Dění na Slovensku? Jen další bitva v policejní válce. Pro společnost je to traumatizující, říká šéfredaktor deníku Právo

Čtěte také

iROZHLAS

Slovenská sněmovna se opět nedostala k projednání ‚policejního převratu‘. Nepřišel dostatek poslanců

Jak složité je i pro žurnalistu, který slovenskou politickou sféru podrobně sleduje, vyznat se v aktuálním dění?

No, je to velmi složité a myslím, že nejen pro novináře sedícího v Praze, ale i pro novináře sedící v Bratislavě. A myslím si, že je to velmi složité pro slovenské občany a trochu podezřívám i aktéry, že úplně nerozumí tomu, co se tam teď na Slovensku rozjelo.

Musí to být možná únavné i pro společnost.

Ano, je to určitě traumatizující, protože máme pět a půl týdne před předčasnými volbami, které budou 30. září. Tak si to představte v Česku, že najednou jedna policejní složka zatkne šéfa tajné služby, bývalého šéfa tajné služby, šéfa NBÚ a pár takových lidí pět týdnů před volbami. Co by se v Praze dělo?

Proběhl na Slovensku pokus o policejní převrat, jak tvrdí šéf opoziční strany Směr sociální demokracie Robert Fico?

Čtěte také

iROZHLAS

Čaputová odmítla, že by došlo k policejnímu převratu. Fico tak označil zásah ve slovenské tajné službě

Policejní převrat to nebyl. To je samozřejmě předvolební rétorika Roberta Fica. Divil bych se, kdyby toho nevyužil v kampani. Ale je to vlastně jen další bitva ve válce policajtů na Slovensku. Já nebudu zacházet do detailů, kdo je kdo, kdo patří do jaké policejní složky a jak to tam vlastně celé proběhlo. Ale ono to souvisí s politickým vývojem, který je na Slovensku za těch 33 let mnohem dramatičtější než v Praze. Nejdříve byl Vladimír Mečiar, pak v 1998 byl ostrý střih a nastoupil na dvě volební období Mikuláš Dzurinda.

A potom zase ostrý střih a nastoupil na 12 let, s krátkou přestávkou vlády Ivety Radičové, Robert Fico. Byl třikrát premiérem a vládl 12 let. Do společnosti zapustil své politické praktiky. A vždy, když to ruplo, tak se samozřejmě obrátily role v policejních složkách. A to se zase stalo v roce 2020 po volbách, které byly po vraždě Jána Kuciaka a jeho přítelkyně.

Může jít do jisté míry i o vyřizování si účtů znepřátelených policejních skupin? Budeme-li mluvit přímo tedy o válce policajtů, počátek lze vysledovat kde? Je to rok 2018, kdy musel kvůli zmíněné kauze vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně rezignovat policejní prezident Tibor Gašpar?

Ano, tam se to určitě zlomilo, protože se úplně zlomila atmosféra ve slovenské společnosti. Po vraždě najednou společnost pochopila, že takto už to dál nejde, že Fica a jeho celou politickou garnituru je potřeba smést, vyprovodit a zvolit někoho nového. Protože si tam Fico za 12 let, a teď budu citovat bývalého prezidenta Andreje Kisku „vybudoval mafiánský stát.“ Někdy po roce 202 byly volby, které Roberta Fica odstavily od moci. Vznikla nová vláda, volby vyhrála a opravdu začala vládnout. A to je možná jediná věc, která se jí za čtyři roky povedla, že opravdu začala vyšetřovat věci z Ficových časů.

A kvůli čemu teď aktuálně nakrátko policie zadržela bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara?

Čtěte také

iROZHLAS

Bývalý šéf slovenské policie Gašpar byl zadržen kvůli korupci. Fico postup kriminalistů kritizoval

Tibor Gašpar už jednou obviněný byl. Dostal se ven na svobodu. Protože použil generální prokurátor Žilinka takový velmi gumový paragraf, který mu dává velké pravomoci a on jich využívá v těchto sporných případech. A vyšetřování pokračovalo. A znovu se ukázalo, že je potřeba Tibora Gašpara obvinit, což taky samozřejmě není politicky úplně šťastné, protože je devítkou na kandidátce strany Směr Roberta Fica.

