ČSSD zvolila za předsedu Grosse, americký student zastřelil 9 lidí, Družstvo fanoušků Bohemians chce dostat svůj oblíbený tým zpátky do hry

Přehled příspěvků

Štěpánka Čechová: Stanislava Grosse zvolil sjezd ČSSD za předsedu. Aktuální informace se dozvíte od reportérek Hany Hikelové a Heleny Šulcové a postup politiků rozebere komentátor Radiožurnálu Petr Nováček.

Ve vraždící monstrum se proměnil sedmnáctiletý americký student. Ve škole ve státě Minnesota zastřelil 9 lidí a spáchal sebevraždu. O fenoménu vraždících dětí a hrozbě, že se přenese i do našich škol budu hovořit s doktorkou psychologie Ilonou Gilernovou.

Příznivci fotbalové legendy Bohemians chtějí zachránit svůj klub. Založili Družstvo fanoušků Bohemians a vybírají peníze do začátku. Na plány a šance nového družstva se zeptám předsedy jeho představenstva Antonína Jelínka.

To jsou události týdne, kterým jsme se rozhodli věnovat pozornost v následujících zhruba 45 minutách. Příjemný poslech Radiožurnálu přeje Štěpánka Čechová.

Sjezd ČSSD

Štěpánka Čechová: ČSSD tedy už zná svého nového předsedu. Dění na brněnském sjezdu strany teď z místa shrnou reportérky Hana Hikelová a Helena Šulcová.

Helena Šulcová: Škromach také poděkoval za trpělivost své manželce a řekl, že sociální demokraté nesmějí vyklidit prostor na levici a musejí z politického spektra vytlačit komunisty.

Hana Hikelová: Volit se začalo až kolem půl čtvrté a už první kolo první volby rozhodlo o tom, že novým předsedou ČSSD bude Stanislav Gross. Jeho vítězství bylo velmi těsné, získal necelých 53 procent hlasů delegátů.

Helena Šulcová: Gross jim poděkoval za důvěru, Zdeněk Škromach řekl, že to pro něj není prohra a že jen doufá, že tato volba nepoškodí Sociální demokracii. Co bude znamenat pro vládní koalici, to se dozvíme v nejbližších dnech.

Štěpánka Čechová: Tolik tedy aktuální informace od našich reportérek Hany Hikelové a Heleny Šulcové a v Brně sjezd ČSSD sleduje i komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. Hezké odpoledne.

Petr Nováček: Hezký den.

Štěpánka Čechová: ČSSD tedy má staronového předsedu Grosse. Ještě před volbou jeho protikandidát Zdeněk Škromach prohlásil, že kdyby sjezd potvrdil Grosse ve všech funkcích, nebude to znamenat porážku předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska, ale spíše to nahraje komunistům. Co se teď tedy pravděpodobně odehraje na politické scéně?

Petr Nováček: No, všechno nasvědčuje tomu, že se okamžitě obnoví koaliční konflikt, který byl přerušen bobříkem mlčení, který si uložili lidovci. Když jsem minulý týden hovořil s předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem, naznačoval, že předpokládá obnovení koaličních jednání hned po Velikonocích. Podle toho, co jsme před chvílí uváděli v našem zpravodajství odtud z Brna je zřejmé, že Miroslav Kalousek nějak nezměnil svoje stanovisko. Jinými slovy, že opětovné zvolení Stanislava Grosse do čela ČSSD bude pro lidovce těžko překonatelný problém. Proto si myslím, že situace se zkomplikuje.

Štěpánka Čechová: Stanislav Gross ve svém kandidátském projevu jasně řekl, že není zastáncem dělení funkcí premiéra a předsedy strany. To nahrává tomu, co jste říkal. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek v Brně právě zopakoval, že jeho strana sice má zájem spolupracovat s ČSSD do konce řádného volebního období, ale protože obě strany nemají stejný názor na odpovědnost vrcholných politiků, prostor pro kompromis se povážlivě zužuje. Lze to tedy přímo považovat za připomínku ultimata lidovců ohledně demise premiéra.

Petr Nováček: Lidovci samozřejmě odmítají, že by šlo o ultimatum. Mimochodem, tady na sjezdu také nikdo slovo ultimatum nepoužil. Tady se spíš hovořilo v tom smyslu, že buďto lidovci zůstanou a když nezůstanou, tak s Pánem Bohem, nechť si odejdou. V tom myslím, že bude jaksi čertovo kopýtko té nastávající situace. Lidovci vzhledem k tomu, že stále trvají na cennosti toho vládně koaličního programu a chtěli by ho pomoci uskutečňovat až do konce volebního období, budou trošku v prekérní situaci. Mám za to, že Stanislav Gross je sám z vlády uvolňovat nebude. Nedostaví se za prezidentem republiky a nepožádá o jejich odvolání. Může tedy nastat určitá doba, kdy se obě strany budou jaksi politicky přetahovat a budou hledat další důvod, než padne kosa na kámen.

Štěpánka Čechová: Kosa na kámen ale zřejmě nakonec padnout musí, prostě v té situaci musí být východisku a já si už nedovedu představit, že by KDU-ČSL ucukla.

