„Česká Kalifornie“ sází na víno a motorky. Se suchem jihomoravští zastupitelé příliš nesvedou, poukazuje politolog

Především celostátní témata dominují kampani k volbám do zastupitelstva Jihomoravského kraje. „Na jižní Moravě momentálně není skutečně silné regionální hnutí jako v některých jiných krajích, které by mohlo částečně tuto situaci vyvažovat a vnášet do kampaně i témata, která jsou víc spojená s regionem,“ vysvětluje Tobiáš Pospíchal, redaktor Deníku N.

Čtěte také

Emise z dopravy a klima: Vědci nabádají politiky k budování měst krátkých vzdáleností

Před volbami takřka všichni zastupitelé Jihomoravského kraje, vyjma zástupců SPD, schválili klimatický akční plán s cílem postupně snižovat emise. Do volebních programů opatrně proniká i pojem uhlíková neutralita, ovšem možnosti kraje ji splnit jsou omezené.

 „Já bych to bral spíš jako minimální konsensus než jako něco, co přes dobře znějící název má nějaké představy o tom, jak bojovat s klimatem. Kraj na to nemá kapacitu, prostředky ani kompetence, je to mimo jeho možnosti. Už jsem to lehce nastínil: kraje mají v českých poměrech možnost trochu ovlivňovat školství, trochu ovlivňovat zdravotnictví, trochu ovlivňovat dopravu,“ říká Lubomír Kopeček, politolog Masarykovy univerzity.

Byrokracie a víno

Česká Kalifornie, jak Kopeček s nadsázkou jižní Moravu nazývá, se do budoucna bude potýkat se stále větším suchem. Prezident svazu vinařů v krizi ovšem vidí příležitost pro ekologické pěstování vína. „Je otázka, nakolik může být kraj pomocníkem v záležitosti určité přebyrokratizovanosti. Zatímco sedlák ví během hodiny, co by měl dělat, než se dnes přes veškeré peripetie, které máme s evropskou legislativou, dopracujeme k opatření, uplyne spousta dnů,“ poukazuje za vinaře Martin Chlad.

Čtěte také

Oteplování způsobuje další oteplování. Nevíme jen, nakolik se zrychluje už teď, říká klimatolog Tolasz

„Na jedné straně může být legitimní postoj, že s těmi z částí těch následků se ten odborník nebo ten praktik vyrovná daleko lépe než kdokoli, kdo se zabývá regulací. Na druhé straně, když pak přijde takový jev, jako je tornádo, tak se s tím v tu chvíli nevyrovná nikdo. A teď je otázka, jestli s tím v dlouhodobé perspektivě ty regulace, jdoucí až třeba z evropské úrovně, skutečně mohou něco pozitivního udělat, nebo ne,“ oponuje právník Pavel Černý v otázce příprav na změnu klimatu.

Prokletá D52

S dopravní dostupností se v rámci kraje potýká severní oblast Boskovicka a na jihu Hodonínsko. Větším problémem pro místní je ovšem chybějící dálniční spojení na Vídeň. „Je to záležitost spojená s neschopností státu jako takového realizovat propojení v rozumném horizontu. Pro ty, co to neznají: když jedete z Pohořelic na státní hranici přes Mikulov, cítíte frustraci,“ líčí Kopeček.

Čtěte také

Bez dostavby dálnic nezaložíme lepší perspektivu, míní budoucí ministr Kupka. Připouští i soukromé investice

Dálnice D52, kterou vláda přislíbila před 30 lety, narazila na problém, zda má pokračovat průtahem Brnem směrem na Svitavy.

„Nejdůležitější argumenty se dají shrnout do toho, že by tranzitní doprava neměla procházet velkými městskými aglomeracemi, zejména městem Brnem jako takovým. Chyba z mého pohledu je v tom, že na začátku nebylo provedeno objektivní, skutečně detailní a nezávislé srovnání těchto dvou dopravní koncepcí, které existovaly,“ vysvětluje právník Pavel Černý ze společnosti Frank Bold, která zastupovala některé dotčené majitele nemovitostí.

Rozruch před volbami vyvolala dotace pro pořádání motocyklových závodů MotoGP. Pro příštích pět let se Brno zavázalo podnik podpořit 30 miliony korun ročně. „Rozměr, který v celostátní debatě trochu zaniká, je, že Brno a jižní Morava jako taková nemají moc věcí, o které by řekli ano, toto je značka, která je značkou Brna,“ míní politolog Kopeček.

SLEDUJTE TAKÉ SERIÁL O KRAJSKÝCH VOLBÁCH NA IROZHLAS.CZ >>