Domácí násilí není tabu! Na bezplatné lince poradí, doporučuje prezidentka Bílého kruhu bezpečí

30. leden 2016

Mýty, že každý si má zamést před vlastním prahem a co se doma uvaří, to se doma sní, jsou už definitivně prolomené – existuje dostatek nástrojů, jak rozpoznat domácí násilí a jak do ohrožené domácnosti vstoupit. Alespoň to říká prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová, která zároveň připouští, že výkon spravedlnosti za realitou stále pokulhává.

„Veřejnost dávno připustila, že domácí násilí není tabu, o čem dříve se nikdo nezmínil, tak dnes slýcháváte často například v televizi,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.

Kromě toho, že se v roce 2006 podařilo napříč sněmovnou prosadit zákon na ochranu před domácím násilím, tak se ze zahraničí získala licence na metodu, která je vodítkem pro policisty – pomáhá jim rozpoznávat na místě, zda situace je nebo není domácím násilím. „Existuje 15 rizikových faktorů, s metodou musí pracovat pouze proškolený policista,“ nastiňuje.

Za domácí násilí se nepovažují například scény uplácení, které známe z filmu Válka Roseových. Jsou také případy takzvané nepravé oběti domácího násilí – lidé, kteří mají jiný práh citlivosti, a vztah, se kterým byli dříve spokojeni, považují za začínající psychické násilí. „Obávají se toho, co bude dál,“ přibližuje.

Čtěte také

„V případech reálného domácího násilí se nedoporučuje, aby tam lidé vstupovali, ale aby raději volali policii, otevřít případně ohrožené osobě a tu ochránit,“ upozorňuje.


Bezplatná linka bezpečí pro oběti domácího násilí má číslo 116 006. Právě na tuto linku je nejrozumnější volat v případě, že když se někdo bojí nahlásit domácí násilí. „Obraťte se na odborníky, nenechávejte to bez povšimnutí,“ říká Petra Vitoušová.

I dnes totiž v sítí rozsáhlé pomoci dochází k vraždám, a pak se analyzuje, zda v některých takových případech mohla být dříve poskytnuta adekvátní pomoc a podpora.

Jak je těžké zbavit oběť domácího násilí strachu? Jsou tři bariéry, které, čím déle násilí trvá, tak tím více narůstají. „První bariéra je stud, druhá bariéra pocit viny, a poslední pocit strachu – poznali, že jim člověk umí ublížit nebo jim vyhrožuje násilím a o ni jsem přesvědčení, že jim ublíží,“ uzavírá.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.