by mohly být neinvazivní, jednou za týden, nejlépe třeba tampónem.

Svého času premiér Babiš zaúkoloval ministra zdravotnictví Ivana Blatného, aby se spojil s panem profesorem Žďárským, který prý má PCR testy, které jsou údajně velice jednoduché.

O tom nevím.

Testování ve firmách

Také antigenní testy ve firmách nejsou podle vaší představy. Netestuje se jedenkrát za tři dny, ale stále jedenkrát za sedm dní. Odpovídá tomu alespoň četnost kontrol? 

S kontrolami se začalo. Samozřejmě nemohou být úplně všude, protože to hygiena zkrátka nestihne. Kontroly budou naprosto nutné, čím více jich bude, tím lépe, protože zatím můžeme spoléhat jen na to, co firmy jako tvrdí. Určitě většině věříme, ale víme, že pro firmy byl strašný problém třeba i jen získat informace o tom, jaké testy používat. Bylo by dobré to kontrolovat. Kontroly už probíhají, doufejme, že budou četnější a že informovanost firem o tom, které testy používat, bude větší a bude v tom menší zmatek. 

Mimochodem už EU 17. února vydala docela pěkný seznam testů, který se dá použít. Takže kterými testy se má testovat, už víme.

„Vydržme to přes Velikonoce“

Než přejdeme k dalšímu tématu, a to očkování, tak se vás nemohu nezeptat. Když se podíváme na aktuální čísla z jednotlivých regionů, tak vidíme třeba Chebsko, které v uplynulém týdnu mělo 63 nakažených na 100 tisíc obyvatel, což je unikum v rámci ČR. Jak toho dosáhli?

Bylo nejvíce zasažené. Já nejsem příznivcem spekulací, že jsme se všichni promořili. Myslím, že to je zejména tím, že ti lidé viděli na vlastní oči, co virus dokáže, a skutečně dodržovali velmi přísně opatření, stále se nosily respirátory, tím toho dosáhli. Na Chebsku vidíte, že osobní zkušenost s tím, co virus dokáže, je evidentní a skoro to nejdůležitější. 

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda prodloužila nouzový stav do 11. dubna. Výjimku ze zákazu vycházení budou mít velikonoční mše

Hraje tam roli zákaz cestování mezi okresy?

Zpomalil průběh britské mutace. Zákaz evidentně význam měl, třeba když se podíváte na Moravu, tam se britská mutace zastavila u hranic některých okresů. Má to i psychologický efekt, člověk si prostě řekne, že neriskne, že by jel někam do hor. Vydržme to ještě přes Velikonoce, pak se můžeme při nějaké incidenci případů bavit o tom, že to budeme dělat po krajích, ale v tuto chvíli okresy měly význam. Kdybyste měl jako šéf mezioborové skupiny pro epidemické situace poradit nikoliv politikům, ale občanům ČR, jak se mají o těch Velikonocích chovat, co byste řekl?

Ať jsou s rodinami, ať jsou se svými nejbližšími a ať se vyhnou velkým oslavám a pomlázkám. A pokud půjdou do kostelů, ať opravdu dodržují přísná opatření. Ať myslí na to, že to, doufejme, budou poslední velké svátky, které budeme takhle smutně trávit. Čím více budeme opatření dodržovat, čím více na sebe budeme přísní, tím rychleji potom můžeme otvírat školy a všechno ostatní.

Uvidíme, jaké bude počasí. Zohledňuje se v Česku při rozhodování o opatřeních očekávaný vývoj počasí, nebo to není parametr?

Není to parametr. Za prvé se to dá těžko zohlednit, za druhé víme, že sucho a teplo sice pomáhá, ale  podstatné je zejména sdružování. Takže když vysvitne sluníčko a lidé vylezou ven a budou všichni stát u stánků, tak se budou sdružovat více, než když bude zima a budou se scházet v bytech. Počasí se do toho dá těžko započítávat. Ale obecně ano, sucho a teplo viru neprospívá. 

Zdá se, že to platí pro všechny mutace, i když to zřejmě není to hlavní. V Brazílii a Ekvádoru je teplo po celý rok a stejně tam virus byl, nejdůležitější je opravdu lidský kontakt. 

Odložení druhé dávky uleví nemocnicím

Podle posledních informací mohou být druhé dávky vakcín Pfizer a Moderna podávané po 42 dnech. Co to udělá?

Člověku to nijak neublíží. To je třeba neustále zdůrazňovat. Ochrání vás to po 15 dnech po první dávce před těžkým průběhem covidu, před hospitalizací. Vakcína má 85procentní účinek.

Odložení druhé dávky má význam v tom, že se vakcína dostane k někomu jinému, kterého ochrání před těžkým průběhem. Uleví to nemocnicím a sníží nám to počet vážně nemocných. Jsou země, kde je interval ještě daleko větší. Jsou na to už studie.  Prodloužení intervalu vám opravdu vůbec neublíží, naopak pomůže někomu jinému. 

Jak velkým strašákem ve vašich predikcích i v predikcích dalších odborníků jsou mutace koronaviru?

Velkým, a proto je důležité o tom mluvit. Zejména brazilská mutace. Podívejte se, co to v brazilském městě Manaus udělalo. Tam si mysleli, že se promořili, a teď mají opět velký zásah celého města. Lidé, co byli nemocní, jsou nemocní znovu. Je to zřejmě mutace, která na lidskou imunitu nebere moc ohled. 

Podívejte se, jaké je spektrum pacientů u britské mutace, to, že je nebezpečnější, je také fakt. Jihoafrická mutace je podobná té britské, mutace se liší v nakažlivosti a ve smrtnosti. Brazilská je z tohoto pohledu nejnebezpečnější. Proto je důležité, aby se u lidí, kteří přijíždějí ze zemí s vysokým výskytem mutací, dělala sekvenace PCR a sekvenace mutací, a aby byli v přísné karanténě. Pokud se k nám ve chvíli, kdy nejsme proočkováni, dostane třeba brazilská mutace, tak nám to opět může celý průběh epidemie zvrátit, stejně jako to udělala britská mutace v lednu, a znovu budeme muset zavírat.

Jan Kulveit pro Seznam Zprávy před několika dny řekl, že je nutná úplná nula pozitivních případů. Je to možné? 

Nejsme ostrovní země, je to hrozně těžké. Ve chvíli, kdy nejste ostrovní stát, nemáte kontrolu nad všemi přijíždějícími. My jsme v centru Evropy, takže hranice  je daleko víc porózní než u ostrovních států. Je to možné, ale je to složité.