David Tišer: Važte si romštiny, je to bohatý, krásný jazyk!

Rodák z Plzně David Tišer se už od svého útlého mládí snaží zlepšovat obraz Romů ve společnosti, přednáší o Romech a jejich kultuře a také prosazuje uchování romského jazyka.

„Jak jsem se dostal k romštině? To je můj mateřský jazyk, my romsky mluvíme doma, a když jsem nastupoval do první třídy, tak jsem velmi špatně mluvil česky. Česky jsem se pořádně naučil až na základní škole.“

Závažnější problémy kvůli jinému mateřskému jazyku však v české škole neměl.

„Vůbec si na to nevzpomínám, to znamená, že žádné trauma z toho nemám. Třeba ve druhé třídě už vůbec žádný problém nebyl. Samozřejmě mám pár vtipných příhod, kdy jsem něčemu nerozuměl nebo jsem to špatně pochopil. Pamatuji si třeba v první třídě, když paní učitelka použila slovo páč nebo jelikož, že jsem se díval po třídě, jestli třeba nejdeme dělat dřepy, protože jsem to v životě neslyšel a nevěděl jsem, co to znamená. A když jsem viděl, že jsou všichni v pohodě, tak jsem byl v pohodě taky. Toho si asi nikdo nevšiml kromě mě. Nebyl tam rozhodně žádný problém.“

Situaci romštiny v Česku vidí následovně.

„Já jsem mezi dvěma světy, protože původně pocházím z Plzně. Když přijedu do Plzně, tak všichni kolem mě ovládají romštinu a mluví romsky, nejenom v rodině, ale i přátelé. A pak přijedu do Prahy, kde lidi kolem mě příliš romsky neumí a nemluví, anebo jsou pasivními znalci, což znamená, že rozumí, ale romsky nemluví. Bohužel si myslím, že s používám romštiny je to v Česku horší. Rozhodně je to třeba horší než na Slovensku, kde se mluví romsky mnohem víc. Ale zase třeba na území Česka musíme oddělit, jestli se bavíme o takzvaných slovenských Romech, anebo o olašských Romech. Protože jestliže se budeme bavit o olašských Romech, tak u nich se téměř stoprocentně romsky mluví a je to mateřský jazyk skoro pro každého olašského Roma nebo Romku. Ale u slovenských Romů se romština bohužel vytrácí. Jsou rodiny, jako třeba ta naše nebo další, které předávají romštinu z generace na generaci a tam se to asi hned tak nevytratí, ale na druhou stranu je hodně rodin, a těch je mnohem víc, které se romštiny vzdaly.“

David Tišer každoročně moderuje předávání cen vítězům literární a výtvarné soutěže Romano suno / Romský sen, ve které děti i dospělí mohou uplatnit své znalosti romštiny. V porotě této soutěže zasedá Iveta Kokyová, která je stejně jako David rodilou mluvčí romštiny a v současné době studuje romistiku. Poprosila jsem ji o porovnání současné situace tohoto jazyka s dobou jejího dětství.

Iveta Kokyová: „V tom porovnání si myslím, že postupem času se u mladých Romů tolik romština nepoužívá. A když už ji používají, tak je to šifrovací kód, aby někdo nerozuměl, anebo nějaké nadávky. Ale že by dokázali dlouhosáhle mluvit plynule v romštině, to zaznamenávám jen u velmi mála mladých lidí. Ano, pokud to jsou Romové přistěhovalí před pěti – deseti lety ze Slovenska, tak se to ještě nějakým způsobem drží, ale jinak vnímám, že romština se opravdu pomalounku tady v Česku vytrácí.“

Davida Tišera jsem se ještě zeptala, co by Romům a jejich jazyku popřál.

David Tišer: „Aby si romštiny vážili, je to bohatý, krásný jazyk! A těm, kteří přemýšlí o tom, že by se k romštině vrátili a naučili se ji, tak jim fandím a jsme tady pro ně!“

Vzkazuje David Tišer.