Petr Nováček: Já si to také nedovedu představit, i když na druhé straně v politice je možné všechno, tedy aspoň ledacos a u nás ještě více. Miroslav Kalousek mi před časem v osobním rozhovoru naznačil a asi to mohu prozradit, že ta situace po sjezdu Sociální demokracie se z jeho pohledu musí vyřešit v nějaké dohledné době. Že není možné napínat trpělivost veřejnosti a že lidovci nemají v úmyslu celý ten spor donekonečna protahovat. Proto si myslím, že bude-li třeba najít nějaký feta komli pro to, aby lidovci tak, či onak opustili vládní koalici, že to přece jenom nebude záležitost měsíců, ale řekněme dvou, tří týdnů.

Štěpánka Čechová: On také předseda KDU-ČSL Kalousek naznačil, že první koaliční schůzka s novým vedením ČSSD by se mohla uskutečnit už příští týden a trvá na tom, aby se jednání účastnila i Unie svobody. Znamená to nebo je možné, že už prostě ví, co budou dělat?

Petr Nováček: Tak Miroslav Kalousek nepochybně má několik variant v rukávu, aspoň se o tom snaží přesvědčit svoje okolí. Co by ovšem musel udělat ze všeho nejdříve, tak před jakýmkoliv zásadním rozhodnutím, dotýkajícím se působení lidovců v koalici by bylo zapotřebí svolat mimořádné zasedání celostátní konference KDU-ČSL, ta se sešla nedávno, před týdnem, ale jenom tento orgán, nejvyšší lidovecký orgán mezi stranickými sjezdy by byl kompetentní rozhodnout, že lidovci končí spolupráci v koalici. Mimochodem tak to bylo v roce 1997, a také bych chtěl připomenout, že tehdy od zásadního rozhodnutí celostátního výboru KDU-ČSL ke svolání mimořádného zasedání celostátní konference uplynulo asi pouhých 7 hodin, to znamená věci mohou jít rychle.

Štěpánka Čechová: Ona se ČSSD sama dostává do poněkud uzavřeného kruhu. Sjezd v pátek odmítl zrušení takzvaného bohumínského usnesení z roku 1995, které ČSSD zakazuje vládní spolupráci s komunisty a pokud by KDU-ČSL naplnila své řeči o odchodu z vlády, zbyla by ČSSD ještě nějaká varianta? On Zdeněk Škromach v této souvislosti připomněl, že už si ČSSD zakázala i spolupráci s Unií svobody a ODS. Zbývá už tedy jen zákaz spolupráce právě s lidovci a pak už nezbude, než aby získala ve volbách 51 procent hlasů, aby mohla vládnout sama a to zřejmě není moc pravděpodobná varianta.

Petr Nováček: No, ona je otázka, jak to bude se spoluprací s Unií svobody-DEU. To, co říká Zdeněk Škromach není obecný názor v Sociální demokracii. Dnes tady vystoupil předseda US-DEU a jeho projev byl velmi smírný. Mimochodem, delegáti ho odměnili docela vřelým a dlouhým potleskem. Chci tím říci, že pokud unionisté neprovedou nějaký nepředvídatelný obrat, tak velmi pravděpodobně v té vládě se Stanislavem Grossem zůstanou, protože ta vláda, a to mimochodem Gross, ale i ostatní sociální demokraté neustále opakují, se bude asi velmi snažit o to, aby nebyla jenom závislá na komunistech. Čáru přes rozpočet jim samozřejmě může udělat ODS tím, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě a pokusí se přimět komunisty k tomu, aby ukázali, projevili barvu, abych tak řekl. Kdyby nastala takováto situace a komunisté jakýmkoliv aktivním, to zdůrazňuji, aktivním způsobem Grossovu, pak již menšinovou vládu, podpořili, unionisté by samozřejmě odejít museli. Jinak, pokud jde o vztah ČSSD ke komunistům, ta věc je zhruba taková, že Bohumínské usnesení z roku 1995, zakazující spolupráci s radikálními politickými silami, včetně KSČM na nejvyšší úrovni se zdá být pro většinu sociálních demokratů, abych tak řekl, neaktuální, časem vyprázdněná a hlavně, oni nemají zapotřebí vracet se k tomuto tématu a znovu jej na sjezdu projednávat, tím vlastně vyvolávat dojem, že vztah ke komunistům je něčím, čím by Sociální demokracie chtěla veřejnost upoutat. Těch delegátů, kteří byli pro zrušení té Bohumínské rezoluce z roku 95, bylo zhruba 10 procent, to je velmi málo.

Štěpánka Čechová: Miloš Zeman na svém projevu upozornil na velmi zajímavý vnitrostranický konflikt ze spojitosti právě se zvolením Grosse předsedou. Upozornil ve svém projevu na to, že Sociální demokracie je podle něj na rozcestí a buď se vydá doleva nebo do středu. A právě za představitele cesty do středu považuje Stanislava Grosse. Grossovo vítězství bylo tedy sice nadpoloviční, ale rozhodně ne s velkou převahou. Nerozdělí teď právě názor na směřování strany ČSSD na dva nesmiřitelné tábory a ke krizi, kterou strana má ještě nepřidá krizi vnitrostranickou?

