ČSSD řeší krizi, nová ústava Evropské unie, řidiči z povolání se bouří nad novelizací silničního zákona, fotbalové EURO 2004
Na summitu v Bruselu se šéfové 25 zemí Evropské unie shodli na nové ústavě. S Evženem Amlerem jsme se podívali na fotbalové EURO. V duelu věnovaném navrhované novele silničního zákona promluvili mluvčí Ministerstva dopravy Ludmila Roubcová a předseda Pražských autobusových odborů Stanislav Havrlík. Dalším diskutovaným tématem uplynulého týdne byla probíhající krize v ČSSD. Odstoupí Vladimíř Špidla z čela strany? O tom všem s Hanou Hikelovou v pravidelném pořadu Týden v tahu.
Přehled příspěvků
Hana Hikelová : ČSSD řeší krizi ve straně po debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Některá krajská sdružení žádají předsedu Vladimíra Špidlu, aby z neúspěchu vyvodil osobní zodpovědnost a odstoupil z čela strany.
Evropská unie má ústavu, shodli se na ní šéfové států a vlád pětadvaceti členských zemích na summitu v Bruselu. Její osud bude nyní záležet na výsledku ratifikací ve všech těchto státech.
Profesionální řidiči nesouhlasí s navrhovanou novelou silničního zákona. Nelíbí se jim, že by pro ně platila jiná pravidla než pro ostatní řidiče. Za chvíli o tom budeme mluvit v Duelu Týdne v tahu.
Na fotbalovém Euru 2004 se bojuje o postup ze skupin. Jak zatím ovlivní rozhodčí výsledky zápasů, na to se zeptáme Evžena Amlera.
To jsou některé události třetího červnového týdne tohoto roku. Pohled na ně vám nabídneme v následujících minutách. Hezký den ve společnosti Radiožurnálu vám poslední jarní sobotu přeje Hana Hikelová.
Duel - novela silničního zákona
Hana Hikelová : Poslanci mají na právě probíhající schůzi projednat ve druhém čtení novelu silničního zákona. Profesionální řidiči proti němu ale už nyní protestují. Nelíbí se jim, že by měli být za závažné přestupky trestáni přísněji než ostatní řidiči. Podle vládního návrhu by měl řidič osobního auta dostat za nejtěžší přestupky pokutu do 50 tisíc korun, řidič nákladního vozu až 75 tisíc a řidič autobusu dokonce 100 tisíc korun. Tyto pokuty by platili za jízdu bez řidičského oprávnění, pod vlivem alkoholu nebo návykových látek a v případě, že způsobí vážnou újmu na zdraví nebo smrt. Za tyto přestupky by byl také na místě odebrán řidičský průkaz. Pražští řidiči autobusů svolali už na toto pondělí protest, odbory vyzvaly řidiče, aby od 8 hodin ráno na dvacet minut přerušili jízdu. Ve studiu jsou teď se mnou mluvčí Ministerstva dopravy Ludmila Roubcová, hezký den.
Host (Ludmila Roubcová): Hezký den.
Hana Hikelová : A předseda Pražských autobusových odborů Stanislav Havrlík, i vám hezký den.
Host (Stanislav Havrlík): Já vám také přeju hezký den.
Hana Hikelová : Paní Roubcová, proč mají být řidiči profesionálové trestáni přísněji, než ostatní řidiči tak, jak se o tom mluví v poslední době?
Host (Ludmila Roubcová): Já si myslím, že je to logické, protože řidič profesionál, řidič autobusu, má nesmírnou zodpovědnost. Má zodpovědnost za lidi, které převáží, proto vyšší pokuty za vážné přestupky jsou jistě na místě.
Hana Hikelová : Pane Havrlíku, proč vám ten přísnější metr na profesionály tolik vadí, že v pondělí chcete dokonce veřejně protestovat?
Host (Stanislav Havrlík): No, protože do našeho právního systému je zaváděn princip diskriminace skupiny občanů, v tomto případě řidičů, kteří řídí autobusy, popřípadě vozidla s hmotností nad 7,5 tuny.
Hana Hikelová : S odebráním řidičského průkazu na místě odboráři souhlasí jen v případě, že řidič způsobí dopravní nehodu pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, myslím tím odboráře, ty velké odboráře, kteří jednali včera, to znamená Odborový svaz dopravy. S tímto vy máte nějaký problém?
Host (Stanislav Havrlík): Ne, my vůbec s tímhle tím nemáme problém, já si naopak myslím, že naši zákonodárci z hlediska tý četnosti by měli uvažovat o tom, aby to byl vždy trestnej čin.
Hana Hikelová : Paní Roubcová, jak to vypadá, co se týká nějaké statistiky, protože předpokládám, že Ministerstvo dopravy na tuto variantu přistoupilo právě poté, jaká je situace na našich silnicích v podstatě fakticky je.
Host (Ludmila Roubcová): Ty statistiky už jsou několik let tristní, za loňský rok řidičem autobusu bylo zaviněno 1.772 nehod a zemřelo 41 lidí. Co se týče řidičů nákladních automobilů, bylo způsobeno přes 25 tisíc nehod a zemřelo 120 lidí. Takže já myslím, že statistiky jsou dostatečně vypovídající.
Hana Hikelová : Vám tedy nepřijde, pane Havrlíku, logické poté, co zazněly tyto statistiky, že se prostě zákonem tyto tresty zpřísní?
Host (Stanislav Havrlík): Já se domnívám, že statistika je vždycky kouzelná věc, s kterou se dá různě manipulovat a je zajímavé, že k tomuto počtu dopravních nehod a případně i usmrcených, není jednoznačně také definováno množství kilometrů, kteří tyto řidiči odjezdí. Takže ono je to všechno velice zkreslující a domnívám se, že represe, která je ve své podstatě zaváděna do našeho systému, nepřinese zásadním způsobem efekt a naopak si myslím, že jedinej efekt, kterej může přinést současnému stavu nehodovosti, je jednoznačná otázka většího dozorování Policie České republiky, to znamená, máme poměrně mnoho nezaměstnanejch, pojďme 20 tisíc lidí obléknout do uniformy dopravní policie a ať jsou vidět na silnicích.
