Do naší přírody se vracejí divoké šelmy. „Největším problémem zůstávají pytláci,“ varuje odborník

Velké šelmy na čas z české přírody takřka vymizely. A důvod to má podle Michaela Hoška jednoduchý: „Lidé je pociťovali jako konkurenci. Šlo o jinou dobu – raný středověk byl dobou osidlování, mezi 11. a 14. stoletím se tu proto velké šelmy ve velkém lovily.“

Takřka definitivní konec velkým šelmám však přinesla až druhá půlka 19. století. „Vlk, medvěd i rys – ti všichni v tuto dobu prakticky vymizeli. Přežití bylo o dost těžší než dnes a lidé považovali šelmy za konkurenci, která je omezuje v chovu dobytka a ovcí.“

Medvědi se u nás dosud vyskytují jen ojediněle

Medvědi a vlci k nám dnes míří ze Slovenska, rys už má v Česku přibližně od 80. let 20. století stálou populaci. „Není velká, jedna její část je na Šumavě, druhá v jižních Čechách – ale je stálá,“ popisuje Michael Hošek.

Rys potřebuje k životu klidné, lesnaté prostředí, aby mohl lovit. I proto je jasné, proč se z Beskyd nešíří třeba na Hanou.

Noční snímek vlků pořízený jednou z fotopastí, které jsou umístěny v Českém Švýcarsku|foto:Lukáš Žák, Česká zemědělská univerzita

To medvědi se u nás dosud vyskytují spíše ojediněle. „Podle nejnovějších informací to je mezi jedním až třemi kusy. Medvěd však přijde ze slovenské strany, ale pak může opět odejít,“ říká.

Největší problém? Pytláci

Největší problém z hlediska výskytu medvědů a vlků? Doposud je jím pytláctví! „Pytláci nejsou schopni se smířit s přirozenou konkurencí, proto se ji snaží aktivně omezovat tím, že ji vybíjejí,“ říká Michael Hošek.