Petr Nováček: Gross okamžitě po svém zvolení, když děkoval za odevzdané hlasy ve svůj prospěch, oznámil, že se bude snažit Sociální demokracii sjednotit. Jak se mu to bude, či nebude dařit, se teprve ukáže, nicméně něco může naznačit už volba statutárního místopředsedy a dalších místopředsedů. Jde totiž o to, zda-li to vedení bude homogenní nebo nehomogenní. Řečeno česky, zda-li v tom vedení výrazně budou převažovat stoupenci Grossovi, anebo jestli delegáti namíchají to vedení tak, že tam bude například přítomen Zdeněk Škromach, pokud se rozhodne kandidovat a další lidé, kteří jsou v Sociální demokracii řazeni spíše k jejímu levému křídlu. Jinak to dělení na levici a pravici a případně neschopný střed sám Gross odmítá. On se neodvolává na ideologické pojmy, ale neustále zdůrazňuje, že záleží především na praktické politice Sociální demokracie, zda-li jí budou, na tom, zda-li jí budou lidé rozumět a že je-li na této politice něco levicového a má-li být něco levicového, tak se to prostě musí poznat z té politiky samotné. Ne z toho, co Sociální demokracie říká. Chci tím naznačit, že ten spor, o němž si před chvílí hovořila, je do jisté míry teoretický. Sociální demokracie historicky v českých zemích je strana v dobrém slova smyslu oportunní, nikdy to nebyla strana ideologicky výrazná, vždycky to byla strana, v níž je uvnitř diskutovalo, vždycky to byla strana, která měla své levicové řekněme křídlo, své pravicové křídlo a nějaký střed. Myslím si, že v tomto smyslu, když to zůstane tak, jak naznačuje Stanislav Gross, nebude to nic nového.

Štěpánka Čechová: Stanislav Gross také ve svém projevu řekl, že čeští občané jsou levicoví, ale nesmí se jim to moc připomínat. Lze tedy teď očekávat, poté, co čelil kritice, že jeho politika táhne stranu do středu a poté, co vysvětloval, že něco jiného je levicová rétorika a něco jiného levicová politika, že se něco na politice strany výrazně změní? Že voliči skutečně poznají nějaký obrat?

Petr Nováček: No, já si myslím, že na čem to hlavně záleží, to je budoucnost koaliční vlády. Sociální demokraté se tady na sjezdu mnohokrát bavili na téma, je-li, či není-li možné sociálně demokratický program představy strany uskutečňovat v rámci koalice. A na mnoze se shodovali na tom, že kompromisy jsou přijatelné, nicméně, že se z nich nemůže Sociální demokracie rozpustit. Chtěl bych připomenout, že když před dvěmi lety Vladimír Špidla obhajoval funkci předsedy strany, že musel tehdy delegátům slíbit, že bude důrazný ve vládní koalici prosazovat levicové principy politiky Sociální demokracie. Přesto dostal tehdy jenom 54 procent hlasů všech delegátů a bylo to vnímáno jako výstraha Špidlovi, abych tak řekl, více koaliční partnery přitiskl do kouta. Nyní Stanislav Gross obdržel ještě menší podíl hlasů, 52,7 procenta, i to je nějaké znamení. Vyplývá z toho, že o charakteru politiky Sociální demokracie není tímto hlasováním zdaleka rozhodnuto, byť v této chvíli, v tomto okamžiku zdají se mít mírnou převahu lidé kolem Stanislava Grosse, lidé jeho politických představ.

Štěpánka Čechová: Na Stanislava Grosse i Sociální demokracii působí i další vnější vlivy, jsou tady dvě taková zajímavá témata, a to je spor i Lidový dům a také stále ještě likvidace problémů kolem otázek s majetkem premiéra Grosse. Zastavme se za prvé u toho Lidového domu, protože to může v podstatě ovlivnit i to, kolik peněz bude mít Sociální demokracie na volební kampaň a tedy její úspěšnost potažmo. Protože Zdeněk Škromach, místopředseda, připomněl, že Sociální demokracie vydala za loňskou kampaň před volbami celkem 130 milionů korun a čerpala tak plán o 17 milion korun více, než chtěla a otázkou, zda bude mít vůbec na kampaň letošní, vzhledem ke sporu strany s advokátem Zdeňkem Altnerem, který se Sociální demokracií soudí o smluvenou odměnu za vyhraný soud o Lidový dům, a tam jde skutečně snad o částku 400 až 600 milionů korun. Jak to tedy může zamíchat s kartami tato situace?

Petr Nováček: Tady na sjezdu se o této záležitosti hovořilo velmi decentně, protože je předmětem soudního sporu a to, co má být řečeno, bude řečeno nejspíš až v soudní síni. Fakt je ten, že smlouvy mezi Sociální demokracií a doktorem Altnerem jak tady padlo, tehdy za Sociální demokracii podepisoval předseda strany Miloš Zeman a je na nich prý také podpis Ivo Svobody, který parafoval jednotlivé stránky té smlouvy. Obvykle to bývá tak, že smlouva, tak to tedy má být, to je, že smlouva je dobrovolným ujednáním smluvních stran, jinými slovy, jestliže se k něčemu Sociální demokracie zavázala, tak ten závazek nejspíš platí a nebude asi tak jednoduché dosáhnout nyní soudní cestou nějaké zásadní revize, ale to prosím v tomto smyslu nechci já ale spekulovat. To, že Sociální demokracie musí šetřit, že musí být úspornější například ve svých příštích volebních kampaní, a že si také nemůže dovolit kupříkladu investici do archivu, v němž by shromáždila pod jednou střechou historické dokumenty, vížící se k Sociální demokracii, zřídila tam studovnu a nevím, co dalšího, čemuž já osobně bych fandil, ale na to upozornila například před malou chvílí Petra Buzková, že jedna věc jsou sociálně demokratické plány, druhá věc jsou její finanční možnosti, které spor s doktorem Altnerem může ohrozit. Navzdory tomu, navzdory tomu, že sociální demokraté vědí o té nepříjemné záležitosti s Lidovým domem, tak tady ovšem padají dost divné návrhy. Opakovaně, jako na minulých sjezdech zde například zaznělo, že by mělo znovu vycházet Právo lidu ne, nejen třeba jako čtrnáctideník nebo týdeník, ale možná i jako deník. Nevím, jestli ti, kteří to navrhují, mají představu, že k tomu, aby se uvedl do chodu deník a aby se zavedl na nový trh, jsou dnes potřeba v řádu sto miliony korun.