Host (Ludmila Roubcová): To já s vámi plně souhlasím, já si myslím, že určitě to je dobrý nápad, nicméně pořád nechápu protesty řidičů profesionálů, protože profesionál se vlastně nemá čeho obávat. I když ty pokuty jsou vyšší, tak jsou vyšší pouze za přestupky typu alkohol za volantem, nedostatečné profesní osvědčení a tak podobně, to znamená, čeho se profesionál bojí? Profesionál je profesionál od toho, aby vůbec tyto přestupky nedělal a jestliže se jich obává, tak připouští, že řídí s alkoholem za volantem.
Hana Hikelová : Pane Havrlíku, čeho se řidič profesionál tedy obává?
Host (Stanislav Havrlík): Já už jsem to řek na začátku, já si myslím, že do našeho právního systému je skutečně právně zaváděn systém diskriminace. Tady není otázka toho, že si řidič autobusu nebo nákladního vozu neuvědomuje de facto své postavení z hlediska teda řízení hmotného automobilu nebo motorového vozidla, ale přeci nemůžeme do našeho právního systému zavádět odlišné zacházení se skupinou občanů v obecnosti. To znamená, jestliže jízda s alkoholem za volantem bude trestným činem, tak nám tam zůstává profesní osvědčení, to je smůla jediná, že autobus u Nažidel, asi to tam zfalšoval dotyčnej řidič, to je snad věcí zaměstnavatele a co se týče jízdy s jiným oprávněním, já si myslím, že to je ve své podstatě už taková malichernost ve vztahu vůbec toho diskriminačního opatření, že na to bohatě stačí ta pokuta do 50 tisíc.
Hana Hikelová : Paní Roubcová.
Host (Ludmila Roubcová): V tom případě nechápu pořád, čeho se bojíte. Já myslím, že tento zákon je v současné době ušitý na míru, když vzpomenu, tak za loňský rok se stala celá řada nehod. Já vím, že Nažidla byla nesčetněkrát opakována, ale nejsou to jenom Nažidla, to je pouze 50 procent. Dalších 50 procent je celá řada nehod, kterou způsobili řidiči profesionálové a bohužel významné procento je tam procento alkoholu, takže ten zákon je ušitý na míru. My nezavádíme žádnou diskriminaci, nejsme ojedinělí. Vlastně diference v pokutách zná Velká Británie, zná je Portugalsko. A věřte tomu, že tam, když řidič udělá takovýto přestupek, zaplatí dva a půl tisíce liber, což, jestli dobře počítám, je zhruba 125 tisíc korun.
Host (Stanislav Havrlík): My se furt bavíme o této části diskriminace. Já se domnívám, že v současné době se také v jednotlivých ustanovení této novely zákona posiluje pravomoc policie v odebírání řidičskejch průkazů, a to je pro mě také nepřijatelné, protože zde získává policie pravomoce správních a soudních orgánů a vlastně je tímto způsobem potírán princip našeho právního systému a to je presumpce neviny. Takže ...
Hana Hikelová : Vy jste tedy proti odebírání řidičských průkazů na místě.
Host (Stanislav Havrlík): Ano, já jenom souhlasím opětovně s alkoholem, s návykovejma látkami, je tam pak jedno ustanovení, který se týká cizinců, to znamená, tam je to z hlediska toho, aby ten cizinec, když potom cestuje nazpátek, tak je vlastně nedohnatelnej, takže tam je to v pořádku, ale v ostatních případech je to ...
Hana Hikelová : A ty ostatní případy máte na mysli co?
Host (Stanislav Havrlík): No například, když budete podezřelá, že jste způsobila dopravní nehodu, při které došlo k vážnému zranění nebo dokonce k usmrcení. Jestliže jedete v protisměru, já za to nemůžu, že se nám tady v podstatě potulujou skupiny lidí, který závodějí v protisměru po dálnicích, normální člověk to nedělá, takže já se domnívám, že to jsou věci, které ve své podstatě jsou ošetřeny v přestupkovým zákoně, jestliže teda takovej přestupek nastane, ale není důvod k tomu, abych odebíral někomu řidičské oprávnění.
Hana Hikelová : Vy byste tedy těm, co třeba na dálnici dělají ty hodně často zmiňované závody, jezdí v protisměru, na místě neodebral řidičský průkaz?
Host (Stanislav Havrlík): No já bych je rovnou zavřel.
Hana Hikelová : Paní Roubcová.
Host (Ludmila Roubcová): Tou jízdou v protisměru jste zašel trošku do extrému, ale já prostě jako dávám presumpci neviny trošku stranou. Dokavaď tady budou umírat lidi, dokavaď řidiči profesionálové zaviní 41 mrtvých, tak to jde stranou. Prostě když se stane nehoda, když je ten řidič podezřelý z nehody, kde došlo k vážnému zranění nebo usmrcení, nezlobte se na mě, ten řidičský průkaz se mu prostě odebere, zastaví se vozidlo tak, aby nemohl pokračovat v jízdě a jestliže se dokáže, že ten řidič byl nevinný, tak řidičský průkaz se mu vrátí.
Host (Stanislav Havrlík): Nemůžu s váma souhlasit, a to z jediného důvodu. Protože každej v podstatě takovej stav je vždycky trestným činem a podléhá soudnímu řízení, to znamená doba z hlediska a de facto současnejch soudů je osmi, desíti, desítiměsíční a tady každej zapomíná, že soud nemusí vůbec zadržet řidičskej průkaz ve vztahu de facto i té dopravní nehody. Může to řešit podmínečným trestem, může to řešit v podstatě se i vyřeší mimosoudně, že se vyrovnají ty dotyčný. Takže dovedete si představit, paní redaktorko, když budete podezřelá, bude vám odebrán řidičskej průkaz a 9 měsíců nebudete moci vykonávat svoji práci a ve své podstatě budete potrestaná ještě následně, protože ztratíte sociální jistoty své rodiny, protože jí nebudete moci živit?
