Emília Rigová: Baví mě vést s divákem dialog
Když byla malá, odmítala být Romkou. Emília Rigová totiž viděla, jak se děti ve škole svým romským spolužákům posmívají. Osud to ale zařídil jinak, dnes je z ní konceptuální výtvarnice, která se věnuje tématu romské identity – a stala se laureátkou Ceny Oskára Čepana 2018, která je udělovaná slovenským umělcům do 40 let.
Posledních pět let se ve své tvorbě zaobíráte romskou identitou a hlavně apropriací romského těla v dějinách západní kultury ve výtvarném umění. Proč jste se pro tento typ umění rozhodla?
„Tématu se věnuji kvůli tomu, že já sama jsem Romka a tak vím, o čem je celá problematika romské identity a přijetí romské kultury.“
Baví Vás vyjadřovat se trochu kritickým způsobem k tomu, kdo jste a jak sama romskou problematiku vnímáte?
„Baví mě vést s divákem dialog. V rámci sémiotiky mu podsouvám nějaké věci a vlastně jej v té rovině diváka znejišťuji. Nutím ho přemýšlet o tom, co vlastně vnímá a odkud to pochází.“
Vy se ve Vašich dílech zaměřujete na romskou identitu. Je Vaší snahou změnit pohled majority na Romy?
„Obraz Roma, nebo Romky, máme všichni hluboko v mysli zakotvený. Romka bývala znázorňována jako sexuální dračice či femme fatale. Jenže to není pravda. Já používám tyto staré, stereotypní obrazy - staré líbivé pohlednice či naivní portréty – a pak ten stereotyp rozbíjím.“
Paní Rigová, od roku 2012 jste začala s osobním projektem s názvem Bári Raklori. To je Vaše romské alter ego. Jaký je jeho význam?
„'Bári' znamená velká a 'raklori' znamená dcera (nebo v mužském provedení jako 'rakloro syn'). Dcera neromských rodičů. A tato přezdívka, kterou používám, je odrazem toho, že je to takový statement, od začátku…
Dalo by se říci, že chcete svojí tvorbou propojit svět Romů se světem majority?
„Tvrdit, že něco je pouze romské a něco pouze neromské, je hloupost. Podle mě je všechno propojené a hlavně romská identita je hodně fluidní.“
Všeobecně Vašimi díly bojujete proti předsudkům majority vůči romské menšině. Takovým příkladem je i Vaše video performance, při kterém zvracíte tekuté zlato. Snažíte se u všech děl, aby neměly jej jednu výpovědní hodnotu?
„Možná je to výpověď o tom, co se v současnosti děje. Zlato uvnitř nás. To se dá vyčíst v různých sémiotických vrstvách. Nakonec je to výpověď o celé společnosti. Nemusíme to primárně vnímat jen přes to romství či přes romskou identitu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
