Dominik Duka: Věřící chtějí být pro společnost přínosem
Zákon o narovnání vztahu mezi státem a církvemi zmírní křivdy minulosti, způsobené totalitní érou. Jeho další dopad spočívá v tom, že do hospodářského života země začlení církve, které budou moci přijít například s nabídkou nemalého množství pracovních míst. Ve svých důsledcích bude přínosem nejen církvím, ale přesáhne i do širší společnosti. O tom je přesvědčen pražský arcibiskup Dominik Duka.
Milí přátelé, vážení rozhlasoví posluchači, připravovaný zákon o zmírnění některých křivd učiněných církvím a náboženským společnostem je součástí odškodnění všech, kterým bylo v minulosti totalitní diktaturou ublíženo. Může být přínosem nejen církvím ale také městům, obcím, krajům i soukromým vlastníkům. Může také vnést hlubší efektivitu do lesního a zemědělského hospodaření. Církve se stanou i účastníky celkového hospodářského života národa a daňovými poplatníky v této činnosti. Uzavře se spor o majetkově-finanční vyrovnání mezi státem a církví, jak o něm snili mnozí už od roku 1918.
Jde o odpověď současníkům, kteří odmítají financování církevních a náboženských institucí ze státního rozpočtu. Těm, kteří nejsou zcela spokojeni s přístupem církví k současnému dění, může toto řešení pomoci k tomu, aby i církve a náboženské společnosti byly akceptovanými a zodpovědnými partnery v pluralitní společnosti. Toto řešení samo o sobě nečiní z církví bohaté a rozmařilé instituce. Pozoruji při tomto jednání vysokou míru solidarity a spolupráce na jejich požadavcích směrem ke společnosti. Maximálně se vychází vstříc státu s vědomím, že věřící jsou také součástí této společnosti.
Nejedná se sice o malé částky, uvědomme si však, že se také jedná o několik miliónů obyvatel naší země, kteří se hlásí k církvím a náboženským společnostem. V rozpočtu na hlavu jednotlivého věřícího si můžeme uvědomit, že například současné příspěvky nedosahují ani 1000 Kč ročně na hlavu. V plném součtu pak se nám to jeví jako vysoká suma nám, kteří jsme zvyklí hospodařit s položkami v řádu několika tisíc korun měsíčně na základě svých platů. Platy duchovních a zaměstnanců církve jsou pod celostátním průměrem o mohu ujistit každého, že ani po tomto řešení nestanou se tito zaměstnanci nijak bohatými.
Jsem si vědom i rizik, která přinese zřejmě nejvíce prvních pět let po uplatnění tohoto zákona. Bude vrácena část nemovitého majetku a postupně vyplácena finanční náhrada, nicméně to vše může jen vytvořit předpoklad pro skromné hospodaření. Církev se stane nejen majitelem, ale především správcem jmění, které bude sloužit nejen jejímu provozu, ale dobru celé společnosti. Mimo jiné se totiž stane i zaměstnavatelem tisíců lidí při správě lesů či polností.Toto řešení přinese také zlepšení vědomí, že náš stát se snaží být právně fungující společností.
Chci proto poděkovat všem, kdo v duchu spolupráce chápou, že věřící chtějí být pro společnost a stát přínosem a ne přítěží. Děkuji všem, kdo neurážejí a netupí své spoluobčany pro jejich víru a přesvědčení. Ujišťuji, že chceme žít společně s vámi a respektujeme všechny spoluobčany věřící i nevěřící.