Host (Ludmila Roubcová): Ale tak to nebude, to není pravda. Jestliže se něco takového přihodí, tak řidičský průkaz bude tomu řidiči navrácen. Jestliže se neshledá prostě vinným, okamžitě, určitě se mu nestane, že bude 9 měsíců sedět doma a přijde o práci. To prostě není pravda. Nehledě na to, že jestliže řidič je opilý, tak já myslím, že mi všichni dají za pravdu, prostě tady není se o čem bavit, ten řidičák se mu prostě vezme.
Host (Stanislav Havrlík): Paní mluvčí, zase mě připadáte, že tady vědomě říkáte lidem nepravdu a já vás přesvědčím o tom, že to tak je, protože o zadrženém řidičském průkazu právě v oblasti dopravní nehody, kdy jsme podezřelí, že tam došlo ke zranění, 7 dní trvá, než státní zástupce může rozhodnout, jestli to je trestný čin nebo přestupek. A po celou tu dobu, v tom zákoně nikde není napsáno, že řidičský průkaz mu bude navrácen, protože ten je zadrženém až do doby pravomocného rozhodnutí a je tam jednoznačně ustanovení, že případná doba, když by soud rozhod, že bude i zadrženém řidičskej průkaz, se počítá do této doby. Takže já bych chtěl, aby i mluvčí Ministerstva dopravy znala tento zákon a aby ho interpretovala tak, jak skutečně teda je, protože toto je vědomé klamání lidí a já si myslím, že když tady v podstatě v demokratickým státě někdo řekne, že se nedíváme na presumpci neviny, tak pak já můžu každého nazvat, že je zloděj, zavřít ho a do tý doby v podstatě ho držet ve vězení, protože si myslím, že je zloděj a budu mu to dokazovat.
Hana Hikelová : Paní Roubcová, pan Havrlík vás osočil, že neznáte zákon a že matete lidi tím, co jste říkala před malou chvílí, to znamená to zadržení řidičského průkazu.
Host (Ludmila Roubcová): Já se chci vyhnout tomu, abychom se tady dohadovali a obtěžovali tím posluchače, ale věřte tomu, že ten zákon znám a především jako zákon, my se tady bavíme o zákoně, který v současný době ještě neprojednala Poslanecká sněmovna ve druhém čtení. Vy tady operujete s něčím, co ještě chvilku nebude schváleno, to znamená, pojďme, pojďme se dívat na jednání, pojďme se dívat na to, jak poslanci jednají, pojďme s nimi jednat, což vy bezpochyby děláte, ale nezastavujme dopravu a neuvádějme právě občany v omyl, že zákon je špatný. Na tom zákonu dělal tým lidí Ministerstva dopravy, připomínkoval jste ho i vy, váš odborový svaz. To znamená, kdo mate lidi, jste vy. A věřte tomu, že nikdo nebude dělat takový zákon, aby řidiči přicházeli o práci, tady jde pouze o to, aby se řidiči nevyhýbali trestu, aby nejezdili opilí za volantem, takže prosím vás, ten, kdo mate lidi, jste vy a pojďme se teda dostat na jinou úroveň rozhovoru.
Hana Hikelová : Pane Havrlíku, paní Roubcová tady zmínila, že zákon v podstatě ještě není hotov, půjde teprve do druhého čtení, kde budou poslanci dávat pozměňovací návrhy, takže fakticky ten zákon může vypadat úplně jinak. Je to mimo jiné i důvod, proč váš pondělní protest nepodpoří zatím ty velké odbory, to znamená Odborový svaz pracovníků v dopravě. Ti právě říkali, počkáme si na definitivní verzi toho zákona. Proč vy nečekáte na definitivní verzi zákona a protest bude už v pondělí, to znamená před tím, než Sněmovna bude teprve ve druhém čtení projednávat silniční zákon?
Host (Stanislav Havrlík): Já jsem se zúčastnil jednání hospodářského výboru a vzhledem k tomu, že seskupení Poslanecké sněmovny je takové, jaké je, tak ty pozměňovací návrhy, které tam byly ve své podstatě uplatněny a jsou doporučeny pro plénum Poslanecké sněmovny, tak neodstraňují tyto principy, o kterých jsem mluvil. A já stejně očekávám, že poslanci naši výzvu stejně nevyslyší, protože 20 minut nikomu nic neukáže a dneska páni poslanci jsou v takovým stavu, že aby akceptovali jakýkoliv názory, který jsou v podstatě legitimní od občanů tohoto státu, kteří jim dali mandát před dvěma roky a dívají se na nás jako na lidi, kteří ve svý podstatě pomalu nemají pravdu, tak se domnívám, že už jen z tohoto důvodu je potřeba vyjádřit protest a vzhledem k tomu, že se posiluje pravomoc policie a dávají se jí pravomoci správních a soudních orgánů, nezlobte se na mě, zavádíme princip, kterej jsme v roce 95 zrušili, kdy to v podstatě bylo ve vyhlášce o řidičskejch průkazech a byl to prosím vás systém spíše represivního charakteru. Policie je složkou dozorovou a ochrannou a nevidím žádnej důvod, aby měla pravomoc, která ji ve své podstatě nepřináleží. Souhlasíme pouze s řidičským, odebráním řidičského průkazu v oblasti alkoholu, návykovejch látek. V ostatní případy ať to vyřeší správní orgán, ať to vyřeší soudní orgán.
Host (Ludmila Roubcová): On to samozřejmě ten správní a soudní orgán řešit bude.
Hana Hikelová : Ale vraťme se ještě k tomu jednomu bodu, co říkal pan Havrlík, to znamená posílení pravomocí a kompetencí policie, to znamená vracíme se zpět v podstatě do roku 95, kdy se ty kompetence a pravomoci policii odebíraly. Znamená to, že se ukázalo, že v tom roce 95 ten krok byl nesprávným směrem, že se tenkrát právě omezily ty možnosti?
