Číslování domů, popisná čísla a jejich historie

Václav Ledvinka: Ano. Může to být prakticky cokoliv, co nějakým způsobem určovalo, identifikovalo dům. To znamená domovní znamení mohlo být namalováno na fasádě jako obraz, mohlo být formou z grafit a vyvedeno v omítce, mohla to být plastika, sochařské zpracování a může to být samozřejmě i znamení na nějaké dřevěné desce nebo štítku znakovém připevněném na tom domě. Je tady jediné, důležité rozlišení. Pokud to označovalo dům, je to domovní znamení, pokud to označovalo například dílnu, provozovnu, lokál, hospodu, tak už je to vývěsný štít firemní a není to domovní znamení.

Doktor Křevinka se ptá, co to je dům U Dělokříže? Totiž takový objekt, který našel v Karlíně a na Smíchově je podobný, který se jmenuje stejně. Co to je tedy, dům u Dělového kříže?

Václav Ledvinka: Podle mne je to jediné, možné vysvětlení. V době napoleonských válek v roce 1814 bylo zavedeno rakouské vojenské vyznamenání dělový kříž a vlastně to označení Dělový kříž nebo dům U Dělokříže, Dělového kříže se mohlo octnout na pražských domech, takže nositel tohoto vyznamenání, jestliže vlastnil ten dům, tak si tam toto hrdé označení prostě dal jako domovní znamení a pak vznikl ten název U Dělokříže, u Dělového kříže.

V Pardubicích je dům u Jonáše. Hovoří se o legendě, že kdy velryba spolkla Jonáše. Můžete říci, jestli to nějak může souviset? Co si o tom myslíte?

Václav Ledvinka: Já si myslím, že to souvisí s tou starozákonní biblickou legendou, protože kdyby to bylo podle osoby, tak by byl ten dům spíše v Čechách u Jonášů. Jestliže je to u Jonáše, tak název domu zřejmě vznikl právě z domovního znamení, na kterém byl vyobrazen ten Jonáš a hlavně velryba, protože v době baroka to byl velmi oblíbený výtvarný námět a dům u Jonáše, který měl jako domovní znamení velrybu polykajícího Jonáši si dovedu docela dobře představit. Takže pravděpodobně ten název vznikl skutečně z toho motivu o starozákonním proroku Jonášovi.

On tu měl další posluchačskou otázku. Jestli máte zkušenost, že by majitelé domů, ti noví, vraceli se k těm domovním znamením.

Václav Ledvinka: Tak ojediněle se to objevuje. Už to nemá žádnou orientační funkci, ale objevují se občas domovní znamení i na nových fasádách a ještě častěji se objevují ty názvy domovní, i když tam stará móda domovních názvů se překrývá s meziválečnou módou pojmenování vil a letních sídel po manželkách, dcerách, krásných ženách. Ale názvy domů i domovní znamení se objevují i v dnešní době.

Ještě se vás mám zeptat na to. Domovní znamení nahradila popisná čísla. Kdy se, tak zní otázka, začaly domy označovat ještě orientačními čísly a proč vůbec?

Václav Ledvinka: Vy jste řekli, že starší byla popisná čísla, ale orientace podle popisných čísel, kdy všechny domy ve městě byly označeny pořadově od 1 do x, to špatně sloužilo orientaci, protože nejprve snad ano, když všechny domy byly popořadě, ale jak se domy postupem času bouraly, nově stavěly, spojovaly, tak řada popisných čísel se přeházela a nedalo se ní ve městě už vyznat vůbec. Takže vlastně císařským nařízením z roku 1857 bylo v Rakousku zavedeno číslování domů podle jednotlivých ulic a vznikl nový orientační systém, systém adres, který se skládal z názvu ulice nebo náměstí a z orientačního čísla v té ulici. Je to tedy záležitost o 100 let mladší, než byla čísla popisná. V Praze například se toto značení orientačními, čili uličními čísly zavedlo až v roce 1868.

Pane docente děkujeme za zajímavé informace. Mějte se dobře a nashledanou. To byl ředitel archívu hlavního města Prahy Václav Ledvinka, který uzavřel toto Vaše téma.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.