Co předcházelo událostem v srpnu 1968
Ginsbergova návštěva v roce 1965 předznamenala uvolňování politických poměrů
Češi a Slováci žili před 50 lety Pražským jarem. Do dějin vešel tento pojem na začátku roku 1968, kdy se do vedoucích funkcí KSČ začali prosazovat reformní komunisté v čele s Alexandrem Dubčekem. Pokoušeli se o demokratizaci komunistického režimu, který se v 60. letech dostal do krize. Změny se objevovaly už dříve. V roce 1965 byl znovu povolen vysokoškolský Majáles.
Oslavy majáles úřady oficiálně povolily v roce 1965 po letech obav z možných politických dopadů studentských recesí. Návštěva amerického beatnického básníka Allena Ginsberga ale skončila skandálem.
„Pro nás byl velmi exotický, nejen svým zjevem, ale pověstí, která ho provázela – člověk nevázaného chování,“ vzpomíná Zdeněk Hubáček, tehdy student ČVUT. Na úřadech se tak vytvořila nepřátelská atmosféra a Ginsberg byl po několika dnech vyhoštěn.
Nicméně povolení Ginsbergovy návštěvy bylo jednou ze známek postupného uvolňování politických poměrů v Československu. Lidé se začali vyjadřovat ke stavu společnosti, ve které žili.
Mladí lidé šíleli, když v roce 1965 mohl navštívit Československo americký básník Ginsberg a stal se králem majálesu. Znamenalo to, že komunistický režim ztrácí sílu a prosazují se v něm reformní komunisté, kteří se snaží o jeho demokratizaci, nikoliv však odstranění.
„Jsou to spisovatelé, kteří na svém sjezdu otevřou témata jako je svoboda slova, cenzura… Je tady nová generace, která se narodila po roce 1945, nemají válečnou ani prvorepublikovou zkušenost, chtějí žít normální život, který nebude spjat s diktaturou. Jsou to ti dvacetiletí, kteří se začínají ptát, jaká bude jejich budoucnost,“ vysvětluje historik Michal Stehlík z Národního muzea.
A právě na to KSČ v rigidním vnímání světa nedokáže reagovat nebo nabídnout alternativu, a řeší krizi komunistického režimu personálními změnami – pozice Antonína Novotného a starého vedení byla neudržitelná.
„Bylo zřejmé, že přichází nová generace, tak trochu kompromisem byl zvolen Alexander Dubček do čela komunistické strany,“ dodává.
Nejlepší fotka roku 1968? Czech Photo a Český rozhlas vyhlásily velkou fotosoutěž
Jak jsme žili přesně před 50 lety? Prostřednictvím fotek to teď připomínají Český rozhlas a společnost Czech Photo. Společně uspořádaly velkou fotografickou soutěž pro amatérské i profesionální fotografy s názvem Československo – fotografie roku 68. Hlavní téma? Každodenní život roku 1968.
Problémů byla spousta. Počínaje nedostatky v zásobování až po pošramocené vztahy mezi českým a slovenským národem. „Bylo zjevné, že Československo naprosto zaostává v ekonomické, sociální, kulturní oblasti za zeměmi, které ještě před 12 až 15 lety byly na stejné úrovni – Rakousko a další země západní Evropy,“ říká historik Oldřich Tůma z Ústavu soudobých dějin.
Základním dokumentem reforem byl takzvaný Akční program KSČ, přijatý v dubnu 1968. Hospodářskou situaci Československa měly na konci 60. let zlepšit reformy prosazované ekonomem Oto Šikem.
Související
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