Štěpánka Čechová: Dalším faktorem, o kterém jsem mluvila, je stále ještě nejasná směnka na Grossův byt a další majetkové poměry. Zdálo se, že premiér už bude mít pokoj, ale teď se ukázalo, že firma EGIDAS Heleny Horové, která pomohla Šárce Grossové se zaplacením pětimilionového úvěru u eBanky, figuruje v kauze nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě. Znamená to pro premiéra další pochybnosti a možná i další skandalizaci. Ovlivnilo to nějak jeho pozici ještě dnes na sjezdu, hovořilo se o tom?

Petr Nováček: Ne, o tom se nijak nehovořilo, protože to jednání sledujeme téměř soustavně, nicméně sem tam odejdeme třeba získávat nějaké informace mimo prostředí tiskového střediska, může nám něco uniknout, ale myslím, že nám nic neuniklo. O tom nepadla ani zmínka o této konkrétní záležitosti. Zdali to nějak ovlivní Grossovu pozici, mám za to, že teď už ne, pokud jde o Sociální demokracii. Jestliže s vědomím Grossových problémů v minulých řekněme dvou měsících, dnes Stanislav Gross obhájil funkci předsedy strany, tak mám za to, že to značí, že přece jenom většina strany se za ním semkla a že odmítá naslouchat argumentům, které Grosse dehonestují. Myslím si, že ke změně postoje Sociální demokracie, pokud by se neobjevily nějaké další zcela zásadní záležitosti, které by hovořily proti Grossovi, už nedojde.

Štěpánka Čechová: Znamená to, že nikdo ani třeba v kuloárech nijak neokomentoval fakt, že premiér Gross bude vlastníka své směnky na 900 tisíc korun hledat pomocí inzerátu? Není to opravdu velmi zvláštní, když premiér této země hledá pomocí inzerátu někoho, komu dluží, neměl by to snad vědět on sám?

Petr Nováček: Naše přístupy do kuloárů jsou velmi omezené, protože na tomto sjezdu existuje takzvaná červená zóna, za kterou novináři nesmějí. Dnes jsem o tom měl krátký pohovor s místopředsedou strany Starcem a poměrně velmi jsem ho rozrušil připomínkou své zkušenosti mnoha desítek stranických sjezdů, kde jsem nic podobného neviděl. Říkám to jen proto, že je obtížné navazovat s delegáty bližší kontakt a daří se to například jenom kolem oběda, když vycházejí z jídelny. Pokud jsem s některými mohl mluvit, tak o tom, na co se, Štěpánko, ptáš, nehovořili. Abych tak řekl, před volbou vedení strany měli jiné starosti.

Štěpánka Čechová: Zachovali decentní mlčení možná. Před chviličkou ...

Petr Nováček: Já si myslím dokonce, skutečně si myslím, že ta věc je do té míry nezajímala, aby o ní hovořili. Oni hovořili o jiných věcech. Někteří z nich i otevřeně, ale nebyla ta to, na kterou se ptáš.

Štěpánka Čechová: Zmínil jste před malou chvíli Petru Buzkovou, zástupci nejsilnější vládní strany mají ještě zvolit prvního místopředsedu, místopředsedu pro řízení a tři řadové místopředsedy. V grémiu přitom musí být alespoň jedna žena. Jací jsou kandidáti a jaká je šance Petry Buzkové získat nějaké z těchto míst?

Petr Nováček: Kandidáty nevyjmenuji ani při nejlepší vůli, protože ten stav se může ještě změnit. My jsme se o tom bavili se sociálně demokratickými delegáty někdy kolem poledne, tak se oni sami dohadovali, zda-li kandidátů na místopředsedy je 11, anebo 16. To se může ještě vyvinout. Jedna z nich musí být v každém případě žena, mezi těmi ženami, o nichž se dosud ví, je asi, má asi největší naděje Petra Buzková, ale jsou tam další, přinejmenším dvě kandidátky a pokud jde o tu nejbližší volbu, to je volba statutárního místopředsedy, tam se ukáže, jaká je vlastně pozice Grossových lidí na tomto sjezdu. Gross dával dlouho před sjezdem najevo, že za svého prvního zástupce by si představoval Bohuslava Sobotku. Uvidíme, zdali se jím skutečně stane a uvidíme, do jaké stranické funkce bude kandidovat Zdeněk Škromach. Jestli jenom na řadového místopředsedu, anebo jestli bude kandidovat proti Sobotkovi. Ty kandidatury byly před malou chvílí uzavřeny, byly uzavřeny ve chvíli, my spolu hovoříme, takže v této chvíli nic bližšího k tomu říci nemohu, ale ty volby jsou vždycky sázka do loterie, protože podle regulí sjezdu mohou vystoupit, může vystoupit s kandidaturou kterýkoliv z delegátů. Jinými slovy, ani podle nominací krajských konferencí se nedá říci, kolik těch kandidátů ve skutečnosti bude.

