Duel o zrušení předpisu na regulaci nájemného

Host (Jaroslav Šulc): Dobrý den.

Host (Tomislav Šimeček): Dobrý den.

Moderátor (Vladimír Kroc): Dá se tomu rozhodnutí rozumět tak, že momentálně neexistuje legislativní úprava výše nájemného?

Host (Jaroslav Šulc): Ne, nedá se tomu tak rozumět. Ta úprava existuje v podobě Občanského zákoníku.

Moderátor (Vladimír Kroc): To říkal Jaroslav Šulc.

Host (Jaroslav Šulc): Ano já jsem se nepředstavil, děkuji, děkuji pane redaktore.

Host (Tomislav Šimeček): Samozřejmě pan náměstek ještě zapomněl, že je tu je zákon pět set dvacet šest o cenách, který také platí a který má v sobě i ustanovení o zneužívání ceny, podle kterého mohou samozřejmě majitelé domů se snažit dosáhnout spravedlivého nájemného, ale soudní cestou a samozřejmě je otevřená cesta k tomu, aby se dohodli s nájemníky, pokud ti nájemníci sou dostatečně jaksi uznalí, že to nájemné, které platí, nestačí na, ani na prostou reprodukci bytového fondu.

Moderátor (Vladimír Kroc): Skončit regulaci nájemného doporučuje i Evropská komise, minulá vláda se zavázala deregulovat nájemné do roku 2002, do třicátého června 2003 by měl vejít v platnost nový zákon o nájemném. Jeho návrh se ale nelíbí právě Občanskému sdružení majitelů domů. Dá se říci stručně, proč?

Host (Tomislav Šimeček): Poněvadž je to zákon o zakonzervování regulace. Je tam sice zdánlivě jeden paragraf, který umožňuje zvýšení nájemného o deset procent , ale dovoluje to zvýšení jenom na úroveň současného regulovaného nájemného. Takže to je taková kulišárna, jak říká pan náměstek.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pane náměstku, skutečně mi tu ten nový návrh zákona něco, co by mělo zmrazit nebo de fakto zmrazit regulované nájemné?

Host (Jaroslav Šulc): Pane redaktore, to je jaksi věc trochu filozofická , protože jestli řeknu o stavu, který je rovnovážný, to znamená, jestli řeknu o stavu, který je takový, že až dosud, a musím ještě říct, v bytech s regulovaným nájemným, já nehovořím o neregulovaném nájemném, my sme v bytech s regulovaným nájemným od roku devadesát tři zvýšili jenom v Praze úroveň regulovaného nájemného na šestnáctinásobek, podle zdrojů, které jsou , tak za celý segment regulovaného nájemného si za poslední čtyry roky přišli vlastníci řádově na patnáct miliard korun, čili ten segment přináší zisk.A ta otázka, kterou tady říká pan kolega Šimeček je taková, jestli ten zisk dále budeme zvyšovat a na úkor koho a nebo jestli nám vyhovuje dosavadní rovnovážná úroveň nájemného. Čili v tomto smyslu na vaši otázku odpovídám, návrh zákona je koncipován tak, aby respektoval, že v průměrných případech, kdy se nájemné nerozkrádá mimo, používá se na bytové účely , na opravy fondu, je tak vysoké, po tom zvýšení patnáctinásobném, že umožňuje ekonomickou reprodukci, a není důvod ho dál zvyšovat.

Moderátor (Vladimír Kroc): Mohli bychom možná připomenout, že u nás nájemní byty tvoří asi čtvrtinu bytového fondu a čtvrtinu z této čtvrtiny vlastní soukromníci. Jenomže podle majitelů domů by se mělo nájemné zvýšit alespoň na trojnásobek, tak to psala Česká tisková kancelář, nevím jestli to je úplně přesné.

Host (Jaroslav Šulc): To přehánějí pane Šimečku, že to, jen v Praze, jinde jenom dvojnásobek.

