Cenu A.Masarykové dostaly od ambasády USA aktivistky za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací
Cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje velvyslanectví USA, získaly aktivistky Gwendolyn Albertová, Elena Gorolová a zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací.
Letošní držitelky využily svých schopností a znalostí, aby pomohly zranitelné skupině. Jejich úsilí o odškodnění protiprávně sterilizovaných označila americká chargé d'affaires Jennifer Bachusová za šlechetný čin. "Česká republika schválila příslušnou legislativu (o odškodnění) tento rok, čímž bylo završeno desetileté úsilí mnoha lidí a dosaženo jednoho z největších lidskoprávních vítězství roku 2021," uvedlo velvyslanectví v tiskové zprávě.
S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky omluvila tehdejší vláda. Za to, že stát porušoval práva lidí a neodškodnil je, sklízela ČR léta kritiku. Zákon o odškodném letos přijal Parlament a podepsal prezident. Oběti protiprávních sterilizací, které se provedly od července 1966 do konce března 2012, budou moci získat při prokázání nároku 300.000 korun.
V minulých letech velvyslanectví ocenilo třeba bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou, bojovníka za práva gayů a leseb Czeslawa Waleka, šéfa organizace Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeňka Růžičku, sdružení Romea, týdeník Respekt či šéfa společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka.
Ambasáda USA uděluje Cenu Alice Garrigue Masarykové od roku 2004. Oceňuje jí každoročně ke dni lidských práv osobnosti či organizace, které se zasloužily o prosazování lidských práv v Česku. Ocenění nese jméno dcery prvního československého prezidenta, která založila Československý červený kříž. Má připomínat její snahu o sociální spravedlnost i osobní odvahu při hájení práv. Ocenění v minulých letech získali například bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, bojovník za práva gayů a leseb Czeslaw Walek, šéf organizace Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička, sdružení Romea, týdeník Respekt či šéf společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
