David Tišer: Važte si romštiny, je to bohatý, krásný jazyk!

25. červenec 2020

David Tišer je všestranná osobnost – působí jako herec, scénárista či aktivista, a zároveň je ředitelem sdružení AraArt, které založil a které se zabývá pořádáním kulturních akcí se sociálním rozměrem. Byl prvním LGBT aktivistou z řad českých Romů. Vystudoval romistiku, kterou i několik let vyučoval.

Rodák z Plzně David Tišer se už od svého útlého mládí snaží zlepšovat obraz Romů ve společnosti, přednáší o Romech a jejich kultuře a také prosazuje uchování romského jazyka.

„Jak jsem se dostal k romštině? To je můj mateřský jazyk, my romsky mluvíme doma, a když jsem nastupoval do první třídy, tak jsem velmi špatně mluvil česky. Česky jsem se pořádně naučil až na základní škole.“

Závažnější problémy kvůli jinému mateřskému jazyku však v české škole neměl.

„Vůbec si na to nevzpomínám, to znamená, že žádné trauma z toho nemám. Třeba ve druhé třídě už vůbec žádný problém nebyl. Samozřejmě mám pár vtipných příhod, kdy jsem něčemu nerozuměl nebo jsem to špatně pochopil. Pamatuji si třeba v první třídě, když paní učitelka použila slovo páč nebo jelikož, že jsem se díval po třídě, jestli třeba nejdeme dělat dřepy, protože jsem to v životě neslyšel a nevěděl jsem, co to znamená. A když jsem viděl, že jsou všichni v pohodě, tak jsem byl v pohodě taky. Toho si asi nikdo nevšiml kromě mě. Nebyl tam rozhodně žádný problém.“

Situaci romštiny v Česku vidí následovně.

„Já jsem mezi dvěma světy, protože původně pocházím z Plzně. Když přijedu do Plzně, tak všichni kolem mě ovládají romštinu a mluví romsky, nejenom v rodině, ale i přátelé. A pak přijedu do Prahy, kde lidi kolem mě příliš romsky neumí a nemluví, anebo jsou pasivními znalci, což znamená, že rozumí, ale romsky nemluví. Bohužel si myslím, že s používám romštiny je to v Česku horší. Rozhodně je to třeba horší než na Slovensku, kde se mluví romsky mnohem víc. Ale zase třeba na území Česka musíme oddělit, jestli se bavíme o takzvaných slovenských Romech, anebo o olašských Romech. Protože jestliže se budeme bavit o olašských Romech, tak u nich se téměř stoprocentně romsky mluví a je to mateřský jazyk skoro pro každého olašského Roma nebo Romku. Ale u slovenských Romů se romština bohužel vytrácí. Jsou rodiny, jako třeba ta naše nebo další, které předávají romštinu z generace na generaci a tam se to asi hned tak nevytratí, ale na druhou stranu je hodně rodin, a těch je mnohem víc, které se romštiny vzdaly.“

David Tišer každoročně moderuje předávání cen vítězům literární a výtvarné soutěže Romano suno / Romský sen, ve které děti i dospělí mohou uplatnit své znalosti romštiny. V porotě této soutěže zasedá Iveta Kokyová, která je stejně jako David rodilou mluvčí romštiny a v současné době studuje romistiku. Poprosila jsem ji o porovnání současné situace tohoto jazyka s dobou jejího dětství.

Iveta Kokyová: „V tom porovnání si myslím, že postupem času se u mladých Romů tolik romština nepoužívá. A když už ji používají, tak je to šifrovací kód, aby někdo nerozuměl, anebo nějaké nadávky. Ale že by dokázali dlouhosáhle mluvit plynule v romštině, to zaznamenávám jen u velmi mála mladých lidí. Ano, pokud to jsou Romové přistěhovalí před pěti – deseti lety ze Slovenska, tak se to ještě nějakým způsobem drží, ale jinak vnímám, že romština se opravdu pomalounku tady v Česku vytrácí.“

Davida Tišera jsem se ještě zeptala, co by Romům a jejich jazyku popřál.

David Tišer: „Aby si romštiny vážili, je to bohatý, krásný jazyk! A těm, kteří přemýšlí o tom, že by se k romštině vrátili a naučili se ji, tak jim fandím a jsme tady pro ně!“

Vzkazuje David Tišer.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...