Česko přijme euro ze zoufalství, až mu nic jiného nezbyde, soudí ekonom Špicar
První české předsednictví v Evropské unii v roce 2009 přispělo navzdory svému rozpačitému průběhu k výraznému nárůstu popularity unie v Česku. To loňské druhé – navzdory všem svým všeobecně uznávaným úspěchům – podle průzkumu STEMu výrazněji pozitivnější vnímání EU u nás nepřineslo. To samé platí o vztahu k euru, které si přeje stále ani ne čtvrtina Čechů. Proč a co se s tím dá dělat? O tom jsou tyto letní Bruselské chlebíčky s „dělníkem evropské integrace“ Radkem Špicarem.
„Náš příběh bude takový, že do eurozóny vstoupíme ze zoufalství. A já se opravdu obávám, že to tak bude,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy s odkazem na tvrzení svého kolegy, ekonoma a předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla.
„Je možné, že nezvládneme vlastní veřejné finance. Že se ukáže, jako teď v inflační krizi, že nám vlastní měna nejen že nepomáhá, ale spíš škodí, nebo že už do eurozóny opravdu vstoupí všichni kolem nás a my tam prostě vstoupíme ze zoufalství, abychom nebyli ti poslední,“ vyjmenovává Špicar možné důvody, které euroskeptické Čechy nakonec mohou přimět vyměnit korunu za euro, což doposud většina tuzemské populace i politiků odmítá.
Papundeklová přepážka
Podle něj k tomu ale není racionální důvod. „Jsme na eurozóně tolik závislí, že to není tak, že když se ona složí, nám se nic nestane a vyděláme na tom, že jsme země platící českou korunou. My jsme od eurozóny pomyslně odděleni papundeklovou přepážkou, a kdyby došlo k výbuchu uvnitř eurozóny, tak nás ta tlaková vlna okamžitě smete pouze s vteřinovým zpožděním,“ popisuje v nadsázce provázanost české ekonomiky se zónou platící společnou evropskou měnou.
Radek Špicar byl jedním z hostů první veřejné debaty Bruselských chlebíčků v poločase českého předsednictví v říjnu 2022. Tehdy vyjádřil přesvědčení, že úspěšné předsednictví v EU může změnit to, jak se v Česku o unii mluví. I když to aktuální sociologická data nepotvrzují, jeho vlastní zkušenosti jsou prý jiné.
„Když nic jiného, tak narušilo jeden z velmi rozšířených euroskeptických narativů, že jsme malá země, která v Evropě nemůže nic ovlivnit, a že jsme vystaveni jakémusi diktátu Bruselu, se kterým nemůžeme nic dělat. Minimálně tenhle narativ to české předsednictví významně narušilo, což považuji za pozitivní,“ konstatuje častý účastník debat o EU s běžnými lidmi, který sám sebe označuje za „dělníka evropské integrace“ u nás.
Co normální Čechy ve vztahu k EU teď nejvíc trápí a jakým mýtům ohledně eura v současnosti podléhají? A jak se český postoj k nim dá zlepšit? Tomu a mnohému dalšímu se věnuje tato letní epizoda Bruselských chlebíčků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.