V roce 2020 se začalo vyšetřovat. Přečtu tento dlouhý výčet: „Od té doby orgány činné v trestním řízení obvinily a rovnou vzaly do vazby dva bývalé policejní prezidenty, bývalého generálního prokurátora, místopředsedkyni Nejvyššího soudu, bývalého ministra, desítky soudců, prokurátorů, advokátů i podnikatelů a byli obviněni ze zneužití pravomoci veřejného činitele, korupce a vydírání.“ Čili desítky lidí z nejtěžších trestných činů. Některé ty případy už doběhly do pravomocných rozsudků. Mnoho lidí začalo s vyšetřovateli spolupracovat a opravdu se to rozjelo.

Aktuální bitka vypukla, když se před dvěma lety začalo policejní vyšetřování přibližovat k Robertu Ficovi a Robertu Kaliňákovi.

A teď se dostáváme k tomu, co se stalo nedávno. Zhruba před dvěma lety se toto vyšetřování, poté, co všechny malé ryby už byly pochytány, začalo blížit k těm nejvyšším. K Robertovi Ficovi a jeho trojnásobnému ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi. Všechno toto vyšetřovala Národní kriminální agentura, což je specializovaná jednotka na organizovaný zločin a mafie.

V té chvíli jiná policejní složka inspekce ministerstva vnitra obvinila tyto vyšetřovatelé ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Čili tam vypukla ta aktuální bitka. Oni se ubránili, protože prokuratura se jich zastala, soud se jich zastal. Ještě to pravomocně úplně neskončilo, ale oni vyšetřují dál a sbírají další lidi.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dočasně postavila mimo službu ředitele civilní tajné služby SIS Michala Aláče. Můžeme jen krátce říci, kdo to je? Jak se dostal do čela SIS?

Čtěte také

iROZHLAS

Šéf tajné služby i bezpečnostního úřadu. Slovenská média píšou, kdo byl obviněn po zásahu policie

Ano, ale zase za policejním válkou hledejme politiku. Michal Aláč je právník, advokát, dokonce myslím ještě pořád působí na Právnické fakultě Trnavské univerzity. Čili takový normální človíček. Jenže je nominantem jedné z koaličních stran, které 3 a půl roku na Slovensku vládly. Posluchačům to bude známé. On je nominantem strany Sme rodina Borise Kollára.

Borise Kollára všichni v Česku znají jako otce 13 dětí, které má s 11 ženami. Ale on je především naprostý technolog moci. A protože byl v  koaliční vládě, mohl nominovat šéfa SIS. A to je ten velký problém. On už nominoval předchozího šéfa tajné služby, Vladimíra Pčolinského, kterého také obvinila Národní kriminální agentura.

Jak tedy poznamenává dění posledních dnů předvolební kampaní a vůbec ty předčasné volby samotné?

Určitě výrazně. Zatím se to v preferencích neobjevilo. Zatím se nesbírala data teď po posledním zásahu. Spíš bych řekl, že to prospívá Robertovi Ficovi, teď ho pochválím, protože je opravdu neuvěřitelně schopný marketér. Když si vzpomenu na období po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a po volbách, které ho smetly, byla to troska.

Robert Fico vede nechutnou, ale efektivní kampaň.

Strana Směr vyhrávala volby s 30 procenty, najednou spadla na nějakých 8 procent. Kolegové novináři ho potkávali na tiskových konferencích nebo v Národní radě odulého, táhl z něj alkohol. Všichni si říkali, že to je smutný konec významného slovenského politika.

On se z toho dostal, neuvěřitelným způsobem na sobě zapracoval a vede sice nechutnou, ale efektivní kampaň. A řekl bych, že pravděpodobně volby vyhraje nebo bude nejhůř druhý. Zatím má preference 20 procent.

Pokud se dostane Robert Fico k vládě, budou pokračovat čistky v policejních složkách? Co udělá aktuální situace na Slovensku s důvěrou společnosti v právní stát? A jaký je případný koaliční potenciál strany Směr? Poslechněte si celý rozhovor.