Host (Ludmila Roubcová): Co se týče pravidel provozu, tak do zákona se dostaly až vlastně působností začátkem roku 2001. Ten zákon účinkoval několik let, ukázalo se, že prostě to, že se policii tato pravomoc vzala, nebylo dobře. Možná byste se pane Havrlíku mohl popovídat s dopravními policisty, možná byste se měl víc podívat do praxe a zjistil byste jejich docela důležité a dobré argumenty, na rozdíl od vašich lichých, kdy v podstatně argumentujete tím, že Poslanecká sněmovna je složená z nekompetentních lidí, to byste taky některé ty lidi mohl docela urazit. To znamená, zákon nám ukázal, že je dobře policii vrátit tuto pravomoc právě proto, aby se zvýšila bezpečnost na našich silnicích, prostře dokavaď bude v České republice umírat 319 lidí ročně, tak musíme dělat tato represivní opatření. A bohužel se to týká i řidičů profesionálů, protože řidiči profesionálové chybují. Dokavaď budou chybovat, dokavaď budou vědomě přestupovat zákon, tak budou muset být postihováni.
Host (Stanislav Havrlík): Víte, chtěl bych vidět tady paní mluvčí, kdyby měla řidiče profesionála, kterej by ji živil, kterýmu by byl odebraném řidičskej průkaz proto, že se stal součástí dopravní nehody a byl by to v podstatě poměrně složitej případ a po devíti, deseti měsících by tento její manžel byl osvobozenej, on by nemohl vykonávat svoji profesi, protože nemá k tomu to nejdůležitější, a to je řidičskej průkaz a chtěl bych vidět, jakým způsobem by na to reagovala, když se jedná prosím vás o dopravní nehodu, nemluvím o alkoholu a návykovejch látkách. To znamená, nevidím důvod, proč by měl jakejkoliv zákon omezovat osobní svobodu jedince do doby pravomocného odsouzení. Nezlobte se na mě, to je prostě zavádění principů, který ve své podstatě je princip, kterej jsme možná zažili v minulosti, to znamená za dob minulého režimu, ale tam byla jediná základní věc, že tam tu práci nikdo neztratil, kdežto ten řidič, když nebude mít řidičskej průkaz, tak ho zaměstnavatel propustí, už to konečně pochopte.
Host (Ludmila Roubcová): Ten řidičský průkaz je odebrán, když řidič profesionál je podezřelý z toho, že způsobil nehodu, tam ta pravděpodobnost je velmi vysoká a víte, já nemá manžela řidiče profesionála, ale jsem cestující a já bych docela ráda řekla svoji zkušenost, kterou jsem zažila minulý týden cestou do Znojma. Řidič profesionál v uvozovkách si několikrát zatelefonoval, snědl si svačinu, řídil autobus v pantoflích, což si myslím, že by mohla být další, zabralo by nám to dalších dvacet minut, jak já se mám cítit jako cestující, když vidím, že řidič profesionál není profíkem? Nezlobte se na mě, ale ty lidi, co dělají tento zákon ví, co tam píšou, budou o tom poslanci určitě jednat, myslím si, že váš protest je předčasný, zbytečný.
Hana Hikelová : Říkají mí dnešní hosté, mluvčí Ministerstva dopravy Ludmila Roubcová a předseda Pražských autobusových odborů Stanislav Havrlík. Já vám děkuji za vaše názory a těším se opět někdy na slyšenou.
Host (Ludmila Roubcová): Mějte se pěkně.
Host (Stanislav Havrlík): Všem našim posluchačům přeji příjemný den.
Hana Hikelová : Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, pořad Týden v tahu. O půl šesté vám nabídneme krátké zprávy, za chvíli budeme mluvit o situaci v ČSSD po prohraných eurovolbách, o summitu Evropské unie a také o fotbalovém Euru 2004. Chybět nebude ani pravidelný sobotní fejeton Jana Pokorného. Příjemný poslech vám přeje Hana Hikelová.
Krize v Sociální demokracii
Hana Hikelová : Předsednictvo ČSSD řeší krizi, do které se strana dostala po debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Jednání probíhá za zavřenými dveřmi a jeho výsledky se dozvíme až po dvacáté hodině. Sociální demokraté čekají, zda jejich předseda Vladimír Špidla přijme za volební porážku odpovědnost. V průběhu týdne zejména zástupci krajských organizací vyzývali předsedu strany k odstoupení. Ve studiu je teď se mnou komentátor Radiožurnálu Petr Nováček, hezký den.
Petr Nováček : Hezké odpoledne.
Hana Hikelová : Petře, dá se z dnešního jednání očekávat nějaký konkrétní výsledek nebo se všechno rozhodne až příští týden, kdy bude jednat Ústřední výkonný výbor strany?
Petr Nováček : Připadají v úvahu dvě varianty. Ta jedna je taková, že předsednictvo vlastně donutí Vladimíra Špidlu, aby ohlásil rezignaci. Ta druhá pravděpodobnější je, že Vladimír Špidla bude bojovat a že se všechno rozhodne na zasedání Ústředního výkonného výboru ode dneška za týden.
Hana Hikelová : Zatím, co byl předseda strany a vlády Vladimír Špidla v Bruselu, první místopředseda Stanislav Gross se netajil tím, že je ochoten převzít zodpovědnost za stranu a převzít v podstatě po Vladimíru Špidlovi vedení ve straně. Jaká je teď role Stanislava Grosse?
Petr Nováček : No, copak nejen Stanislav Gross se takhle vyjadřoval, takhle hovořil i například šéf středočeských sociálních demokratů Richard Dolejš a to mě jaksi našeptává vážné podezření, že Stanislav Gross už se víceméně rozhodl. Stanislav Gross je člověk, který nejde do předem nejistých bitev, tím on je velice dobře známý a protože mezi tím se přidávají na Grossovu stranu i krajští vedoucí funkcionáři, což mimochodem dosud činili jen někteří a velmi opatrně, tak z toho se zdá, že Stanislav Gross se rozhodl nebo že byl tlak, to je také možnost, svými sympatizanty ve straně přinucen konečně, aby tedy přiznal barvu a že je připraven vedení strany převzít. Teď je otázka, zda-li by šlo jenom o vedení strany, to znamená o německý model, anebo ...