Štěpánka Čechová: Já v tuto chvíli do Brna děkuji komentátorovi Radiožurnálu Petru Nováčkovi.

Petr Nováček: Já děkuji za pozornost.

Štěpánka Čechová: Na slyšenou a poprosím režii, protože jak jste jistě asi sami v úvodu poznali, spojení s našimi reportérkami Hanou Hikelovou a Helenou Šulcovou se poněkud nevydařilo v tom shonu, který tam mají. Jestli už má režie připravený ten jejich balíček, tak že bychom se pustili ještě do shrnutí toho, co se dělo na sjezdu ČSSD? Slyšíme se s Hanou Hikelovou a Helenou Šulcovou?

Hana Hikelová: Dnešní druhý sjezdový den by se dal charakterizovat slovy, nejdřív souboj o to, zda bude moci vystoupit Miroslav Kalousek, pak boj o předsedu strany.

Helena Šulcová: I když se včera delegáti usnesli, že Kalousek bude moci promluvit až v neděli, předseda KDU-ČSL přijel už dnes ráno. Byl to Stanislav Gross, kdo navrhl delegátům změnu programu. Nechme vystoupit domácí hosty už dnes, řekl. Neobešlo se to bez ostré kritiky.

Projev účastníka: Já bych tohohle toho jezuitu odsud vynesl v zubech. Člověka, který nám vrazil kudlu do zad, rejpe tam s ním a ještě my si ho sem pustíme? Já jsme proti tomu.

Host (Zdeněk Škromach): Já myslím, že Miroslav Kalousek, byť ho mnozí vidíme jako Belzebuba, je tím, čím je a my svoji důstojnost a sílu ukážeme tím, že si dokážeme vyslechnout jeho vystoupení.

Helena Šulcová: Uklidňoval situaci Zdeněk Škromach.

Hana Hikelová: Kalousek sociálním demokratům řekl, že křesťanští demokraté jsou i nadále připraveni spolupracovat a hledat kompromisy ku prospěchu občanů České republiky. V těchto dnech a týdnech ale obě strany nemají stejný názor na to, co pro ně znamená politická kultura a odpovědnost politika.

Host (Miroslav Kalousek): Nemáme stejný názor na to, co všechno obnáší odpovědnost politika, zejména politika zvoleného do vysoké funkce. Obávám se, že tady se prostor pro kompromis povážlivě zužuje.

Hana Hikelová: Kalousek dodal, že je docela dobře možné, že už obtížné úkoly nebudou tyto koaliční strany moci řešit až do příštích voleb spolu.

Helena Šulcová: Odpoledne už se pak rozjela debata o novém vedení. Podle očekávání zůstali dva kandidáti, Stanislav Gross a Zdeněk Škromach. Úřadující předseda se snažil delegáty přesvědčit o své levicovosti. Evidentně v narážce na kritiku některých sociálních demokratů, včetně Zdeňka Škromacha, že se tandem Gross Sobotka pokouší stranu posouvat do středu politického spektra.

Hana Hikelová: Škromach dokonce řekl, že se někteří snaží přelakovat program ČSSD na modro. To ale Gross razantně odmítl.

Host (Stanislav Gross): Nic takového dělat nebudu a nic takového dělat nechci. Byla to zrada Sociální demokracie a byla by to zrada našeho programu i hodnot, na kterých sociálních demokracie dlouhodobě stojí. A považuju trochu za úder pod pás, když se mi tady toto někdo snaží podsunout.

Hana Hikelová: Gross delegátům slíbil, že bude dělat politiku levicovou a realistickou.

Helena Šulcová: Zdeněk Škromach přišel s desaterem společného vítězství. Navrhl oddělit od sebe funkci předsedy ČSSD a premiéra.

Host (Zdeněk Škromach): Myslím si, že v této chvíli by to byl nejsilnější krok Sociální demokracie k tomu, abychom mohli dotáhnout tuto vládu do konce a já říkám, že tuto vládu za účasti Sociální demokracie jednoznačně jako předseda budu podporovat. Jsem schopen komunikovat se všemi předsedy politických stran, které působí v Poslanecké sněmovně.

Helena Šulcová: Škromach také poděkoval za trpělivost své manželce a řekl, že sociální demokraté nesmějí vyklidit prostor na levici a musejí z politického spektra vytlačit komunisty.

Hana Hikelová: Volit se začalo až kolem půl čtvrté a už první kolo první volby rozhodlo o tom, že novým předsedou ČSSD bude Stanislav Gross. Jeho vítězství bylo velmi těsné, získal necelých 53 procent hlasů delegátů.

Helena Šulcová: Gross jim poděkoval za důvěru, Zdeněk Škromach řekl, že to pro něj není prohra a že jen doufá, že tato volba nepoškodí Sociální demokracii. Co bude znamenat pro vládní koalici, to se dozvíme v nejbližších dnech.

