Hospodářské reformy v Československu nastínil Ota Šik

Zaostalost československé ekonomiky Ota Šik demonstroval na jednoduchém příkladu. Zjistil, že zatímco československý dělník musel na kilogram čokolády pracovat 10,5 hodiny, západoněmeckému stačila jen 1,5 hodiny. V Československu navíc spousta věcí na trhu chyběla.

„Vždy byl nějaký sortiment, který chyběl. Nebyl pepř, tak lidé nakoupili, co unesli,“ vzpomíná na jeden problém ze sta Zbyněk Hubáček. A jak připomíná Petr Chalupecký z VŠE v Praze, podle představ reformátorů se na vedení podniků měli podílet i zaměstnanci.

„Rok 1968 vytvořil jednak prostor pro demokratizaci ekonomiky prostřednictvím rad pracujících, ale také posun v koncepci reformy směrem k opuštění tradičního centrálního plánování. Tržní prostřední mělo být dominantní a plán spíše dlouhodobou představou hospodářské politiky,“ vysvětluje.

Co předcházelo událostem v srpnu 1968

• Upravit
• Smazat

Mladí lidé šíleli, když v roce 1965 mohl navštívit Československo americký básník Ginsberg a stal se králem majálesu. Znamenalo to, že komunistický režim ztrácí sílu a prosazují se v něm reformní komunisté, kteří se snaží o jeho demokratizaci, nikoliv však odstranění. Seriál Jaroslava Skalického je právě o událostech, které předcházely srpnu 1968.

Další prvky ekonomické reformy připomíná Oldřich Tůma z Ústavu soudobých dějin. Podle něj měly být podniky hodnoceny podle toho, zda vydělají, v další fázi mělo přijít otevření ekonomického prostoru soukromé iniciativě na úrovni služeb a restaurací. Důležitou součástí bylo i zesílení ekonomických vztahů se západní Evropou.

Podle historika Michala Stehlíka z Národního muzea prosazovali reformátoři v ekonomice takzvanou třetí cestu. Ta sice příliš fungovat nemohla, ale stále šlo o snahu zůstat ještě socialistickými, ale ne plánovat uplně všechno.