Hana Hikelová : Podobně, jako v případě Bernarda Schrödera tedy..
Petr Nováček : Ano, anebo je druhá možnost, že by se současně týkalo i o změnu v čele vlády, že by Ústřední výkonný výbor dospěl k závěru, že když Špidla, kdyby Špidla ztratil důvěru Sociální demokracie jako předseda strany, takže je těžko možné, aby zůstal v čele vlády, když Sociální demokracie dosud představuje nejsilnější koaliční stranu.
Hana Hikelová : Lze odhadnout, jak by se ta situace vyvíjela, kdyby se do čela ČSSD dostal právě Stanislav Gross a byl to on, kdo by měl vystřídat v čele vlády Vladimíra Špidlu?
Petr Nováček : Já si myslím, že teď se pouštíme trošku na led spekulace...
Hana Hikelová : To je pravda.
Petr Nováček : Ale troufněme si to, troufněme si to. Když by se to tohle to stalo, tak ta vláda, která dnes existuje, by se značnou pravděpodobností brzy skončila. Mimochodem možná, že se víc dovíme v pondělí, kdy od osmi od rána se koná koaliční schůzka v Kolodějích, ta původně měla být věnována rozpočtu a nedovedu si představit, že za současné situace by se nevěnovala především stavu v koalici a na jejím případným perspektivám nebo tomu, jak, abych tak řekl, tento politický podnik ukončit. Kdyby ta vláda měla fungovat v jiné sestavě a leccos tomu napovídá, tak pak by z ní dost pravděpodobně odešli nejen unionisté, ty si sociální demokraté ve vládě většinově nepřejí, ale také lidovci, protože jednobarevná vláda sociálně demokratická menšinová, o níž se hovoří, by byla závislá případ od případu na podpoře různých opozičních sil v Poslanecké sněmovně a také komunistů. A to mimochodem si svého času netroufl ani Josef Lux a nepřipadá to v úvahu ani pro současného předsedu Kalouska, totiž vysvětlovat lidovcům, že by byli zúčastní kabinetu, který by, byť jenom chvilkově, drželi u moci komunisté. Pak bychom se tedy dost možná dočkali menšinové vlády, to ovšem v situaci, jsou-li pravda zvěsti, že prezident republiky už potvrdil Stanislavu Grossovi, že v případě výměny v čele Sociální demokracie by respektoval ústavní zvyklosti, mimochodem Václav Klaus to řekl již několikrát předtím, že by respektoval ústavní zvyklosti, spočívající v tom, že sestavením vlády je povinen zástupce strany, která zvítězila ve volbách. To by i po výměně Špidly za Grosse byla Sociální demokracie a v tom případě Stanislav Gross jako úřadující místopředseda strany.
Hana Hikelová : Ty už jsi, Petře, zmínil, že leccos naznačuje tomu, že vláda bude fungovat v jiné sestavě. Dá se odhadnout, kdo by se mohl v takové vládě objevit?
Petr Nováček : Je to všechno jedna paní povídala a teď se velmi omlouvám posluchačům, ale samozřejmě telefony drnčely během dnešního dne a objevují se některá jména, která snad prý ve svých úvahách už má Stanislav Gross zapojena. Omlouvám se i Stanislavu Grossovi, kdyby to náhodou slyšel, jako že tento pořad neslyší, protože jedná v Lidovém domě, objevují se jména jako Kužvart, jako Grégr, dokonce i Jaroslav Foldyna, to znamená, kdyby to tak mělo být, tak by to signalizovalo, že Stanislav Gross jako zkušený stranický vůdce, abych tak řekl, uspokojí představitele všech proudů v Sociální demokracii, včetně těch, kteří bývají spojováni s bývalým předsedou stany Milošem Zemanem.
Hana Hikelová : Říká komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. Petře, díky a těším se opět někdy na slyšenou.
Petr Nováček : Děkuji za pozvání, na shledanou.
Úspěšný bruselský summit o ústavě EU
Hana Hikelová : Evropská unie má svou historicky první ústavu. Včera pozdě večer po dlouhém vyjednávání dospěli evropští političtí lídři k dohodě. Z bruselského summitu tak vzešel finální text, který by měl být základním souborem pravidel pro rozšířenou unii o pětadvaceti členech. Vše přímo na místě sledovala naše zpravodajka Pavla Kvapilová. Pavlo, hezký den.
Pavla Kvapilová : Dobrý podvečer.
Hana Hikelová : V prosinci na stejných místech byla velmi hořká nálada poté, co první pokus skončil nezdarem. Co hlavně přispělo k tomu, že tentokrát se političtí lídři unie shodnout dokázali, i když to bylo pozdě večer?
Pavla Kvapilová : Tak unie samozřejmě nechtěla připustit druhé fiasko, už to první bylo pro ni velmi nepříjemné a tak chtěla dokázat, že se umí i v pětadvaceti dohodnout. Ta potřeba byla ještě umocněná tím, jak proběhly nedávné volby do Evropského parlamentu. Lidé o ně neměli velký zájem, účast byla na dalším minimu od zavedení přímých voleb a ukázalo se, že euroskepticismus roste, a tak potřebovaly hlavy států a vlád nějaký úspěch. I to byly tedy faktory, které to hnaly dopředu, atmosféra byla tentokrát podle diplomatů jiná, než v prosinci, všichni byli ochotnější ke kompromisu. Svou roli sehrálo také to, že rozhovory vedl, coby premiér předsednické země Ir Bertie Ahern a ten si získal pověst vynikajícího vyjednavače. Náš premiér Vladimír Špidla i ministr zahraničí Cyril Svoboda považují dosažení dohody za velký pokrok.
Host (Vladimír Špidla): To, co vůbec považuji za nejdůležitější, že poprvé Evropa v rozsahu 25 zemí se rozhodla o tak zásadním dokumentu, takže Evropa už jasně srostla. Všichni považují tento dokument za posun kupředu k tomu, aby Evropa byla integrovanější, měla větší schopnost prosazovat jednotnou vůli a aby se stala významnějším hráčem ve světě.
