Detroit se stává synonymem úpadku

Stojím v malém domku na adrese 2648 West Grand Boulevard Detroit, Michigan. Právě tady začaly svou kariéru takové hvězdy černošské pop music jako Diana Ross, Stevie Wonder, Marvin Gaye nebo rodinná skupina Jackson 5, ze které vzešel nedávno zesnulý Michael Jackson.

Ano, jsem v původním nahrávacím studiu legendární společnosti Motown Records, kde je dnes muzeum. V Detroitu nenajdete moc institucí, které by si pochvalovaly, jak dobře se jim v poslední době daří. Ale tohle muzeum je výjimkou.

"Loni nám přibylo návštěvníků," říká Audley Smith, výkonný ředitel. A přičítá to paradoxně skutečnosti, že Město motorů, jak se Detroitu stále říká, zažívá jednu z nejhorších krizí ve své historii. "Můžete tady na hodinku nebo dvě odložit své starosti a obavy, co bude s ekonomikou," dodává Audley.

A obyvatelé Detroitu toho mají opravdu hodně, na co by raději zapomněli. A tak to působí, jakoby raději žili v minulosti a Muzeum Motown Records je toho názorným příkladem.

Oficiálně se nezaměstnanost pohybuje okolo 27 procent. Místní deník Detroit News ovšem odhaduje skutečnou nezaměstnanost ve městě na víc než 40 procent. Mnoho lidí už vzdalo hledání práce, na příspěvky nemají nárok, v centru pro nezaměstnané se nehlásí a nedostanou se tak do oficiálních statistik.

Detroit se už pro mnoho Američanů stal synonymem úpadku. Město, které mělo v 50. letech 20. století skoro dva milióny obyvatel, jich má dnes asi polovinu. Ten nejvážnější problém přitom statistiky nezachytí, říká rodačka Barbara Arrigo, komentátorka místního deníku Detroit Free Press.

"Je to počet mladých lidí, hlavně těch bez dětí, kteří město i jeho předměstí opouštějí. Myslím, že každý v mém věku - mně je 60 - má dítě, které žije mimo stát Michigan. Před dvaceti lety to tak nebylo. Lidé tady obvykle zůstávají, nebo se vrátí, aby tady založili rodinu a vychovali děti. Ale teď je těžké se vracet, když se tady nedá najít práce," vysvětluje Barbara.

A k tomu se přidává další faktor, o kterém není moc snadné pro místní mluvit. Odcházejí ti lidé, kteří mají možnost se jinde uchytit, tedy obvykle ti vzdělanější a talentovanější, průbojnější. Zůstávají ti, jejichž životní příležitosti se odchodem z Detroitu výrazně nezmění, nebo dokonce zhorší. Detroit by přitom potřeboval právě takové lidi, kteří odcházejí.

"Továrny, kam jste mohl v 50. letech přijít a dostat práci jenom proto, že jste silný, už dávno neexistují. Dnes potřebujete na většině míst dvouroční speciální kurz po střední škole, protože budete s největší pravděpodobností řídit počítače nebo dohlížet na roboty a musíte tomu aspoň trochu rozumět," říká Barbara. Jenže právě těch lidí, kteří tomu rozumějí, v Detroitu ubývá, a to je podle ní jádro problému, se kterým se město potýká.

Když se v Detroitu projdete po Jeffersone Avenue, naskytne se vám zajímavý pohled na dvě generace budov. Směrem do města jsou předválečné výškové budovy ve stylu art deco. Na břehu úžiny, která odděluje Detroit od Kanady, stojí skupina moderních válců-mrakodrapů, kde má mimo jiné sídlo společnost General Motors.

Svým způsobem jsou to pomníky éry, která nenávratně skočila, stejně jako muzeum nahrávací společnosti Motown Records. Automobilky tady sice svá sídla podle všeho zachovají, ale samotná výroba se přesouvá jinam - ať už v Michiganu nebo jinde ve Spojených státech, případně v zahraničí.

Pokud má tohle město být víc než jen pomník nebo muzeum zašlé slávy, potřebuje novou myšlenku, která by mu vdechla nový život. Zatím to nevypadá, že by s ní někdo přišel.