Štěpánka Čechová: Tak v souhrnu dění ze sjezdu ČSSD jsme se nakonec dočkali. Děkuji za něj Heleně Šulcové a Haně Hikelové. Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál a pořad Týden v tahu. Za chvíli se budeme věnovat problematice násilí na školách v souvislosti s dalším případem vraždícího studenta střední školy v americké Minnesotě a pak nabídneme i téma sportovní. Popovídáme si o ojedinělé snaze fanoušků fotbalové Bohémky zachránit svůj klub. To vše ale až po aktuálních zprávách a po písničce.

Násilí na školách

Štěpánka Čechová: Amerikou otřásl další tragický případ násilí na škole. Devět lidí, včetně pěti spolužáků zastřelil v pondělí v indiánské rezervaci Retlake ve státě Minnesota sedmnáctiletý student střední školy. Sám později spáchal sebevraždu. Dalších 15 lidí přežilo řádění střelce se zraněním. Učitelé považovali chlapce za problémového žáka a svědci ho označili za příznivce ultrapravicového hnutí. Motiv jeho činu ale zatím policie nezná. Kvůli podobným událostem mnoho středních škol v USA zavedlo u vstupu do budovy bezpečnostní rámy a zaměstnávají ochranku. Poslední případ ale ukázal, že ani taková opatření nemohou tragédii zabránit. Hrozí, že tento děsivý fenomén zasáhne i české školy? Co vyvolává v dětech takovou agresi? O tom už víc s vedoucí Katedry psychologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy doktorkou Irenou Gilernovou. Dobrý den.

Host (Ivona Gilernová): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Paní doktorko, nový člověk, mnohdy ještě dítě vtrhne do školy a postřílí učitele i své spolužáky. Co může podle vás vést pachatele k tak extrémnímu činu?

Host (Ivona Gilernová): Myslím si, že tahle ta skutečnost spíš ukazuje na opravdu jako extrémní chování jedince, který nějak vybočuje z běžné řekla bych i širší normy, že to může být chování jako veskrze patologické, na základě už nějakých osobnostních předpokladů, anebo i předpokladů nějakých sociálních, které tu osobní patologii můžou ještě zvyšovat. Takové extrémní chování. Ale pravda je samozřejmě i ta, že v běžných školách, asi nejenom ve Spojených státech, se setkáváme se zvýšenou agresivitou dětí nebo prostě chováním, které už překračuje takovéto běžné strkání se a vyřizování takových těch svých klukovských problémů, anebo problémů mezi dětmi obecně.

Štěpánka Čechová: Mnozí svádějí takové případy násilí na násilí, které vidí děti ve filmech. Na hrách, které hrají i v médiích se na ně to násilí valí ze všech stran. Jiní upozorňují třeba i na poměrně snadnou dostupnost zbraní v Americe. Nestalo se ale nakonec takovéto řádění se zbraní v ruce nějakým zvrhlým druhem módy mezi teenagery? Nějakým způsobem, jak získat pozornost a slávu, byť za cenu vlastní likvidace?

Host (Ivona Gilernová): No, to si myslím, že je trochu odvážné, to by asi opravdu vyžadovalo podrobnou analýzu tohoto konkrétního případu. Pravda je, že možnost pozorovat různé násilí, možnost jako na vlastní oči být konfrontován se spoustou tvrdých a násilných činů, jakoby může spouštět takovou větší toleranci k takovému chování, ale pravda je, že co já jsem seznámena s některými výzkumy, které byly realizovány ve vztahu k sledování násilí ve filmech, počítačových hrách a k chování dětí, tak tam se jakoby přímá souvislost jakoby neukázala. Ale pravda je, že tu toleranci to každopádně mění ve prospěch teda toho větší tolerance k násilnému chování. A to si myslím, že i ten problém v těch běžných školách, kdy děti se chovají k sobě jinak, než bychom si představovali.

Štěpánka Čechová: Víte, co jsem měla na mysli, tak v tom špatném slova smyslu příklady táhnout, tak jako se u nás mnohdy kopírují sebevraždy upálením, v Americe to také není už první případ, kdyby někdo vtrhl do školy a střílel, tak jestli to není podobný fenomén. Jestli nedochází ke kopírování těchto činů.

Host (Ivona Gilernová): To je právě to, že se tady může setkat určitá osobnostní dispozice s těmi sociálními faktory, a to sociální je to, o čem mluvíte, že vlastně jsou tady příklady, vzory, modely a když to jakoby splyne s tou osobnostní nastaveností k takovému chování, tak potom skutečně ten model začne mít význam pro takového člověka a může se to stát.

Štěpánka Čechová: U nás tedy na štěstí ještě nedošlo k tak otřesnému případu, ale případy šikany a dalšího násilí na školách už v Česku bohužel také známe. Z těch extrémním připomeňme například prosinec 2003, kdy dvacetiletý student politologie na Univerzitě v Hradci Králové basetballovou pálkou rozbil hlavu pedagogovi. Potom ve stejném roce v jihlavské základní škole dokonce vznikla provizorní policejní stanice a bezpečnost učitelů tam museli hlídat městští strážníci poté, co příbuzní žáků napadli učitelku a pak i ředitele. Máme ještě v naší společnosti nějakou záruku nebo liší se ještě do té míry od té americké natolik, abychom mohli věřit, že k něčemu podobnému u nás nedojde?