Host (Cyril Svoboda): Byla to velmi náročná práce, zažil jsem jednání o každém slovu, velmi detailně a teď je velká úleva. To, že se Evropa dohodla, je obrovský úspěch, protože se ukázalo, že všichni ti, kteří mají pochybnost o tom, že tato Evropa bude akceschopná, takže ukázala, že akceschopná je.
Hana Hikelová : Řekli tedy naši představitelé Vladimír Špidla a Cyril Svoboda. Pavlo, ten text je velmi obsáhlý, můžeme stručně shrnout alespoň ty základní novinky?
Pavla Kvapilová : Pokusím se o to. Obecně je ústava pokusem zjednodušit dosavadní, velmi nepřehledný a složitý systém smluv. Stanovuje pravidla, podle kterých bude možné tedy fungovat v 25. Úpravy institucionální architektury byly tou nejcitlivější částí, jak známo, nakonec má tedy vzniknout nový post stálého předsedy Evropské rady, někdy se tomu říká zjednodušeně prezident unie. Zavádí se funkce ministra zahraniční pětadvacítky, stanovuje ústava také nový systém rozhodování v Radě Evropské unie. Od roku 2014 se zmenší Evropská komise, počet komisařů bude odpovídat dvou třetinám počtu členských států. Posiluje se dál role Evropského parlamentu. Ústava umožňuje občanům přímo navrhovat zákony, pokud danou iniciativu podpoří milion lidí a také například je tu poprvé to, čemu se říká exitklos, tedy článek, který umožňuje státu, pokud by si to přál, vystoupit z unie. Je toho samozřejmě mnohem víc, kdo by se tím chtěl prokousat, tak na internetových stránkách www.euabc.kom najdete ústavu, včetně těch posledních věcí, které se rozhodly včera.
Hana Hikelová : Dá se říct, že se podařilo splnit to zadání, ze kterého unie při tvorbě ústavy vycházela?
Pavla Kvapilová : Ano i ne nebo také by se dalo říct, jak v čem. Asi by bylo užitečné si připomenout, jak to vlastně celé vzniklo. Ono to začalo takzvanou Laakenskou deklarací, kde si v roce 2001 unie předsevzala, že bude demokratičtější, průhlednější a efektivnější do budoucna, z ní vzešel Konvent, který pak chystal skoro rok a půl text té ústavy. Konvent byl velmi ambiciózní, a tak už před rokem ležel na stole vlastně kompaktní návrh Euroústavy, ten pak přivezl státníkům loni do Soluně šéf Konventu Valéry Giscard d'Estaing. Takzvaná mezivládní konference, kde se dohrávalo finální znění, začala loni v říjnu pod taktovkou Italů, no a teď je tedy ústava na světě, má zhruba 250 stran, záleží v jaké je to teda také verzi, každopádně mnozí mají za to, že ta původní představa poněkud vzala za své, že určité projasnění a zjednodušení tu sice je, ale kritici říkají, tohle není srozumitelná ústava, kterou by se mohly děti učit ve škole, ze které by každý Evropan snadno pochopil, co kdo v unii vlastně dělá.
Hana Hikelová : Dá se říci vůbec, jak zareagovala na ústavu evropská média? V Bruselu byli včera všichni spokojeni, ale nadšení médií tomu asi úplně neodpovídá.
Pavla Kvapilová : Máš úplně pravdu, Hanko, musím říct, že celkově to vyznívá dost rozpačitě. Poměrně pozitivně ji hodnotí italské deníky, třeba také španělský L'Pise píše, že Evropa udělala největší skok ve své historii směrem k politické unii. Ale třeba ve Francii je to přijetí hodně střízlivé, tam je objevilo dost pochybností ohledně budoucnosti unie o pětadvaceti členech, sice se dohodou o ústavě vyhnula unie krizi, ale to neznamená, že by ji to rozchodilo, píše například Liberation. Jiný postřeh přináší britský list Finance Times. Ten konstatuje, že dohoda o ústavě poněkud zamaskovala hluboký rozkol mezi dvěma, stále se upevňujícími bloky, ten se ukázal při výběru nového předsedy Evropské komise, kdy Berlín a Paříž na jedné straně bránily podobně smýšlejícího Belgičana Guy Verhofstadta, zatímco Británie, Itálie a Polsko na straně druhé ho odmítaly, protože chtěly proameričtějšího kandidáta, kromě jiného. Jinak britské listy jsou celkově, což nepřekvapí, nejskeptičtější, například The Times píše, že to je špatná ústava, kterou nikdo nechce, no a ještě budu citovat jeden list, rakouský Der Standart, ten má za to, že výsledné znění je slátanina.
Hana Hikelová : Teď se bude text právně čistit a překládat, to má trvat asi 3 měsíce, pak bude následovat podpis, no potom už ratifikace. Pokud proběhne hladce, pak by ústava začala platit v roce 2006, ale ono to, Pavlo, asi nebude vůbec tak snadné, jak jsem naznačila.
Pavla Kvapilová : To rozhodně ne, pokud to vyjednávání bylo tvrdé a složité, tak tahle etapa bude už vzhledem k těm náladám, o kterým jsme mluvily na začátku, možná ještě složitější. Podle některých politologů je otázka, jestli unie s ústavou poněkud nepospíchá, nepředbíhá dobu. V některých zemích budou ústavu ratifikovat Parlamenty, jinde se chystají referenda. Lidová hlasování zatím se plánují zhruba v devíti zemích, ale ještě to samozřejmě není definitivní, kde všude budou. Šéf Evropské komise Romano Prodi patří mezi ty, kdo si uvědomují, že nebude lehké ústavu lidem prodat.
Host (Romano Prodi): To je problém. To je opravdu problém. Vyžádá si to hodně času a hlavně velké vysvětlování.
Pavla Kvapilová : Jednoznačný názor má na to exprezident Václav Havel. Ten, když byl nedávno tady v Bruselu, řekl, že referenda o této ústavě by vůbec neměla být a důvodem je právě ta složitost, o které jsme už mluvili.