Host (Tomislav Šimeček): Samozřejmě není pravda. Já bych se vrátil eště k té předchozí argumentaci. Co je naprostá nepravda, že se vytváří nějaký zisk. Pan náměstek se opírá o tak zvané , tak zvanou kvazi analýzu,

Host (Jaroslav Šulc): Ne o analýzu

Host (Tomislav Šimeček): Kvazi analýzu, kde zjistili

Moderátor (Vladimír Kroc): Proč je to podle vás kvazi analýzu

Host (Tomislav Šimeček): Kde zjistili, že některé obce neokrádají své občany tím, že by výnosy třeba z pronájmu nebytových prostor nebo volných nájmů investovali jenom na subvencování regulovaných nájemníků a používají je pro všechny občany obce tak, jak by měly. Takže tam není žádný důkaz o ziskovosti. Naopak vládní analýzy ukazují, že dnešní nájemné představuje asi jedna celá dvě procenta z reprodukční pořizovací ceny a pokud byste řádně udržovali ten dům a náklady prosté reprodukce spočítali, tak byste potřebovali minimálně dvou, dvou a půl násobek na řádnou údržbu. Samozřejmě i třeba v Bronxu v New Yorku lidé nebo majitelé domů nevynakládali všechno, co vybrali na nájemném a samozřejmě ty domy po nějaké době spadly a spadly i z toho důvodu, poněvadž ti majitelé výrazně zvýšili cenu svých nemovitostí tim, že zchátraly a spadly.

Moderátor (Vladimír Kroc): To nájemné, abych se vrátil k té mojí otázce zase, podle představy majitelů, by mělo činit tři procenta reprodukční pořizovací ceny bytu, je to tak?

Host (Tomislav Šimeček): Takhle ustanovil Ústavní soud Polský deregulované nájemné v Polsku a to druhého září letošního roku, kdy řekl bych znemožnil obcím snižovat úroveň nájemného pod tři procenta z reprodukční pořizovací ceny.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jaroslav Šulc výrazně nesouhlasí, jenom můžete namítnout

Host (Jaroslav Šulc): Ale to sou, to sou , to sou prostě mýty,jo, podle této logiky já tomu rozumím, podle této logiky by

Host (Tomislav Šimeček): To není mýt, to je informace

Host (Jaroslav Šulc): No tak si ji nechte ověřit. Je naprosto chybná. Potom by byla logika, že čím mám větší barabiznu, čím mám zchátralejší dům, tím bych měl dávat vyšší nájemné abych ho moh nechat opravit. To je prostě nesmysl. To je ekonomický nesmysl. A kromě toho víte, já sem na hrozných rozpacích já sem devatenáct let učil ekonomii tady přes ulici na Žižkově a já dycky sem vycházel z představy, že cena je to, na čem se ty dva subjekty při nabídce poptávce dohodnou , ale přece u regulovaného nájemného já nevím, jestli vy, pane redaktore bydlíte jako nájemník, ale já přece žádný byt nepoptávám, já bydlím, já bydlím šestnáct let v jednom baráku a já prostě nemám potřebu hledat na trhu nějaký byt. A naopak tam kde se dívám na vývěsky tak vidím, že se prostě byty, které se nabízejí stejné velké jako můj, nabízejí se za dvanáct, třináct, patnáct tisíc, tak se tam nabízejí týden, měsíc, půl roku, než se , než se ten inzerát změní. Takže jako v tomhle směru děláme tady falešnou představu, že snad všechno nájemné je zmrazeno, že všechno nájemné prostě regulováno, není to tak. Už skoro deset let se nájemné v nových bytech stanovuje touto dohodou.

Moderátor (Vladimír Kroc): Já bych se ještě vrátil k té myšlence, jak ale vyhnout tomu, aby ty odhady nebo podle čeho by se stanovovala, stanovovala ta cena, aby nebyly uměle nadsazené.

