Co předcházelo událostem v srpnu 1968
Hospodářské reformy v Československu nastínil Ota Šik
Východiskem z problémů Československa v šedesátých letech měla být hospodářská reforma, jejímž autorem byl ekonom Ota Šik. Navrhované změny byly na tehdejší dobu skutečným trhákem. Přísně plánované hospodářství měly nahradit prvky tržní ekonomiky. Třeba o prosperitě podniků měl rozhodovat úspěšný prodej jejich výrobků. Ekonomická reforma se stala jedním z témat Pražského jara, kdy se Ota Šik stal místopředsedou vlády.
Zaostalost československé ekonomiky Ota Šik demonstroval na jednoduchém příkladu. Zjistil, že zatímco československý dělník musel na kilogram čokolády pracovat 10,5 hodiny, západoněmeckému stačila jen 1,5 hodiny. V Československu navíc spousta věcí na trhu chyběla.
Okupace Československa v srpnu 68 všechny změny zhatila. Normalizační vedení státu v čele s Gustávem Husákem se vrátilo k centrálně řízené ekonomice. Už na roky 1971 – 1975 ekonomové vypracovali pátý pětiletý plán. Pětiletky pokračovaly až do 1989.
„Vždy byl nějaký sortiment, který chyběl. Nebyl pepř, tak lidé nakoupili, co unesli,“ vzpomíná na jeden problém ze sta Zbyněk Hubáček. A jak připomíná Petr Chalupecký z VŠE v Praze, podle představ reformátorů se na vedení podniků měli podílet i zaměstnanci.
„Rok 1968 vytvořil jednak prostor pro demokratizaci ekonomiky prostřednictvím rad pracujících, ale také posun v koncepci reformy směrem k opuštění tradičního centrálního plánování. Tržní prostřední mělo být dominantní a plán spíše dlouhodobou představou hospodářské politiky,“ vysvětluje.
Co předcházelo událostem v srpnu 1968
Mladí lidé šíleli, když v roce 1965 mohl navštívit Československo americký básník Ginsberg a stal se králem majálesu. Znamenalo to, že komunistický režim ztrácí sílu a prosazují se v něm reformní komunisté, kteří se snaží o jeho demokratizaci, nikoliv však odstranění. Seriál Jaroslava Skalického je právě o událostech, které předcházely srpnu 1968.
Další prvky ekonomické reformy připomíná Oldřich Tůma z Ústavu soudobých dějin. Podle něj měly být podniky hodnoceny podle toho, zda vydělají, v další fázi mělo přijít otevření ekonomického prostoru soukromé iniciativě na úrovni služeb a restaurací. Důležitou součástí bylo i zesílení ekonomických vztahů se západní Evropou.
Podle historika Michala Stehlíka z Národního muzea prosazovali reformátoři v ekonomice takzvanou třetí cestu. Ta sice příliš fungovat nemohla, ale stále šlo o snahu zůstat ještě socialistickými, ale ne plánovat uplně všechno.
Související
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
