Cesta růžového trojúhelníku vedla do koncentračního tábora

29. srpen 2010
02130305.jpeg

Ve Francii vyšla zajímavá kniha. V překladu se jmenuje Cesta růžového trojúhelníku. Tohle označení dávali nacisté homosexuálům, které za 2. světové války zavírali do koncentračních táborů. Nosil ho i Rudolf Brázda, který se narodil v české rodině v Sasku. Dnes mu je 97 let a žije v domku na předměstí francouzské města Mylhúzy.

Klíče od branky má Jean-Luc Schwab. Je přítelem Rudolfa Brázdy, spoluautorem knihy a předsedou sdružení, který pátrá po osudech homosexuálů za nacistického Německa.

Rudolf Brázda spal v křesle v obývacím pokoji. Drobný starý muž nám uvařil kávu a začal vyprávět. Češtinu už dávno zapomněl, francouzsky se ani moc neučil, a tak mi líčí svůj příběh v němčině.

„Moji rodiče se vydali za prací do Německa. Bylo nás osm sourozenců. Rodiče zůstali Čechy, ale já se stal Němcem. Nemohl jsem se však učit česky. Život jsem prožil hezky, jenom jsem byl homosexuál. Byl to skoro zázrak. Pět sester, dva bratři a já nejmladší jsem byl jediný homosexuál,“ říká.

Rudolf Brázda se bez rozpaků chlubí fotografiemi přátel, kteří prošli jeho životem. Životem, do kterého zasáhla nacistická ideologie.

Už v roce 1934 ho odsoudili na šest měsíců vězení za „smilstvo mezi muži“ a pak vyhostili do Československa. Za protektorátu dostal za totéž 14 měsíců a pak už vedla jeho cesta s růžovým trojúhelníkem na saku do Buchenwaldu. Stal se vězněm číslo 7952.

„Když přišli nacisté, začalo pomalu pronásledování homosexuálů. Hitler měl homosexuálního známého Ernsta Röhma,velitele SA. A toho nenáviděl velitel SS Himmler. Tak to vlastně celé vzniklo. Řekl Hitlerovi, že Röhm a jemu podobní musejí zmizet, že pořádají příliš mnoho homosexuálních akcí,“ vysvětluje Rudolf Brázda.

„Himmler tvrdil, že Röhm ohrožuje jeho i Hitlerovu moc. Vůdce tomu věřil a nechal Röhma zastřelit. Homosexuály pak, stejně jako postižené lidi, začali vraždit a jako součást trestu zavírat do koncentráků,“ pokračuje.

Jean Luc Schwab poslouchá vyprávění Rudolfa Brázdy, které jako spoluautor knížky důvěrně zná. „Pro mě bylo velké překvapení, když jsem pro naše sdružení pátral po pamětnících deportací homosexuálů za 2. světové, že jeden z nich žije 20 kilometrů ode mě, tady v Alsasku ve měste Mylhúzy,“ vypráví Jean-Luc Schwab.

„Zapisoval jsem si Rudolfovo vyprávění a pak mě napadlo, že by bylo dobré jeho svědectví vydat knižně. S tím jsem ovšem neměl žádnou zkušenost, nikdy jsem nenapsal knihu. Tak jsem si všechno ověřoval, jezdil do archivů do Česka, do Německa, aby mohla vyjít kniha Cesta růžového trojúhelníku.

Do řeči nám vstupuje Rudolf Brázda a ptá, se jestli bych chtěl vidět fotografii, kde je s berlínským starostou Klausem Woweraitem, který se hlásí k homosexuální komunitě. Je to snímek z roku 2008. Doba se změnila a Rudolf Brázda byl čestným hostem berlínské Gay Pride. Se starostou položili kytice u pomníku homosexuálů, kteří byli oběťmi nacistického pronásledování.

Pomalu se zvedám k odchodu a v záznamu mi ještě něco chybí. Pár českých slov, jestli si Rudolf Brázda ještě vzpomene. A je zajímavé, že mu v paměti utkvěla ta, která patří spíš k radostem života: „Dobrou noc. Brambory. Lívance.“


Zvětšit mapu: Mylhúzy, Francie