Host (Tomislav Šimeček): Prosím vás, pan náměstek zřejmě nepochopil, co je to aktuální reprodukční pořizovací cena. To je cena, za kterou by ta nemovitost mohla být dneska postavena. Neříkáme, že je to optimální způsob. To co my navrhujeme, je, aby se vycházelo z tržní ceny toho bytu. A to se ukazuje, že všude po světě velice dobře funguje a normální nájemné, které se ustaví na trhu se pohybuje zhruba kolem sedmi procent z tržní ceny té pronajímané nemovitosti ročně. Na tom je založen i třeba velice pečlivě vypracovaný systém oceňování nemovitostí v Německu, kde naopak tržní cena nemovitosti je patnácti násobek ročního výnosu z té nemovitosti. Takže těch sedum procent je naprosto běžná částka. Ty tři procenta , na které to zareguloval Ústavní soud v Polsku, sou samozřejmě cena, která zajišťuje pronajímateli právo požádat o částku, která mu zajistí řádnou reprodukci toho bytového fondu s nulovým ziskem. A pan náměstek jistě ví, že vyhláška sto sedmdesát šest ministerstva financí stanovala tuto částku na čtyři procenta z této reprodukční pořizovací ceny ročně jako neziskové nájemné. A dnešní regulované nájemné je jedna celá dvě procenta. Takže si samozřejmě nemůžeme rozumět v tom, že máme už nějaký zisk. Nemáme, máme přikázáno zanedbávat údržbu a nechávat své domy chátrat.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tvrdí Tomislav Šimeček. Jaroslav Šulc jestli bude chtít reagovat.

Host (Jaroslav Šulc): Jenom dvěma větama. První věta zní, kdyby tomu tak bylo, jak říká pan doktor, tak by nebyl stav, který vidíme dneska, že obce přestávají nabízet domy a byty k privatizaci, právě proto, že už jim přináší zisk. A v tom souhrnu a ten, jak říkáte šetření, já mám k dispozici šetření s obcí, kde je , jsou informace o třech stech tisících bytech, čili detailní informaci prostě, podle ve všech velkých městech malých a za druhé já jsem si zajel do Německa před čtrnácti dny na koliální Bundesand pro finance, kde sem tedy si konzultoval náš zákon samozřejmě včetně dalších nápadů a já vám řeknu, kdybychom měli opsat, ale to je varianta, německý zákon o nájemném, tak pane Šimečku vy a vaši kamarádi musejí emigrovat, protože si neškrtnete.

Moderátor (Vladimír Kroc): Občanské sdružení majitelů domů požaduje zavedení adresného sociálního příspěvku , jak by měl být podle vaší představy stanoven?

Host (Tomislav Šimeček): Takhle, já si myslím, že takový jaksi dobře situovaní nájemníci, jako tady například pan náměstek,

Host (Jaroslav Šulc): Děkuju...pana ministra za jeho plat

Host (Tomislav Šimeček): By měli jistě platit normální tržní nájemné a neměli by přijímat sociální podporu ve formě regulovaného nájemného. Tyto peníze by se měly přelejt do podpory těch skutečně sociálně potřebných, kteří nemají v daný okamžik možnost prostě si vlastní pílí pořídit dostatek peněz, aby na volném trhu si mohli sehnat bydlení. Tohle je

Moderátor (Vladimír Kroc): V tomto si sou zajedno, že souhlasíte

Host (Jaroslav Šulc): Pane redaktore, je sem úplně vypadl z role, to je duel, kdy se ti dva mají prostě když ne fackovat, tak jako střetávat, ale takhle, takhle já samozřejmě nesouhlasím s tou pasáží, že teda snad to moje nájemné, které, které platím jako dotujete, to je nesmysl, nicméně, nicméně souhlasím s panem doktorem absolutně v jedné věci. Ta dnešní situace je nemravná , prostě ta, ta je ta je nastolena tou, tou, tím přelomem po devadesátém roce, kdy tady skutečně je situace, kdy třeba já mám náměstkovský plat a bydlím v bytě s regulovaným nájemným a moje děti, které už to štěstí nemají prostě platí násobek toho, co platím já za stejný byt. Takže souhlasím s váma, ale poďme se dohodnout, pane doktore, poďme iniciovat to, co pořád spousta lidí teda nechce , aby jim bylo vidět do karet a kalí vodu, poďme zavést institut majetkových přiznání a dávejme tuto podporu a tu možnost bydlet v regulovaném nájemném pouze lidem s ňákým horizontem příjmu a majetku. Já sem taky proti tomu, aby se takhle bohatí lidí dál si reprodukovali svůj majetek, protože prostě holt mají levné nájemné, shodou okolností. To naprosto souhlasím.