Host (Václav Havel): Těch lidí, co by k tomu referendu přišli, moc by jich nebylo, by asi tak každý tisícátý dočetl do konce tu ústavu, jak se k ní má vyjadřovat a když bude proti, tak proti čemu je, proti kterému z těch stovek paragrafů, vždyť to pořádně nepřečetli a nedočetli ani mnozí politici, že? A nezamysleli se nad všemi souvislostmi té ústavy. Ta otázka by nemohla být, zda schvalujete tu a tu ústavu, kterou jste nečetli, ale ta otázka by musela asi znít tak, zda vůbec jsou pro další zpevňování těch vazeb členských zemí pro další integraci.
Hana Hikelová : To byla slova exprezidenta Václava Havla. Pavlo, já ti za ten příspěvek děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.
Pavla Kvapilová : Taky tak, na slyšenou, hezký den.
Fejeton Jana Pokorného
Hana Hikelová : Jan Pokorný se v pravidelném sobotním fejetonu všímá toho, jak se v závěru týdne vyjednávalo právě v Bruselu a jak v Praze.
Jan Pokorný : "Zatímco Vladimír Špidla jednal v Bruselu o podobě Euroústavy, Stanislav Gross jednal v Praze o straně, vládě a sobě. Na vlastní oči viděl autor těchto řádků ve čtvrtek odpoledne v jedné z poslaneckých občerstvoven trojici Gross, Dolejš, Machovec, kterak brala do svých rukou sklenice a osud. Hlavně to musíme medializovat, neslo se vzrušeně od stolu. Dnes už je patrné, že medializovat se měla asi schůzka Grosse s prezidentem republiky tak, aby Vladimír Špidla po návratu Bruselu pochopil, která bije. No a své bim, bam přijel do Prahy také udělat Miloš Zeman, čímž jsme se ujistili, že jde o českou politiku a můžeme přemýšlet, co bude asi dál.
Stanislav Gross má dost předpokladů na to, být premiérem. Je vzdělaný, dokonce při náročné politické práci stačil získat titul doktor práv. Je stále populární, to se v zemi, která v jedné televizi vybere superhvězdu, cení. Je obětavý, kvůli tomu, aby byla jeho strana znovu na koni, dokáže s koně sesednout.Má smysl pro rodinu. Nezištně poskytne své manželce služební auto, jen aby se nemusela trmácet tramvají. A co hlavně? Je dosud ministrem vnitra. Jistě má od detektivů zprávy, jak to opravdu vypadá v naší zemi, co lidi trápí, co si o tom myslí a co tomu říkají.
A k tomu, jak nedávno vyšlo najevo, mají lidé Stanislava Grosse vliv i v Telecomu, což je užitečné, protože jak známo, bez spojení není velení. Ani Vladimír Špidla v Bruselu nelenil. Stál v čele skupiny třinácti menších států, která se o sto šest bránila návrhu, který by zvýhodňoval větší země. Špidlovo jméno se objevovalo i ve zpravodajství světových agentur. Lze tedy směle tvrdit, že na tuto cestu do Bruselu Vladimír Špidla hned tak nezapomene."
Fotbalové Euro 2004
Hana Hikelová : Fotbalové Euro má za sebou 14 zápasů a přinejmenším 4 z nich přinesly situace, které rozhodčí nezvládli úplně dobře a svými rozhodnutími ovlivnili výsledky těchto zápasů. Konkrétnější teď bude redaktor radiožurnálu Miroslav Bureš.
Miroslav Bureš : Těžký zápas Anglie Francie svěřila UEFA německému rozhodčímu Markusu Merkovi, který neměl jednoduchou roli, ale počínal si poměrně dobře. Správně nařídil oba pokutové kopy, ale právě při prvním z nich chyboval. Když francouzský obránce Silvestr zezadu ve skluzu podťal unikajícího Angličana Rudyho, neměl mu dvaačtyřicetiletý německý zubař ukázat jen žlutou kartu, ale podle pravidel ho měl vyloučit, což neudělal. O tři roky mladší španělský účetní s píšťalkou Mehud Gonzales byl příliš hodný na italskou hvězdu Francesca Totiho, kterou mohl vyloučit v zápase s Dánskem hned dvakrát, ale neudělal to ani jednou. Za úmyslný šlapák na Hendrixynovo koleno viděl Toti jen žlutou a už předtím si Mehud Gonzales ani jeho asistenti nevšimli, jak plivnul na Polena, což naštěstí zaznamenaly kamery dánské televize a UEFA italského hráče potrestala dodatečně nepodmíněně třemi zápasy. Nejvíc se však mluvilo o chybě norského sudího Teria Haugeho. Osmatřicetiletý hygienik zřejmě dobře neviděl zákrok ruského brankáře Ovčinikova před pokutovým územím a možná i pod tlakem portugalského publika ho za údajné hraní rukou vyloučil. Tohle rozhodnutí se ukázalo jako nesprávné a nepřímo ovlivnilo výsledek důležitého souboje Portugalsko Rusko. I český brankář Petr Čech si všiml v televizi, že Hauge Ovčinikova vylučovat neměl.
Host (Petr Čech): Je pravda, že rozhodčí má na to půl vteřiny a třeba to špatně viděl a teďka vlastně pod dojmem celého stadionu, tak hlavně hráli to domácí Portugalci, já si myslím, že hlavně i proto to tak dopadlo.
Miroslav Bureš : Zatím v jediném případě se dá mluvit o přímém ovlivnění výsledku. To má na svědomí známý dánský sudí Kim Milton Ninozen. Čtyřiačtyřicetiletý manažer pomohl k bodíku Francii, když za stavu jedna dva v její neprospěch v zápase s Chorvatskem přehlédl jasné hraní rukou útočníka Tresegéta. Jeho ruka byla vidět rozhodně víc než slavná boží Maradonova z mistrovství světa v roce 1986. Tresegétova od těla odrazila míč přímo k útočníkovým nohám a ty pak pohodlně do prázdné branky srovnaly na konečných dva, dva.
