Chtějí zemřít pro džihád. Kdo jsou mladí Evropané, kteří odcházejí bojovat za Islámský stát?

„Například ve Francii je mezi nimi velký poměr mladíků, kteří pocházejí z předměstí velkých měst, naopak ve Velké Británii je mnohem víc extremistů, kteří byli dobře začleněni do společnosti a měli dobré vyhlídky i vzdělání. V Rakousku zase evidujeme hodně radikálů čečenského původu,” popisují.

Kapitolou samou pro sebe je Německo. Tam je prý možné vytipovat konkrétní ohniska radikalizace, v jejichž centru se vždy nachází výrazná charismatická figura, která dokáže strhnout řadu dalších.

„Z takových míst pak odcházejí celé party mladíků. Většinou jde o lidi, kteří se jen poflakovali na ulici, neměli žádné vzdělání - nedokázali jsme jim ukázat, že má smysl v naší společnosti žít. A bohužel to dokázala druhá strana,” dodávají novináři.

Odcházejí nejen muslimové

Ze statistik vyplývá poměrně zajímavý a málo známý fakt. Zatímco obecné mínění je přesvědčené o opaku, velkou část zradikalizovaných mladých lidí tvoří děti z nemuslimských rodin. „Data oscilují mezi pěti až dvaceti procenty,” upozorňují Ondřej Kundra a Tomáš Lindner.

Konkrétní rodinné tragédie se, pokud o konvertity a rodilé muslimy, ale zas až tak neliší. „Často vidíte mladíka, který byl až do puberty úplně normální, pak se ale dostal do okruhu verbířů nebo se po internetu nechat zradikalizovat konspiračními teoriemi.”

Ondřej Kundra a Tomáš Lindner|foto: Luboš Vedral

Pozitivní trend, nebo špatná zpráva?

V posledních dvou letech počet Evropanů, kteří odcházejí bojovat za Islámský stát, spíše klesá. A roli v tom prý hrají úspěchy západního světa na bitevním poli.

„Tím, jak mezinárodní koalice osvobozuje a bombarduje území Islámského státu, je stále komplikovanější tam odejít. I Islámský stát dnes spíše doporučuje mladým Evropanům, aby spíše zůstali v Evropě a své činy páchali tady,” upozorňují novináři.