Cesta na Západ je volná, oznámil Hans Dietrich Genscher. Pak NDR zavřelo hranice

demonstrace v Lipsku, 1989
demonstrace v Lipsku, 1989

Na konci září 1989 se v Praze odehrávalo další dějství pádu komunismu v Evropě. Na zahradě západoněmeckého velvyslanectví tehdy pobývaly tisíce občanů socialistické Německé demokratické republiky žádající o politický azyl. Z humanitárních a hygienických důvodů se situace stávala kritickou. Zvlášť když se další a další uprchlíci pokoušeli na ambasádu dostat.

„Když se otevřela vrata, jedna rodina se pokoušela vniknout dovnitř. Maminku s malým dítětem vytáhli esenbáci ven. Zoufale křičela a večer se pak na velvyslanectví dostala. Přicházela kvanta lidí a my jsme se jim snažili pomoct alespoň horkým čajem,“ popisuje pamětnice.

„Mířili přes Petřín, přelézali plot a tam už měli stany, ve kterých bydleli,“ vzpomíná na dramatické události okolo Lobkowiczkého paláce další z obyvatel pražské Malé Strany.

Osudy východoněmeckých uprchlíků sledoval celý svět. Na řešení tlačilo i samotné Československo. A tak se rozeběhl kolotoč diplomatických jednání.

Návrh z Prahy umožnil lidem urpchnout na Západ

„Nakonec přišel návrh z Prahy, který umožňoval uprchnout lidem na Západ s tím, že pro ně budou přistaveny vlaky. Budou jim odebrány dokumenty, čímž se zachová tvář Německé demokratické republiky,“ vysvětluje historik Oldřich Tůma, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Hans-Dietrich Hans-Dietrich Genscher, západoněmecký ministr zahraničí, v roce 1990

K rozuzlení došlo 30. září 1989, kdy západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher oznámil, že cesta na Západ je volná. Německá demokratická republika však chtěla útěkům dalších svých obyvatel zabránit. Proto zavřela hranici s Československem.

Tisíce lidí mířily do Československa. A když vlaky zastavily, začalo se demonstrovat. „Situace v NDR se neuklidnila. Pokračovalo to až k otevření Berlínské zdi a úplnému zhroucení režimu,“ dodává Oldřich Tůma.