Co je to fanfára a co má společného s Bedřichem Smetanou?
Letos 2. března uplynulo přesně 190 let od narození českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany.
A tak jsme mu věnovali rubriku Zapiš si to za uši. Vlastně se v ní hlavně dozvíte, co to je fanfára a co má společného právě se Smetanou.
Fanfára je krátká hudební skladba, která se hraje nejčastěji při slavnostních příležitostech, většinou na žesťové – tedy dechové – hudební nástroje.Tyto žesťové nástroje jsou vyrobeny z kovu, proto jim trocha deště nebo sněhu neuškodí, a taky jsou snadno přenosné.
Fanfáry se totiž často hrají venku, třeba při uvítání vzácné státní návštěvy. Ty, které vítají prezidenta České republiky, když přijede na nějakou slavnostní událost, jsou z opery Libuše Bedřicha Smetany.
Tak už víte, co má společného Bedřich Smetana s fanfárami. Nejspíš jsou vám povědomé. Také pohádkové filmy jsou plné fanfár, hraných třeba na přivítání krále a královny na plese.
Ještě je zapotřebí dodat, že existují zvláštní fanfáry. Některé se hrají na zakončení třeba honu nebo lovu, těm se říká halali. Na letních táborech se ještě teď někde troubí večerka.
A pak jsou i fanfáry varovné – to je např. signál „hoří!“, který hasiči původně troubili na trubky. Trubači ve vojsku troubili v bitvách, jinou fanfáru při útoku a jinou na znamení ústupu.
A nesmíme zapomenout na fanfáry, kterými upozorňoval pošťák – poštovský panáček, že jede. Vzadu má truhličku, vpředu má trubičku… To přece znáte.
A všechno ostatní si zapište za uši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
