David Prachař

„Můj otec byl demokrat. Nechal mě zvolit si povolání,“ konstatuje v úvodu rozhovoru David Prachař. „Když jsem chtěl být fotbalista, šel se podívat na jeden zápas a poté jen naznačil, že bych možná měl přemýšlet i o jiné profesi,“ vzpomíná s úsměvem s tím, že se snaží být podobným otcem a své děti vlastně k herectví příliš nevede.

„Holky chodí tančit a sem tam jdou na dramaťák, ale ne příliš často. Myslím, že kurz neberou vážně ani učitelky. Jde o zábavu pro děti, což je dobře,“ zamýšlí se s tím, že talent považuje za částečně dědičný. „Zřejmě existuje nějaký genetický kód, protože existuje spousta hereckých rodů,“ vysvětluje.

David Prachař se nedávno představil v dramatu Král Lear. Václav Žmolík se ho proto ptal na jeho dojmy. Nevadí mu, že se na jevišti mění ve starce? „Postava Leara je fyzicky náročná, takže ho nemůže hrát stařec,“ zamýšlí se. „Mám nějaké zkušenosti a ty se také odrážejí v textu,“ soudí David Prachař a zároveň zdůrazňuje, že jde o moderní úpravu. „Na jevišti se hodně zpívá. Spíš jsme se snažili vytvořit určitou esenci Krále Leara,“ nastiňuje.

Jak vnímá nahotu na jevišti? Jakým způsobem režíroval herce a režiséra Jana Kačera? Má rád seriály, nebo se od nich drží stranou? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Davidem Prachařem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.