Časová znamení – 9. díl, Severní Evropa

Zajímavá časová znamení mělo Švédsko. Od tamního rozhlasu jsme dostali dvoustránkový manuál někdy z let 1933 až 1935, který tenkrát hlasatelé dostali, aby věděli, jak mají časové znamení vysílat. A to nebyla žádná legrace, každá oblast měla jiné zvyklosti.

Považte: Když se hlásil čas ze Stockholmského rozhlasového studia, řekl hlasatel: Večerní program je u konce. Pak řekl čas a ručně stiskl knoflík na svém stole. Ozval se signál, hlasatel popřál dobrou noc a technik pustil švédskou lidovou píseň. Když se vysílalo z jiného studia, instrukce k vysílání se drobně lišily. Každopádně je zajímavé, že se tehdy vysílalo časové znamení jen 4× denně. Jeho podoba ze 30. let se ale bohužel nedochovala, a tak si pustíme až žhavou současnost.

To bylo právě 11 hodin na rádiu Echo. A Pak tu máme na první pohled zcela normální časové znamení, které má oproti našemu, delší ten předposlední pípanec. To je upozornění, že po něm přijde krátké pípnutí, znamenající začátek další hodiny.

A ze Švédska ještě jedna zajímavost - znělka rádia Sweden, která oznamuje začátek každé půlhodiny. Zajímavá je tím, že je to bezkonkurenčně nejhranější skladba světa zapsaná do Guinessovy knihy rekordů. Už byla zahrána více než 6milionkrát.

Ze Švédska nás teď náš zájem o časová znamení zanese až na daleký Island. Takto oznamuje 16 hodinu Radio Rikisutvarpid z Rejkjavíku.

Z Rejkjavíku vysílá od roku 1930 také Islandská Národní vysílací služba. Tady jsme ale několik hodin po sobě našli jen zprávy o počasí.

A z Islandu jsme se přesunuli do Finska. Následující časové znamení je z doby, kdy ve střední Evropě Hitler diktoval své mnichovské podmínky Československu - tedy z roku 1938. Hlasatelka tenkrát řekla: "Teď přerušujeme relaci, následuje časové znamení."

Obyčejný gong časem nahradili Finové moderní podobou časového znamení, jak je známe dnes. Tento záznam je z roku 1976.

To bylo 17 hodin. Následující časové znamení z roku 1980 sice vypadá na první poslech úplně stejně, ale jeho tón má jinou frekvenci. To se sice může zdát bezvýznamné, ale z hlediska vývoje časových znamení zcela jistě zaznamenáníhodné.

A nakonec zamíříme do dvou pobaltských republik. V Lotyšsku se potkáme se zcela tuctovou znělkou, vyjížděnou tu přesněji, tu méně přesně v každou celou hodinu.

Zato zcela jiný, netradiční je signál v litevském Radiu SUPER. Je složen ze dvou krátkých a jednoho dlouhého signálu a doplněn tak jasným označením hodiny, že i cizinec si musí připadat, jako by uměl Litevsky od narození.