Host (Ivona Gilernová): Já si myslím, že vyloučit to nemůžeme, ale já velmi věřím, že máme veliké rezervy v tom, jak udělat něco pro to, abychom takovému chování předešli. A myslím si, že na školách a já bych tady už začala od mateřských škol, přes základní až na ty střední a vysoké, bychom se měli věnovat rozvíjení takových těch běžných, normálních jako bych řekla sociálních vztahů mezi těmi dětmi navzájem, anebo mezi učiteli a žáky, protože v té prevenci je teda ta síla toho, abychom tyto činy eliminovali. Když už teda je nemůžeme z té společnosti vyloučit, což si myslím, že opravdu nemůžeme, tak myslím si, že eliminovat je ale můžeme.

Štěpánka Čechová: Čeští učitelé požadovali už i statut veřejného činitele, protože se báli o svou bezpečnost. Teď se možná podobná diskuse může znovu otevřít, pomohlo by podle vás ochránit naše školy bezpečnostními rámy, zvýšit nebo změnit statut učitelů nebo to skutečně leží v té základní prevenci od malička?

Host (Ivona Gilernová): Já si myslím, že to leží v té prevenci. Já myslím, že statut toho veřejného činitele nebo nějaký rám, ten možná ochrání, teda jak vidíme ne úplně důsledně, přinešení nějaký zbraně a tak dále, ale myslím si, že ta síla je opravdu odmalička s těmi dětmi pracovat. Ty děti mohou mít, když mají hodně smůlu, tak mohou mít kolem sebe jenom ty vzory ne příliš jaksi příznivé a pokud jim nebudeme nabízet tak, jak to dělat mají, tak oni nemůžou vědět.

Štěpánka Čechová: Odpovídala vedoucí Katedry psychologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Ivona Gilernová. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (Ivona Gilernová): Na slyšenou.

Družstvo fanoušků Bohemians

Štěpánka Čechová: Legendárním fotbalovým Klokanům by mohl příznivce závidět nejeden klub. Bohemians Praha, který byl před dvěma týdny vyloučen z druhé ligy, chtějí jeho věrní znovu postavit na nohy. Založili Družstvo fanoušků Bohemians a hodlají dosáhnout toho, aby se Klokani příští sezonu objevili v české fotbalové lize. Připomeňme, že tradiční pražský klub je od 2. února v konkurzu. Aby mohl třetí nejvyšší soutěž hrát, musí zaplatit pokutu 3 miliony korun. O záměrech a šancích nového družstva si teď popovídáme s předsedou jeho představenstva Antonínem Jelínkem, který je připraven v našem přenosovém voze. Dobrý den.

Host (Antonín Jelínek): Dobrý den.

Štěpánka Čechová: Pane předsedo, vaše akce je v naší fotbalové historii doslova výjimečná. Vy jste měli ve čtvrtek schůzi, kolik členů momentálně družstvo má?

Host (Antonín Jelínek): Tak v této chvíli družstvo eviduje přibližně 175 členů, ale rád bych uvedl, že se nejedná ještě o plné členství, neboť družstvo nebylo ještě zapsáno do obchodního rejstříku. Proto vlastně tito členové budou okamžitě převedeni na plné členství, jakmile se takto stane.

Štěpánka Čechová: Vysvětlete, na jakém principu vlastně družstvo chce Bohemians pomoci?

Host (Antonín Jelínek): Tak, my chceme vybírat členské vklady od svých členů a tento finanční výtěžek, který by mohl čítat až řádově 3 miliony korun, chceme použít pro naše záměry, což je zachování fotbalové kontinuity Bohemky a úspěšné rozehrání ročníku 2005/2006 ve třetí lize.

Štěpánka Čechová: Jak se vyvíjí ty snahy získat peníze? Jaký nejvyšší příspěvek jste dosud dostali?

Host (Antonín Jelínek): Tak, zatím nejvyšší příspěvek je 101 tisíc korun od jistého rakouského podnikatele, další příspěvky se pohybují v řádu 20 a 30 tisíc korun.

Štěpánka Čechová: To znamená v tuto chvíli zhruba jakými prostředky družstvo disponuje?

Host (Antonín Jelínek): K dnešnímu dni evidujeme přibližně 670 tisíc korun.

Štěpánka Čechová: Nadšení je krásná věc, ale jen to samo Klokany na nohy nepostaví. Ty peníze, o kterých jste mluvil, ty tři miliony korun, ty můžete třeba použít k uhrazení Fotbalovému svazu za odstoupení z druhé ligy, ale fotbalovým věřitelům Bohemians dluží kolem 15 milionů. Jak se s tím plánujete vyrovnat?

Host (Antonín Jelínek): Tak, my samozřejmě máme jistou strategii, se kterou chceme jednat, oslovit fotbalové věřitele, já bych o této strategii zatím nechtěl příliš mluvit přes média, neboť my jsme ještě konkrétní jednání s těmito věřiteli nevedli a z naší strany by bylo nefér, kdyby oni se dozvídali o našich plánech vlastně v médiích v této chvíli.

Štěpánka Čechová: A kdy se na ta jednání chystáte?

Host (Antonín Jelínek): Tak ta jednání by měla proběhnout v nejbližších dvou týdnech.

