Co předcházelo událostem v srpnu 1968
Konzervativci volali Moskvu. Chtěli situaci zvrátit
Pražské jaro představovalo před 50 lety pokus o reformu komunistického režimu v Československu. Češi a Slováci nespokojení se stavem společnosti podporovali funkcionáře ve vedení KSČ, kteří stáli v čele obrodného procesu. Všichni měli za sebou komunistickou minulost, v 60. letech už ale ze svého socialistického poblouznění vystřízlivěli.
Čestmír Císař, jeden z reformních komunistů Pražského jara, si nelibost sovětských soudruhů, ale i jejich věrných příznivců v Československu, konzervativců ve vedení KSČ, vysloužil projevem k výročí narození filosofa a teoretika komunismu Karla Marxe.
Po druhé světové válce vstupovali do KSČ, myšlenky komunismu je přesvědčily. Když se pak dozvěděli pravdu o politických procesech a dalších nezákonnostech, socialistické opojení je přešlo. V 60. letech se mnozí stali reformními komunisty.
„Vytvářela se tady generace, nebo skupina lidí, kteří se sice ještě pohybovali na půdě komunistické ideologie, ale byli zklamaní tím, jak režim funguje, jací jsou ti, kteří ho vedou. Byli toho názoru, že režim má zůstat komunistický, ale potřebuje hluboké reformy,“ říká historik Oldřich Tůma z Ústavu soudobých dějin.
Co předcházelo událostem v srpnu 1968
Mladí lidé šíleli, když v roce 1965 mohl navštívit Československo americký básník Ginsberg a stal se králem majálesu. Znamenalo to, že komunistický režim ztrácí sílu a prosazují se v něm reformní komunisté, kteří se snaží o jeho demokratizaci, nikoliv však odstranění. Seriál Jaroslava Skalického je právě o událostech, které předcházely srpnu 1968.
Chtěli hospodářskou reformu a další uvolnění společenských poměrů, to vše pod kontrolou strany. Proti reformním komunistům stojí ve vedení KSČ konzervativní křídlo. To se opírá o velmi silnou komunikaci s Moskvou. „Konzultují, pravidelně jí hlásí, jsou velmi úzce spojeni a nakonec jsou spjati se zvacími dopisy,“ říká.
A byly to právě tanky Varšavské smlouvy, které v srpnu 68 ideály Pražského jara zadusily. Sovětský svaz a další socialistické země sledovaly snahy o demokratizaci režimu v Československou v roce 1968 s velkými obavami.
Související
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
