Cukr, inzulín, hlad. Znáte začarovaný kruh sladké závislosti?

Děti jedí více cukru než je třeba a nikdo mě nepřesvědčí, že je tomu jinak! Obávám se, že i já sám si dávám zbytečný cukr do kafe, občas si popráším domácí ořechovou bábovku práškovým cukrem a také čas od času, zhřeším na nějakém sladkém zákusku.

Jenomže já vím, že to je špatně. Já si ničím své zdraví vědomě, mám výčitky a jsem na sebe dost naštvaný. Jenže děti tyto pocity nezažívají. Děti si většinou nestoupají po ránu v koupelně na váhu a nekroutí nad sebou nevěřícně hlavou. Děti se netrápí, když si dají sladkou čokoládovou tyčinku a zapijí to šťávou plnou umělých sladidel.

Děti neřeší kalorie, cukry, diabetes nebo obezitu. Alespoň dokud jim to vše nedojde. Dovolím si vám popsat smrtící kolotoč cukrů, který nás neustále obkličuje:

1. Sníte sladkou potravinu, v mozku se vám okamžitě navodí pocit štěstí.
2. Tělo vylučuje inzulín, nadbytek cukru se rychle mění v tuk.
3. Tím se rychle sníží hladina cukru, a my máme zase hlad!
4. Máme chuť především na sladkosti, abychom zase navodili pocit štětí.
5. Vzniká návyk, jako je tomu u drog.

Tolik ze zprávy Státního zdravotního ústavu. Přidaný cukr je dnes již veřejně označován za drogu 21. století. Je bezesporu návykový! Některé země dokonce zavádějí vyšší DPH na potraviny s nadměrným obsahem cukru. U nás se opět hodně diskutuje tzv. pamlsková vyhláška, která před pár lety zavedla limity na cukr v potravinách prodávaných na základních školách. Nejde jen o automaty se sladkostmi, ale i o sortiment v kantýnách a školních jídelnách.

Jedná se především o omezení skrytých cukrů a naopak rozšíření sortimentu tzv. skutečných potravin. Myslím, že v tomto ohledu, nám zákonodárci mohou klidně utáhnout naše cukrové opasky ještě o trochu víc. A hlavně našim dětem. Garantuji vám, že ve škole určitě nezemřou na nedostatek zbytečných sladkostí!