Štěpánka Čechová: Jak je to vlastně teď se jménem a logem Bohemians? Spekulovalo se o jeho převodu na třetí ligový Střížkov.

Host (Antonín Jelínek): Logo a jméno Bohemians vlastní tělovýchovná jednota TJ Bohemias a ta ho pro každý soutěžní ročník pronajímá někomu, kdo může nebo respektive do této chvíle to bylo vždy fotbalovému klubu FC Bohemians Praha, neboť to byl legitimní nástupce fotbalového klubu. V současné chvíli existuje smlouva mezi Střížkovem a TJ Bohemians, která zaručuje Střížkovu jméno a logo, my jsme tuto smlouvu zatím bohužel neviděli, nicméně si myslíme, že nebude pro nás velký problém dosáhnout jejího zrušení, neboť pokud se nám náš cíl zdaří, tak legitimním pokračovatelem klubu bude ten nástupnický subjekt, který budeme tvořit my.

Štěpánka Čechová: Můžete nějakým způsobem nastínit nebo představit posluchačům vlastně harmonogram toho plánu, ne tedy konkrétní plány, o kterých nechcete mluvit, dokud nebudete jednat s věřiteli, ale harmonogram, jak by se měla Bohemka stavět na nohy?

Host (Antonín Jelínek): Tak, nejpozději do konce května je potřeba podat přihlášku do příštího ligového ročníku. To znamená do konce května musíme mít vyřešené ty zásadní věci, což je odkoupení práv od správce konkurzní podstaty, vyřešení převodu práv na náš nástupnický subjekt na Českomoravském fotbalovém svazu a vyřešení fotbalových dluhů. Od května do začátku srpna máme potom spoustu času na to, abychom vybudovali nové mužstvo, které bude v příští sezoně hrát třetí ligu.

Štěpánka Čechová: Teď je tedy prioritou získat peníze, jestli tomu správně rozumím.

Host (Antonín Jelínek): Přesně tak.

Štěpánka Čechová: Podle toho, jak sledujete jak přibývají členové družstva, vidíte to jako reálné?

Host (Antonín Jelínek): Já za sebe, když budu mluvit, tak fandové mě možná znají z diskusního fóra našeho webového serveru, že já osobně jsem byl skeptický k myšlence jakéhokoliv vybírání peněz mezi fanoušky, ovšem čtvrteční ustavující schůze, kde se dostavilo přes 300 fanoušků, mě natolik vzala dech, že v současné chvíli si myslím, že je to naprosto reálné.

Štěpánka Čechová: Odpovídal předseda představenstva Družstva fanoušků Bohemians Antonín Jelínek. Budeme vám držet palce, díky, na slyšenou.

Host (Antonín Jelínek): Děkujeme, na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Štěpánka Čechová: Do jaké míry je vznik Družstva fanoušků Bohemians činem sportovních nadšenců a do jaké míry opravdu dokáží zasáhnout do neradostné situace Klokanů ukáže až čas. Příjemný souhrn a pro dnešek tečku za otevřeným tématech ale jistě poskytne fejeton Jana Pokorného.

Jan Pokorný: "Člověk, který připravuje i politické diskuse, těžko může přiznat, komu fandí. Zvlášť obtížné je to v případě, že nikomu. Ale snad příliš nevzruším politickou scénu, když přiznám, že ve fotbale bije moje srdce pro pražské Bohemians. Proto nechť i momentálně sjezdující sociální demokraté pochopí, že zprávou týdne pro fanouška zelenobílých je založení Družstva fanoušků Bohemians.

Připomeňme, že klub je na tom špatně, na začátku března byl vyloučen i ze druhé ligy. Dluží, kam se podívá. Už, už to vypadalo, že příznivci klubu si dají v hospodě U klokana své poslední fandovské pivo, posmutní, zavzpomínají a půjdou. A hle! Chtějí vlastními silami získat peníze, za něž by postavili klub zase na nohy. Tak to tu ještě nebylo. Fanoušci vstupují do družstva a pokusí se vyrovnat patnáctimilionový dluh, který mají Bohemians vůči některým fotbalovým subjektům, zaplatit nějakou tu pokutu a pak doufat, že očištěný klub někdo rozumný koupí.

A třeba za pár let bude hrát Bohémka znovu nejvyšší soutěž. Ano, tu, v niž se stále šetří korupční aféra. Dá se soudit, že pod dohledem vyšetřovatelů si dnes nikdo nedovolí ve fotbale uplácet. To znamená, že peníze kdysi vyčleněné na takzvané kapříky, leží ladem. Proč by je tedy nemohli šéfové klubů deponovat na účet Bohemians? Pokud to nejsou špinavé peníze, mohl by to být první krok k očištění českomoravského fotbalu. Kluby by nezchudly a návratem Bohemians by se náš fotbal obohatil. Ale takový čin asi nelze od dnešních činovníků čekat. Přeci nebudou dávat peníze na to, aby si pak v lize na ně Klokani vyskakovali. Nebo ano?"

Štěpánka Čechová: Fejetonem Jana Pokorného končí Týden v tahu s datem 26. března. Příští sobotu po 17. hodině se opět uslyšíme nad tématy, které nám přichystá týden následující. Příjemný sobotní podvečer přeje Štěpánka Čechová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.