Hana Hikelová : U telefonu je teď náš bývalý prvoligový a mezinárodní rozhodčí Evžen Amler. Hezký den.
Host (Evžen Amler): Dobrý den.
Hana Hikelová : Pane Amlere, slyšeli jsme příspěvek od Miroslava Bureše, který popisoval čtyři pochybení rozhodčích, ke kterým v průběhu evropského šampionátu zatím došlo. Jak se na tyto chyby díváte vy, jako bývalý rozhodčí?
Host (Evžen Amler): Hrozně špatně se mi hovoří jako bývalý rozhodčí, stále ještě na to nejsem zvyklý, ale máte pravdu. Tak já nevím, odkaď začneme. Začneme od toho Kima Milsona třeba od té ruky?
Hana Hikelová : Třeba.
Host (Evžen Amler): Tak, já si osobně myslím, že samozřejmě to byla chyba. Myslím si, že Kim byl dost nedobře postaven a že tu ruku neviděl. Upřímně řečeno, ten odkop byl z blízkosti a sám jsem zvědavej na výklad UEFY, i když jsem přesvědčen o tom, teďka vnitřně, že UEFA mu to vytkne. Nejsem si úplně tak jist, tady je vidět evidentně to, že je třeba sledovat výklad UEFY, jakým způsobem se kouká na kterou situaci a sledovat to, aby se naše, já tomu říkám nůžky, nerozevíraly, abychom i v Česku hodnotili situaci stejně. V současný době jsem ale přesvědčený, že Kim to skutečně neviděl a že písknout tu situaci asi měl, protože z toho byla získána výhoda, ze které pak bylo dosaženo branky. Ale. .
Hana Hikelová : Pojďme k těm dalším třem případům, které jsme slyšeli, o kterých mluvil Mirek Bureš.
Host (Evžen Amler): Toti, o tom snad ani nebudem hovořit, já myslím, že sám přiznal, že pochybil, že výrazně pochybil, že je mu to dneska líto a že by nejradši vzal tu slinu zpátky, ale to už nejde a jsem rád, že přístup toho UEFA k tomu, že na základě videozáznamu Totiho potrestala a jenom jde o to, kde nastavit tu laťku, kam ještě s pomocí videa udělit trest, teda osobní trest hráči po utkání a kde už teda tu laťku nechat prostě volnou a na rozhodčím. Pokud se týká Teria Haugeho, tak tam já si myslím, že opět Teria při sebelepší vůli to viděl nemohl, byl poměrně dost daleko, stejně tak jako asistent. Tady by snad pomohlo jedno jediný, kdyby tam byla kamera a nějaký čtvrtý, popřípadě pátý rozhodčí Terimu pomohl, protože to bylo asi mimo lidské možnosti, zejména z pozice, ve které Hauge stál tuhle situaci posoudit. No a pokud se týká Markuse Merka, tak tam já se ho musím zastat. Ten si myslím, že ta žlutá karta byla absolutně na místě, že brankář šel vžitým způsobem po míči, že ho nezasáhl, skončilo to penaltou, je naprosto korektní rozhodnutí i včetně žluté karty. Víte, dneska už to je u toho brankáře tak, že brankář, pokud tímto způsobem, řekněme vžitým způsobem, nikoliv zezadu, podrazí útočníka, byť teda už na něj jde sám, tak se trošičku zmírnil ten postih a brankáři jsou trestáni v tomto případě žlutou kartou, nehledě na to, že ten míč šel do strany. Takže já si myslím, že Markus v tomto okamžiku rozhodl správně.
Hana Hikelová : Vy jste před dvěma lety, kdy jste pískal na mistrovství světa, netajil se tím, že zápasy světového šampionátu byly výrazně ovlivněny chybami rozhodčích. Jak z tohoto pohledu zatím hodnotíte Euro 2004, posunuly se podle vás nějak právě výkony sudích?
Host (Evžen Amler): Tak, já si myslím, že na mistrovství světa byly největší problémy spíš s ofsajdy, z posuzování postavení nebo ofsajdových pozic a ofsajdů, což jsme letos moc neviděli, lépe řečeno, kamery se tomu příliš nevěnovaly. Já jsem tam několik situací viděl. Řekl bych, že vždycky na mistrovství Evropy i světa budou chyby rozhodčích, tomu se neubráníme a nemyslím si, že vybočuje současný mistrovství chybami rozhodčích z nějakého normálu. Myslím si, že to je běžný a patří to k fotbalu a bez těch chyb se ten fotbal, bez chyb rozhodčích myslím, se fotbal asi nedá hrát.
Hana Hikelová : Večer čeká českou reprezentaci velmi důležitý zápas s Nizozemci. Pískat je bude Tril, španělský sudí s Gonzales Samaniego a Alfonzo. Co mohou naši hráči, potažmo fanoušci, od těchto rozhodčích čekat?
Host (Evžen Amler): Určitě se budou snažit hrát, ochránit útočníky. To je takový trend v současný době velmi výrazný a jaký informace já jsem dostal, tak si myslím, že UEFA velmi na tom trvá. To znamená, že ochránit útočníky, na druhou stranu si myslím, že Mehudo Gonzales ještě není úplně na té své špičce kariéry, není, o tu špičku úplnou bojuje a bude určitě úzkostlivější, zejména po tom prvním zápase, který se mu ne úplně dobře vyvedl a řekl bych, že bude poměrně úzkostlivý, že bude spíš tu hru drobit a samozřejmě, bude se snažit neudělat žádnou chybu, což ovšem ne vždycky se pod tím stresem dokáže a řekl bych, že je potřeba ještě hráčům naším vzkázat, aby, když udělá chybu, aby se nerozčilovali, protože je velmi háklivý na nesportovní chování.
Hana Hikelová : Říká Evžen Amler. Já vám za tyto názory děkuji a těším se opět někdy na slyšenou.
Host (Evžen Amler): Děkuji pěkně, zdravím, na shledanou.
Hana Hikelová : Takové tedy byly alespoň některé události, které nás zaujaly v tomto týdnu.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.