Cháron i Kerberos. Zní to apokalypticky. Lidstvo si ale s extrémními vedry poradí, věří ředitel ČHMÚ
Španělsko, Itálie a další země na jihu Evropy zažívají teploty přesahující čtyřicet stupňů Celsia. Obyvatelé některých asijských zemí už dnes žijí kvůli vedru v podmínkách dosahujících hranic lidské existence. Neotepluje se planeta rychleji, než vědci předpokládali? A přesunou se neúnosná vedra i do Evropy? Vladimír Kroc se ptal ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.
Úřady v řadě středomořských zemí vyzvaly obyvatele i cizince v turistických destinacích, aby nevycházeli kvůli vedru z domů. Co se to děje?
Děje se to, že nad Evropou proudí velmi teplý a velmi suchý vzduch ze Sahary. Je to způsobeno tlakovými výšemi a právě jižní Evropa je tímto horkým vzduchem velmi silně zasažena. Včera například padl v Římě absolutní rekord, který byl o více než dva stupně vyšší než dosavadní rekord.
Čtěte také
Takto horký vzduch se dostával do Evropy samozřejmě i dříve, ochlazoval se ale nad Středozemním mořem. Problém je, že Středozemní moře je nyní až o pět stupňů teplejší, než je pro toto období obvyklé. Horký vzduch tedy nemá možnost, jak by se ochladil.
Čím to, že je Středozemní moře tak teplé?
Je to způsobeno tím, že v průběhu jara byly nadprůměrně teplé teploty, takže moře se ohřálo výrazně rychleji, než tomu tak bylo v minulosti. Ale není to jenom Středozemní moře, je to i moře v okolí britských ostrovů, které je také téměř o pět stupňů teplejší, než je obvyklé pro tuto tuto část roku.
Zajímavým způsobem se ujala pojmenování tlakových výší, která do Evropy vlny veder přinášejí. Italská meteorologická služba se ale od názvů Cháron či Kerberos distancuje. Přišel s nimi amatérský meteorolog. Zní to až apokalypticky...
Zní to apokalypticky a je to symbolické. Asi by ale nešlo, aby se příčiny extrémního počasí pojmenovávaly příliš poeticky.
Autor se nechal slyšet, že jméno Lucifer si nechává na konec léta. Znamená to, že se máme připravit na ještě větší horka?
Nedokážeme to vyloučit, ale v tuto chvíli to vypadá, že příliv horkého a suchého vzduchu by měl minimálně ještě týden pokračovat. Co bude po tom týdnu, nikdo neví. Nás by nicméně tento vpád teplého vzduchu neměl zasáhnout. My jsme naštěstí ovlivňováni vpády trošičku chladnějšího a vlhčího vzduchu od Atlantiku, takže máme štěstí, že nejsme příliš na jihu.
U nás by tak teploty na přelomu července a srpna měly být slabě podprůměrné. Měsíční výhledy se dělají na základě synoptické situace, to znamená, jak jsou rozložené jednotlivé tlakové útvary, vysleduje se podobnost s minulostí a pak se kouká na to, jak se v minulosti počasí vyvíjelo. Neznamená to, že platí, že to tak skutečně bude, ale platí to, že pakliže je metodika stejná, výhled se nemění.
Podle vědců existuje velká pravděpodobnost, že rok 2023 se zapíše jako nejteplejší rok od začátku měření, které sahá až do poloviny 19. století. Je to jednoznačně kvůli globální změně?
Klimatologie je velmi konzervativní věda, proto klimatologové neradi přicházejí s absolutními tvrzeními. Nicméně je velmi vysoká pravděpodobnost, že to je způsobeno globální změnou klimatu a činností člověka.
Čtěte také
Na druhé straně si myslím, že z hlediska dopadů je tato diskuse bezpředmětná. V prvé řadě musíme řešit, jakým způsobem se lidstvo přizpůsobí tomu, co se děje okolo nás. A to, zda to ovlivňuje člověk, nebo to neovlivňuje člověk, má dopad spíše na migrační opatření, to znamená předcházení globální klimatické změně.
A dá se s tím ještě něco dělat?
Jsem přesvědčen o tom, že se s tím něco dělat dá. Stejnou otázku jsem pokládal Radimovi Tolaszovi, což je zástupce ČR v Mezivládním panelu pro změnu klimatu, tedy jak se mu s vědomím toho, co se děje, žije a jak to vidí ve vztahu ke svým vnukům nebo vnoučatům. A on mi řekl, že se mu s tím žije dobře, protože je přesvědčen, že vnoučata si s tím nějakým způsobem poradí.
Když se totiž podíváme do minulosti, kdy tady byl v 60., 70., 80. letech velký problém s kvalitou ovzduší, odumíraly celé lesní porosty a vypadalo to katastroficky, uvědomíme si, že si lidstvo poradilo. Lesy alespoň v tom černém trojúhelníku jsou zdravé.
Čtěte také
Stejně tak byl velký problém s ozónovou dírou, způsobenou freony. A opět lidstvo se nějakým způsobem domluvilo na snížení produkce a používání freonů, a dneska se o ozónové díře tolik nemluví. Takže věřím, že stejným způsobem si lidstvo poradí i s probíhající klimatickou změnou.
Když mluvíme o tom, že se budeme asi muset přizpůsobit, dojde k tomu, že si i tady u nás ve střední Evropě osvojíme polední siestu, která je zvykem na jihu Evropy?
Jsem přesvědčen, že bude docházet ke změně kulturních návyků a zvyků u lidí v souvislosti s tím, jak se to okolo nás bude měnit. Jestli to bude zrovna siesta, tak na to vám nedokážu odpovědět. Ale jistě k některým změnám v chování lidí dojde.
Extrémní teploty způsobuje také malé množství arktického ledu. Čím je to způsobeno? Do jaké míry vše umocňuje meteorologický jev El Nino? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.
Související
-
Kalifornie se chystá na ‚brutálně horký víkend‘. Údolí smrti může stanovit nové více než 100leté maximum
Úřady ohlásily otvírání takzvaných „ochlazovacích středisek“ pro obyvatele, kteří doma nemají klimatizaci, nebo pro lidi žijící na ulici, kterých je v Kalifornii více než 150 000.
-
Řekové zavřeli kvůli vedru Akropoli. Italové varují, že anticyklónu Kerberos vystřídá Cháron a bude hůř
Meteorologové vysvětlují, že za současnou vlnou veder stojí anticyklóna Kerberos, kterou by měla vystřídat další anticyklóna Chárón, jež přinese ještě vyšší teploty.
-
Odpolední publicistika: Ceny obilí a pečiva. Vývoz pšenice z Ukrajiny. Současná vlna veder
Ceny obilí klesly. Sníží se i ceny pečiva? Bude Ukrajina moci bezpečně vyvážet pšenici přes Černé moře i bez dohody s Ruskem? A co způsobuje vlnu veder nejen v Evropě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.