Česká záchranářka pracovala ve francouzských Alpách: Osud každého pacienta jsem zjišťovala zpětně

14. duben 2016
Avoriaz

Vyšetřování přes bundu, selektivní umrtvování poraněných končetin nebo získávání zpětné vazby od pacientů – to všechno jsou zkušenosti, které si záchranářka Kristina Höschlová přivezla z pracovního pobytu v Avoriaz, lyžařském středisku ve francouzských alpách. Čeští záchranáři se ale podle ní ve srovnání se světem nemají za co stydět.

Lyžařské středisko je vystavěné daleko od světa na skále vysoké jeden kilometr, lidé se tam pohybují jen na skútrech, auta tam nemohou. Jako záchranářka ale zasahovala v oblasti, které zahrnovala 30 dalších středisek.

„Většinou se jednalo o úrazy lyžařů,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Do těžko dostupných míst se dostávala k pacientovi na navijáku – lanu spuštěném z vrtulníku. V takových situacích člověk musí být trpělivý, vše trvá déle, ale tomu se nelze vzpírat.

Ve ztížených podmínkách se také těžko diagnostikuje zranění. „Člověk používá více smysly a intuici než za normálních podmínek, vracíme se k pravým kořenům medicíny,“ říká.

Čtěte také

Na českou leteckou záchranku v Liberci si přináší i další zkušenosti – alternativní přístupy k analgezii ve ztížených podmínkách, selektivní umrtvování poraněných končetin nebo narovnávání vykloubenin v terénu. Velkým přínosem také bylo získávání zpětné vazby od pacientů.


Ve srovnání s cizinou se nemáme za co stydět

„Ve Francii záchranář konzultuje s lékaři další průběh léčby, a není vůbec výjimkou telefonické spojení s pacientem,“ popisuje s tím, že osud každého pacienta tak mohla zjišťovat zpětně.

Kristina Höschlová

Za celou sezonu se objeví několik potencionálně nebezpečných situací, v takových případech ale měla vždy dobrý pocit z rozhodnutí. To ale nevytváří sama, ale společně s pilotem i kopilotem. „Pokud alespoň jeden z nás cítí riziko, tak to respektujeme,“ podotýká.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.