Host (Tomislav Šimeček): Pane ministře já s vámi plně souhlasím, samozřejmě ti,kteří chtějí od státu požadovat ňáké sociální dávky, musí udělat majetkové přiznání. To ale neznamená, že se má zavést majetkové přiznání pro všechny.

Host (Jaroslav Šulc): A o tom to je, a o tom to je

Host (Tomislav Šimeček): A to je naprosto normální a je to v řadě zemí takhle uděláno, ten, kdo chce od státu získat ňáké peníze, musí otevřít své karty a nejenom svůj příjem, ale i svůj majetek.

Moderátor (Vladimír Kroc): Dobře, poďme se rozloučit vlastně tím, čím sme začali, jenom připomenu, že ústavní soud zrušil právní předpis, který reguloval nájemné a otázka poslední zní, jakým způsobem se tedy v tuto chvíli mohou řešit případné spory o výši nájemného.

Host (Jaroslav Šulc): Tak já si myslím, že máme, sme zajedno zase v tom, když tak mě opravte, že tam, kde je, a to sou většina případů, vlastník rozumný a vidí, že mu příjem z nájemného stačí na reprodukci, tam bude klid, problém je v tu chvíli

Moderátor (Vladimír Kroc): Proto říkám případné spory

Host (Jaroslav Šulc): Problém sou, já vím, dvě varianty. Může se stát, že nájemník přijde za vlastníkem, řekne, pane Vondráčku, já bych od prvního ledna chtěl platit polovičku toho, co platím dneska. Vondráčku, vy ste se zbláznil, ale stejně to může být, jako když přijde majitel za tím nájemníkem a řekne, já bych chtěl od novýho ledna dvojnásobek. Čili, pokud se nedohodnou, tak sou dvě varianty, já tvrdím, že se mohou domluvit, aby zbytečně neplatili za soudní výlohy, počkají si půl roku, než bude zákon, a ten to bude řešit. Pokud se nedohodnou, nechť se soudí a potom soud bude rozhodovat podle výše místně obvyklého nájemného a dá podle mého soudu za pravdu tomu, že ta dnešní stabilita je tady dosažená a že není , není co měnit.

Host (Tomislav Šimeček): Já bych to doplnil jenom v tom, že samozřejmě v okamžiku, kdy nikdo neprodělává na svém domě, neznamená, že může být spokojen s tím, co mu platí regulovaný nájemník,

Host (Jaroslav Šulc): To jistě

Host (Tomislav Šimeček): Pokud má nebytové prostory, to je samozřejmě jeho výnos z majetku a ten nemůže a nemusí vkládat na subvencování svých regulovaných nájemníků. To je první věc. A druhá věc je samozřejmě ta, že například Irský Ústavní soud v roce osmdesát jedna také zrušil zcela regulaci nájemného a dal právo soudům, aby určily místně přiměřené nájemné, které podle zákona pět set dvacet šest o cenách zajišťuje přiměřený zisk a plně kryje náklady řádné reprodukce.

Host (Jaroslav Šulc): To je ten dnešní stav, ano

Moderátor (Vladimír Kroc): Hosty Duelu Radiožurnálu o nájemném byli výkonný místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček a náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. Pánové díky. Na shledanou.

Host (Jaroslav Šulc): Děkuji, na shledanou.

Host (Tomislav Šimeček): Na shledanou.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vladimír Kroc vám přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu jedna Radiožurnálu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.