Co předcházelo událostem v srpnu 1968

Konzervativci volali Moskvu. Chtěli situaci zvrátit

Pražské jaro představovalo před 50 lety pokus o reformu komunistického režimu v Československu. Češi a Slováci nespokojení se stavem společnosti podporovali funkcionáře ve vedení KSČ, kteří stáli v čele obrodného procesu. Všichni měli za sebou komunistickou minulost, v 60. letech už ale ze svého socialistického poblouznění vystřízlivěli.

Čestmír Císař, jeden z reformních komunistů Pražského jara, si nelibost sovětských soudruhů, ale i jejich věrných příznivců v Československu, konzervativců ve vedení KSČ, vysloužil projevem k výročí narození filosofa a teoretika komunismu Karla Marxe.

Po druhé světové válce vstupovali do KSČ, myšlenky komunismu je přesvědčily. Když se pak dozvěděli pravdu o politických procesech a dalších nezákonnostech, socialistické opojení je přešlo. V 60. letech se mnozí stali reformními komunisty.

„Vytvářela se tady generace, nebo skupina lidí, kteří se sice ještě pohybovali na půdě komunistické ideologie, ale byli zklamaní tím, jak režim funguje, jací jsou ti, kteří ho vedou. Byli toho názoru, že režim má zůstat komunistický, ale potřebuje hluboké reformy,“ říká historik Oldřich Tůma z Ústavu soudobých dějin.

Chtěli hospodářskou reformu a další uvolnění společenských poměrů, to vše pod kontrolou strany. Proti reformním komunistům stojí ve vedení KSČ konzervativní křídlo. To se opírá o velmi silnou komunikaci s Moskvou. „Konzultují, pravidelně jí hlásí, jsou velmi úzce spojeni a nakonec jsou spjati se zvacími dopisy,“ říká.

A byly to právě tanky Varšavské smlouvy, které v srpnu 68 ideály Pražského jara zadusily. Sovětský svaz a další socialistické země sledovaly snahy o demokratizaci režimu v Československou v roce 1968 s velkými obavami.

autoři: Jaroslav Skalický , prh
Spustit audio

Související